44 triků, jak ušetřit na jídle a nejíst blafy

Lenka Chládková
Publikováno 17. září 2023
  • Průměrná míra inflace za rok 2022 dosáhla 15,1 %, potraviny ale reálně zdražily mnohem více
  • Na Facebooku vznikají skupiny, ve kterých lidé navzájem vyměňují, nebo nabízí zdarma nespotřebované potraviny
  • Menu z některých restaurací pořídíte za půlku s mobilní aplikací Nesnězeno

Ceny potravin nekontrolovatelně rostou, podle dat Českého statistického úřadu průměrná míra inflace v roce 2022 dosáhla 15,1 %. Faktem ale zůstává, že potraviny zdražily o dost více. Náklady na zcela základní a nezbytné zboží se výrazně propisují do většiny rodinných rozpočtů. Jak ušetřit na jídle a přitom neslevovat z kvality? Připravili jsme 44 rad a doporučení, díky kterým se dá najíst levně a zároveň zdravě.

  1. Mějte výdaje za potraviny pod kontrolou.

    Udržujte si přehled, kolik a za co utrácíte. Pravidelně sledujte, jestli vše, co nakupujete skutečně potřebujete.

  2. Určete si maximální měsíční výdaj za jídlo.

    Předem si stanovte částku, kterou můžete utratit za potraviny, a hlídejte si, abyste ji nepřesáhli.

  3. Připravte si jídelníček na týden dopředu.

    Namísto každodenních menších nákupů udělejte jeden velký. Jde o osvědčený způsob, jak ušetřit peníze i čas. Týdenní jídelníček naplánujte podle akcí. Tipy na nejlepší akce najdete ve Skrblíkově Letákové hlídce, která vychází jednou za 14 dnů v úterý.

  4. Nakupujte vždy podle nákupního seznamu.

    Supermarkety používají nejrůznější triky, aby v nich zákazníci utráceli co nejvíce peněz. Pokud se budete držet připraveného seznamu, není tak jednoduché podlehnout impulzivním nákupům.

  5. Rozlišujte datum spotřeby a minimální dobu trvanlivosti.

    Za výhodnější cenu je možné v obchodech pořídit potraviny, kterým se blíží datum spotřeby nebo kterým končí minimální doba trvanlivosti. Datum spotřeby se uvádí u rychleji se kazících potravin, typicky jde o maso nebo mléčné produkty, a stanovuje dobu jejich zdravotní nezávadnosti. Potraviny s prošlým datem spotřeby se nesmí prodávat.

    U trvanlivých potravin se používá minimální doba trvanlivosti. Po uplynutí tohoto data nemusí být potravina zdravotně závadná, ale již nejsou garantovány všechny její původní vlastnosti. Týden prošlý balíček těstovin tak není nutné vyhazovat, nejsou-li na něm patrné zjevné známky ztráty kvality.

  6. Plaťte hotově.

    Nechte si v peněžence pouze částku, kterou si určíte na jeden nákup, případně na nákupy na celý týden, a zkuste s touto částkou vyjít.

  7. Nenechte se zbytečně zlákat slevami.

    Jinými slovy, nenakupujte neuváženě jen proto, že je to zrovna zlevněné.

  8. Do obchodu noste svoji vlastní nákupní tašku.

    Prospěje to nejen vaší peněžence, ale i životnímu prostředí.

  9. Využívejte věrnostní programy a slevové kupóny.

    Téměř všechny řetězce i obchody dnes nabízejí věrnostní karty nebo aplikace. Na základě členství ve věrnostních programech je možné získat zvýhodněné ceny na vybrané zboží, přístup ke speciálním akcím, slevové kupony a další odměny za nasbírané body.

  10. Nakupujte ve velkém.

    Pokud v obchodě probíhá opravdu výhodná akce, vyplatí se nákup do zásoby. Typicky jde o těstoviny, oleje, rýže, cukr, mouku nebo různé konzervy.

  11. Akční slevy využívejte s rozumem.

    Mnoho lidí sleduje akce z letáků a neváhají za levnějším máslem jet na opačný konec města, přitom ale za cestu utratí daleko víc, než ve skutečnosti ušetří.

  12. Porovnávejte ceny za produkty v obchodech, ve kterých nakupujete.

    Obzvláště v posledních měsících se ceny poměrně dost liší. Rozdíly v cenách u některých výrobků dosahují i několik desítek korun.

  13. Podívejte se v supermarketu o regál níže.

    Než něco položíte do nákupního košíku, podívejte se ještě do nižšího regálu a přesvědčte se, zda nelze koupit levnější verzi produktu.

  14. Podporujte místní farmáře a lokální produkty.

    Za maso přímo od farmáře zaplatíte méně než ve specializovaných farmářských obchodech, které farmářské produkty přeprodávají s marží. Na vyhlášených farmářských trzích, které se konají ve velkých městech, se příliš ušetřit nedá, ale na místech, na kterých mají každodenně svoje prodejní místa pěstitelé (v Praze například Holešovická tržnice, v Brně pak Zelný trh), je obvykle k dostání kvalitní zelenina a ovoce mnohem levněji než v supermarketech.

  15. Nikdy nenakupujte hladoví.

    Podle českého přísloví má hlad velké oči. Hladoví si naloží vždy více, než dokážou sníst. Při nákupu s prázdným žaludkem tak příliš neušetříte.

  16. Na nákup choďte zásadně bez dětí.

    Nákup bude rychlejší a levnější, pokud děti zůstanou doma.

  17. Nakupujte on-line.

    Při nákupu na internetu koupíte opravdu jen to, co máte na seznamu, a navíc ušetříte čas. Jen je třeba počítat s poplatkem za doručení, tedy pokud nesplníte podmínky pro dovoz zdarma. Na webu Rohlik.cz se v sekci Zachraň jídlo nabízí potraviny s blížící se expirací s poměrně výraznými slevami. Obdobná stránka je dostupná také na Kosik.cz s názvem Zachraň mě.

  18. Nakupujte jídlo v zahraničí.

    Máte-li to blízko do Polska či Německa, doporučujeme nákup potravin v zahraničí, kde jsou mnohé z nich výrazně levnější nebo kvalitnější.

  19. Správným skladováním prodloužíte trvanlivost potravin.

    Potraviny s nejkratší trvanlivostí dávejte do lednice do předu. Rajčata, papriky, salátové okurky a banány do lednice nepatří. Brambory je nejlepší skladovat ve sklepě, potřebují sucho, tmu a teplotu ideálně do 6 °C, při vyšší teplotě klíčí. Mrkev a jiná kořenová zelenina patří do spodní přihrádky v lednici. Jablka by se měla skladovat v chladu, tedy ve sklepě nebo v chladničce.

  20. Pořiďte si vakuovačku potravin.

    Vakuovačka ze sáčku, resp. nádoby odsaje přebytečný vzduch, tím několikanásobně prodlouží životnost potravin. Zároveň plně zachovává jejich živiny, vitamíny i chuť.

  21. Vyzkoušejte potraviny od privátních značek.

    Produkty privátních značek často pro obchodní řetězce vyrábějí známí výrobci pouze s tím rozdílem, že mají jiný obal a jiný název. Šetří se tak na nákladech na výrobu a prodej. Většina takových výrobků je levnější a přitom kvalitou srovnatelná s produkty známých značek.

  22. Přidejte se do facebookových skupin na sdílení jídla.

    Na Facebooku jsou nejrůznější skupiny, ve kterých lidé lidem nabízí zdarma přebytečné potraviny. Vedle sdílení jídla existují swapovací skupiny, ve kterých se provozuje klasický výměnný obchod. Mění se úplně všechno, třeba úroda ze zahrady, nejrůznější jídlo, pokojové květiny, hračky, oblečení, elektronika atd. Na Facebooku hledejte „swap“ podle města nebo podle komodit.

    Podívejte se například na Sdílení jídla v Praze, Free Food UPOL – sdílení jídla v Olomouci, Zelený swap, Swap Prague.

  23. Kupujte ovoce a zeleninu ve speciálních akcích.

    V Lidlu se už delší dobu dají pořídit bedýnky s ovocem a zeleninou za symbolickou cenu 25 Kč. V bedýnkách je většinou ovoce z poškozených obalů, lehce povadlá listová zelenina a další kousky, které již nejsou natolik reprezentativní, aby se prodaly za běžnou cenu.

  24. Sledujte nabídku místních pekáren a lahůdek.

    Ke konci pracovní doby většinou vyprodávají zboží, které jim zbylo, za snížené ceny.

  25. Vařte doma.

    Jídlo, které si připravíte doma, vychází levněji než jídlo v restauracích.

  26. Do práce si noste svačinu nebo oběd v krabičce.

    Můžete si s sebou vzít do krabičky na jídlo oběd nebo večeři z předešlého dne, spotřebujete tak jídlo, které byste možná vyhodili, a ještě ušetříte za obědové menu.

  27. Využívejte mrazák naplno.

    Vše, co nesníte, zamrazte. Jídlo rozdělte před zmrazením na porce.

  28. Nepoužívejte polotovary.

    Vařte z čerstvých a základních potravin. Za bramborovou kaši z prášku nebo zmrazenou pizzu zaplatíte v konečném výsledku více, než když si kaši nebo pizzu připravíte sami.

  29. Nekupujte předem připravené suroviny.

    Nakrájená listová zelenina v sáčcích se vyplatí pouze v případě, že ji obchod vyprodává za poloviční cenu. Za nastrouhaný sýr zaplatíte mnohem více než za tvrdý sýr v celku, stejně tak doma připravený houskový knedlík vyjde levněji než kupovaný.

  30. Vařte z toho, co je zrovna v lednici.

    S inspirací na recepty podle surovin pomůže mobilní aplikace SuperCook. Aplikaci je zdarma dostupná pro iOSAndroid. Případně lze recepty podle surovin, které jsou zrovna k dispozici, hledat na stránkách sRecepty.cz.

  31. Připravujte finančně nenáročná jídla.

    Ušetříte při vaření omáček, luštěnin nebo pokrmů z brambor – bramboráky, škubánky s mákem, plněné bramborové knedlíky atd. Výhodné je mleté maso, velké balení vystačí hned na několik obědů třeba na boloňské špagety, lasagne, sekanou, karbanátky nebo plněné papriky.

  32. Přidejte se na Facebooku do skupiny Skromné vaření a pečení pro každého.

    Lidé zde sdílí recepty na levná jídla a nápady na využití nespotřebovaných surovin.

  33. Navařte si jídlo do zásoby.

    Například hovězí guláš vydrží na více dní, druhý den dokonce chutná ještě lépe. Případně se dá jednoduše zamrazit.

  34. Pečivo si upečte sami.

    Pečivo, vzhledem k tomu, že se kupuje téměř každodenně, hraje v rodinném rozpočtu poměrně významnou roli. Domácí pekárnu je možné pořídit už zhruba od 1 500 Kč, přitom umožňuje jednoduchou a levnou přípravu čerstvého pečiva.

    Recepty, nejrůznější tipy a zkušenosti najdete v článku Domácí pekárna: Vše o pečení chleba.

  35. Stáhněte si do mobilu aplikaci Nesnězeno.

    Některé restaurace nestačí za den vyprodat již připravená jídla. Aby je nemusely vyhodit, nabízí je za velmi příjemné ceny v aplikaci Nesnězeno. Aplikace je dostupná zdarma pro AndroidiOS.

  36. Využívejte suroviny na maximum.

    Nekupujte samotné kuřecí řízky, ale celé kuře a naporcujte ho. Ze skeletu uvařte vývar, stehna upečte a prsa naložte na řízky. Nebo čtvrtku kuřete připravte na paprice, zbytek naložte a pak ugrilujte. Co se nesní, je možné použít do rizota, jako náplň do baget nebo do pomazánky.

  37. Staré rohlíky nevyhazujte.

    Starší rohlíky se dají nakrájet na kostičky, osmahnout a použít jako krutony do krémových polévek nebo k přípravě kynutých knedlíků. Větší množství nesnězeného pečiva je možné použít na žemlovku s tvarohem a jablky, úplně tvrdé rohlíky pomelte na strouhanku.

  38. Nejezte maso každý den.

    Nahradit se dá vajíčky, luštěninami nebo hlívou ústřičnou.

  39. Jogurty kupujte ve velkém balení.

    Kilové balení kvalitního bílého jogurtu stojí kolem 80 Kč, v akcích je dokonce ještě levnější. Bílý jogurt se dá dochutit domácí marmeládou nebo ovocem.

  40. Pěstujte si vlastní zeleninu.

    Na zahrádce je možné pěstovat prakticky cokoli. V bytě už to tak jednoduché není, jestliže ale máte balkon, můžete si pěstovat bylinky, rajčata, papriky nebo ředkvičky. Se samotným pěstováním pomohou Skrblíkovy návody, kupříkladu Jak pěstovat rajčata. Zdravé klíčky řeřichy, čočky nebo mungo fazolí lze vypěstovat kdekoli.

  41. Místo balené vody pijte vodu z kohoutku.

    Levným a poměrně jednoduchým způsobem, jak získat kvalitní čistou vodu zbavenou nečistot i vodního kamene, je filtrační konvice. Systémovější řešení nabízí o něco dražší filtry na vodu, které se montují na přívod vody pod dřez, nebo přímo na vodovodní baterii.

  42. Limonády a ledové čaje si připravujte doma.

    Kupované limonády a ledové čaje jsou přeslazené a ještě k tomu dost drahé. K přípravě přitom stačí jen obyčejný zelený čaj, bylinky jako máta nebo meduňka, med případně cukr a v parných letních dnech led.

  43. Namísto ranní kávy koupené po cestě do práce si připravte svoji doma.

    Noste si ji s sebou v termohrnku.

  44. Nekupujte mletou kávu.

    Každý, kdo si doma připravuje kávu v kávovaru, mokka konvičce nebo french pressu, by měl mít mlýnek na kávu. Investice za pár stokorun se brzy vrátí, namísto dražších balení namleté kávy si budete moct kupovat cenově výhodnější zrnkovou kávu.


J
Johny 30.01.2023 – 19:39

Přeji hezký den. V článku mě zaujalo, že každý z nás ročně vyhodí téměř 40 kg potravin. Já jsem však šťoura a protože pravidelně 1-2x týdně chodím s mikroteňákem (původně od rohlíků- nyní je v něm odpad) ke kontejneru na komunální odpad- donutilo mě to k zamyšlení. V onom mikrotenu jsou hlavně všemožné slupky od brambor, cibule, pomerančů a jiné zeleniny, či ovoce. Potraviny jako takové téměř nikdy. Samozřejmě, jednou za pár měsíců i my zjistíme, že se nám z různých příčin zkazil jogurt, sýr, salám, nebo nějaká zelenina, či ovoce. To je ale skutečně výjimka. Z pečiva nevyhazujeme nikdy nic. Co se nesní 1. den, sní se opečené, nebo jen rozpečené další den. Tak by mě zajímaly 2 věci. Za prvé, zda se zmíněné slupky ze zeleniny a ovoce také počítají do objemu vyhozených potravin. A za druhé, jestliže já s paní vyhodíme za rok celkem, nevím, 10 kg všemožných slupek + kilo normálních potravin (viz výše), kde jsme něco neuhlídali, potom se nabízí základní otázka: " Kdo z Vás chachaři to jídlo vyhazuje za nás" ? :-) PS. Papíry, plasty, kovy a sklo třídíme do jiných kontejnerů. Až zde někdy bude kontejner na kompost nevyhodíme snad již vůbec nic s výjimkou starých bot a roztrhaného textilu. Snad mi potom někdo vysvětlí, proč mám povinnost platit za kontejner na komunální odpad.

Odpovědět

Napsat komentář


💵

Šetříme vám peníze. Ukazujeme, kde zbytečně přeplácíte.

🖋️

Nejsme žádní poradci. Jsme novináři, naši prací je předávat informace.

😊

Skrblík je zdarma. Financuje nás reklama, ne peníze čtenářů.

Jsme féroví. Doporučujeme jen to, čemu sami věříme.

🙏

Jsme lidi a chybujeme. Nepřesnosti se však snažíme rychle opravit.