Jak prořezat meruňku

Co je potřeba vědět o meruňce

Meruňka obecná (Prunus armeniaca) je ovocná dřevina pocházející z Turkestánu, což je oblast od Kaspického moře na západě až vysoká pohoří Pamír a Ťan-Šan na východě.

Jedná se o menší strom dorůstající zhruba 5-8 metrů. Kvete jednoduchými, cca 2-4 cm velkými, bílými květy na přelomu dubna a května. Plody dozrávají dle odrůdy od poloviny července do poloviny srpna.

Meruňka plodí již jako mladší strom, první plody tvoří zhruba v 4 letech, roubovanci často již po 2 letech od výsadby. Meruňka má ráda slunce, teplo a přiměřeně vlhkou půdu. Optimum pro pěstování meruněk se u nás nachází v nadmořských výškách do 400 m n. m..

Je nevhodná do mrazových kotlin.
Zpravidla platí, že se ji výborně daří tam, kde rostou přirozené doubravy. V příhodných oblastech se občas vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb a tzv. jedlých lesů, sadů či alejí.

Jaké jsou odrůdy meruňky

V zahradních centrech se setkáte hned s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy a cíleně potlačeny některé nevýhody základního druhu meruňky.

Jedná se zejména o šlechtění odrůd později kvetoucích případně odrůd, které mají květy více rezistentní vůči mrazu. Dále se šlechtí odrůdy odolnější vůči houbovým chorobám, jako je skvrnitost a moniliová spála.

Výběr odrůdy může být podobně jako u švestek kompromisem mezi odolností a chutí. Lze doporučit osvědčené odrůdy jako je Velkopavlovická, Radka, Harogem, Harcot, Hargrand, Leskora, Bergeron apod.

Proč prořezat meruňku

Řez meruňky by měl být prováděn nejen za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů, ale také za účelem výchovným pro správný tvar korunky a zdravotním pro prodloužení životnosti a zdravotního stavu stromu.

U mladých rostlin (zejména to platí u šlechtěných odrůd) je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost zapěstování korunky. Tvar koruny i vzrůst je odvozen od podnože, nejčastěji se jedná o čtvrtkmeny, podél cest a v alejích se častěji setkáme i s polokmeny a vysokokmeny.

Řez by měl být veden tak, aby rostlině narostlo několik silných hlavních větví (3-5), které budou tvořit základní kostru koruny (tzv. výchovný řez).
Cílem řezu u starších rostlin by mělo být primárně zlepšení stavu stromu, zvýšení kvality a množství plodů a zbavení se přestárlých, zasychajících větví, které mohou být vstupní branou pro nejrůznější choroby.

Pro meruňky je žádoucí i tzv. letní řez, který provádíme za účelem vyvolání růstu nových větví, na kterých bude strom kvést a plodit. Řez má dva pozitivní efekty. Jednak dojde k oddálení kvetení stromu, čímž se může účinněji vyhnout pozdním jarním mrazíkům a také dojde ke zvýšení výnosů.

Kdy prořezat meruňku

Ideální období řezu je na jaře v období duben-květen. Rány se daleko lépe zacelují a hojí, navíc nám při řezání ještě nevadí listy. V tomto období provádíme především výchovný řez a řez udržovací.

Kromě jarního řezu se u meruněk aplikuje i letní řez, který je nejlépe provádět ve druhé polovině června.

Jak prořezat meruňku

Technika prořezu v prvních letech po výsadbě (tzv. výchovný řez) je závislá na tom, jakou rostlinu zakoupíte. Zpravidla se kupují cca 1,2-1,8 metru vysoké čtvrtkmeny, které mají nasazenou korunku ve výšce cca 0,9 – 1,4 metru.

Pokud korunku dosud nemáte a jedná se zatím pouze o špičák, zastřihněte rostlině kmínek v místě, kde chcete, aby nasadila korunu, ideálně zhruba ve výšce 1-1,5 metru nad zemí, pokud již máte hlavní kmen rozvětvený tak rovnou přistupte k dalšímu bodu (1. rok po výsadbě).

Ve druhém roce po výsadbě se soustředíme na vypěstování kostry koruny. Po loňském zásahu by nám z místa řezu měly vyrůst 2-3 nové větve. Tyto větve opět zastřihneme a to na 2 očka. (2. rok po výsadbě).

Další rok završujeme tvorbu korunky, před vykvetením odstraníme rostoucí proti sobě do kříže a zaštípneme loňské větve (3. rok po výsadbě). Hlavní terminální větev ponecháme delší než ostatní větve. Nyní už bychom měli mít zapěstovanou základní kostru stromu, kterou budeme po celý jeho život již pouze udržovat.

Technika prořezu u starších rostlin je jednodušší než u mladých rostlin zejména v tom, že by se měl omezit pouze na vyřezávání křížících se, nemocných či jinak poškozených větví a na zastřihávání nových letorostů, viz letní řez.

Důležité je věnovat péči řezným ranám, do kterých snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění.

Jak ošetřit rány po prořezání meruňky

Každou ránu po prořezání meruňky bychom měli ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub či jiné infekce.

Jak kompostovat meruňku

Listí lze bez obav kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Platí to zejména u rostlinných zbytků zasažených moniliovým úžehem.

Není žádoucí nechávat pod meruňkami jakékoliv rostlinné zbytky, proto doporučujeme nejpozději na konci zimy shrabat a uklidit listí, zbytky plodů a větví.
Dřevní hmotu z ořezu lze použit jako otop.

O tom, jak zpracovat plody se netřeba příliš rozepisovat, snězte je hned jak dozrají, připravte si domácí marmeládu nebo koláč, nebo nejlépe všechny plody odvezte do lihovaru. Domácí meruňkovice je opravu vynikající.