Jak prořezat hrušeň

Co je potřeba vědět o hrušni

Hrušeň obecná (Pyrus communis) je druh ovocného stromu, který u nás v Evropě zdomácněl. Předpokládá se však, že původní hrušně se k nám dostaly podobně jako meruňky z Asie, konkrétně Turkestánu, což je oblast od Kaspického moře na západě až vysoká pohoří Pamír a Ťan-Šan na východě.

Jedná se o středně velký strom dorůstající zhruba 10-15 metrů. Kvete jednoduchými, cca 4-5 cm velkými, bílými květy na přelomu dubna a května. Plody dozrávají dle odrůdy od poloviny července do konce října.

Hrušeň plodí již jako mladší strom, první plody tvoří zhruba v 5 letech, roubovanci často již po 2 letech od výsadby. Do plné plodnosti však nastupuje zhruba kolem 10-12 roku života. Hrušeň má podobně jako jabloň ráda slunce, teplo a přiměřeně vlhkou půdu. Optimum pro pěstování jabloní se u nás nachází v nadmořských výškách do 650 m n. m..

V příhodných oblastech se hrušeň domácí vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb, remízků a tzv. jedlých lesů, sadů či alejí. Není bez zajímavosti, že se dříve hrušně sázely i jako hraniční stromy.

Jaké jsou odrůdy hrušně

V zahradních centrech se setkáte hned s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy a cíleně potlačeny některé nevýhody základního druhu domácí hrušně.

Jedná se zejména o šlechtění odrůd, které mají plody s delší dobou skladovatelnosti a vyšší rezistencí vůči chorobám, či lépe odolných vůči působení živočišných škůdců. Základní členění odrůd hrušni je provedeno na základě doby konzumní zralosti. Na základě této doby rozeznáváme hrušně rané (Carmen, Zelinka, Radana), polorané (Citrónová, Ananaska Česká, Williamsova), středně pozdní (Blanka, Morava, Hortensia) a pozdní (Máslovka, Bohemica, Pstružka).

A znáte nashi?

Proč prořezat hrušeň

Řez hrušně by měl být prováděn nejen za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů, ale také za účelem výchovným pro správný tvar korunky a zdravotním pro prodloužení životnosti a zdravotního stavu stromu.

U mladých rostlin (zejména to platí u šlechtěných odrůd) je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost zapěstování korunky.  Tvar koruny i vzrůst je odvozen od podnože, nejčastěji se jedná o polokmeny, podél cest, v sadech či v alejích se častěji setkáváme s vysokokmeny. Velké popularitě se začínají těšit i sloupcovité odrůdy.

Řez by měl být veden tak, aby rostlině narostlo několik silných hlavních větví (3-5), které budou tvořit základní kostru koruny (tzv. výchovný řez).

Cílem řezu u starších rostlin by mělo být primárně zlepšení stavu stromu, zvýšení kvality a množství plodů a zbavení se přestárlých, zasychajících větví, které mohou být vstupní branou pro nejrůznější choroby.

Kdy prořezat hrušeň

Ideální období řezu jádrovic (hrušně, jabloně, kdoule) je předjaří po skončení velkých mrazů, ideálně tedy první polovina března (tzv. zimní řez). Stromy by měly byt ořezány ještě předtím, než do nich začne na začátku jara ve velkém proudit míza. V teplejších oblastech je možné přistoupit k řezu i během podzimu, kdy již dochází k opadu listí, ale ještě se nevyskytují významnější mrazy (podzimní řez).

Kromě zimního a podzimního řezu je ještě žádoucí provést probírku plodů a vytrhání nových vlků. Tuto činnost provádíme v průběhu června.

Jak prořezat hrušeň

Technika prořezu je obdobná jako u jabloně. V prvních letech po výsadbě (tzv. výchovný řez) je závislá na tom, jakou rostlinu zakoupíte. Zpravidla se kupují cca 1,4-1,8 metru vysoké polokmeny, které mají nasazenou korunku ve výšce cca 1,1 – 1,6 metru. Lze zakoupit i špičáky, kde je mírně nižší cena vykoupena chybějící nebo slabě zapěstovanou korunkou.

Pokud korunku dosud nemáte a jedná se tedy zatím pouze o špičák, musíme si nejdříve zapěstovat korunku. Ihned po výsadbě zastřihněte rostlině kmínek v místě, kde chcete, aby nasadila korunu, ideálně zhruba ve výšce 1-1,5 metru nad zemí. Pokud již máte hlavní kmen rozvětvený tak rovnou přistupte k dalšímu odstavci.

Rok po výsadbě se soustředíme se na vypěstování kostry koruny. Po loňském zastřihnutí terminálu by nám z místa řezu měly vyrůst 2-3 nové větve. Tyto nové větve opět zastřihneme a to na 2 očka.

Další rok završujeme tvorbu korunky. Před vykvetením odstraníme rostoucí proti sobě do kříže a zaštípneme loňské větve. Hlavní terminální větev ponecháme delší než ostatní větve. Nyní už bychom měli mít zapěstovanou základní kostru stromu, kterou budeme po celý jeho život již pouze udržovat.

Technika prořezu u starších rostlin je jednodušší než u mladých rostlin zejména v tom, že by se měl omezit pouze na vyřezávání křížících se, nemocných či jinak poškozených větví a na vytrhávání nových vlků.

Hrušeň je však možné i radikálně zmlazovat, ovšem je třeba počítat s tím, že strom nemusí několik let zaplodit a že bude vyžadovat pravidelné odstraňování vlků z korunky.

Důležité je věnovat péči řezným ranám, kde snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění.

Jak ošetřit rány po prořezání hrušně

Každou ránu po prořezání hrušně bychom měli ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub či jiné infekce.

U hrušní je třeba bedlivě sledovat výskyt rzi hrušňové, které se na stromy přenáší z napadených jalovců. Jedinou spolehlivou ochranou je nepěstovat pohromadě hrušně a jalovce, a to až do vzdálenosti 200 metrů. Pokud není možné dodržet toto pravidlo, jedinou účinnou prevenci je jarní aplikace fungicidů na hrušni a odstraňování plodnic hub z jalovců.

Jak kompostovat hrušeň

Listí lze bez obav kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Není žádoucí nechávat pod hrušněmi jakékoliv rostlinné zbytky, proto doporučujeme nejpozději na konci zimy shrabat a uklidit listí, zbytky plodů a větví.

Dřevní hmotu z ořezu lze použit jako otop.

O tom, jak zpracovat plody se netřeba příliš rozepisovat, snězte je hned jak dozrají, případně si připravte domácí koláč či desert, nebo nejlépe všechny plody odvezte do lihovaru a nechte si vypálit domácí hruškovici.