Jak ořezat broskvoně
-
Co je potřeba vědět o broskvoních
Broskvoň obecná (Prunus persica) je druh ovocného stromu, který u nás v Evropě již prakticky zdomácněl. Původní broskvoň bychom však v přírodě nejen u nás hledali marně, protože se jedná o „sirotka“, jehož rodiče ani původ neznáme. Předpokládá se však, že pochází z Číny, kde má její pěstování několikatisíciletou tradici.
Jedná se o menší, krátkověký strom dorůstající zhruba 3-8 metrů. Kvete jednoduchými, cca 2-3 cm velkými, růžovočervenými květy ve druhé polovině dubna. Plody dozrávají dle odrůdy od poloviny července do začátku října.
Broskvoň plodí již jako mladší strom. První plody tvoří zhruba v 5 letech, roubovanci často již po 2 letech od výsadby. Do plné plodnosti však nastupuje zhruba kolem 10-12 roku života. Broskvoň má ráda slunce, teplo a přiměřeně vlhkou půdu. Optimum pro pěstování broskvoní se u nás nachází v nadmořských výškách do 350 m n. m., v méně příznivých lokalitách je nutno broskvoně pěstovat na chráněných lokalitách a volit ranější a mrazuvzdornější odrůdy.
V příhodných oblastech se broskvoň domácí vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb, remízků a tzv. jedlých smíšených lesů či sadů.
-
Jaké jsou odrůdy broskvoně
V zahradních centrech se setkáte s mnoha perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy.
Jedná se zejména o šlechtění odrůd s delší dobou skladovatelnosti plodů a vyšší rezistencí vůči chorobám a odolných vůči působení živočišných škůdců. Základní členění odrůd broskvoních je provedeno na základě doby konzumní zralosti plodů. Na základě této doby rozeznáváme broskvoně rané (Harbinger, Tena, Early Redhaven, Wilder), polorané (Bonanza – zakrslá, Redhaven, Saturn, Sunhaven), středně pozdní (Fairhaven, Luna, Regina, Harco) a pozdní (Velvet, Cresthaven, Kardinál, Šafránkova). Velké popularitě se začínají těšit i sloupcovité a zakrslé odrůdy, které lze pěstovat i třeba na balkóně (Bonanza, Balkonela Red). Vzhledem k tomu, že je broskvoň strom na jednu generaci (dožívá se zhruba 20-30 let), vřele doporučujeme pěstovat více různě starých stromů a uhynulé jedince pravidelně obměňovat.
-
Proč prořezat broskvoň
Řez broskvoně by měl být prováděn nejen za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů, ale také za účelem výchovným pro správný tvar korunky a zdravotním pro prodloužení životnosti a vitality stromu. Je nutno si uvědomit, že broskvoně musíme řezat častěji než jiné ovocné stromy. Intenzitou a četností řezu se péče o broskvoně přibližuje náročností péče o vinnou révu. Zanedbané rostliny je často výhodnější pokácet a vysadit nové.
U mladých rostlin (zejména to platí u šlechtěných odrůd) je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost zapěstování kotlovité korunky. Tvar koruny i vzrůst je odvozen od podnože, nejčastěji se jedná o čtvrtkmeny a polokmeny, podél cest, v sadech či v alejích se častěji setkáváme s vysokokmeny.
-
Kdy prořezat broskvoň
Ideální období řezu je jaro po naražení (většinou duben) a druhá polovina léta až začátek podzimu, ale vždy po odplození.
-
Jak prořezat broskvoň
Řez by měl být veden tak, aby rostlině narostlo několik silných hlavních větví (3-5), které budou tvořit základní kostru koruny (tzv. výchovný řez).
Technika prořezu je prvních letech po výsadbě závislá na tom, jakou rostlinu zakoupíte. Zpravidla se kupují cca 1,4-1,8 metru vysoké polokmeny, které mají nasazenou korunku ve výšce cca 1,2 – 1,4 metru. Nedoporučujeme kupovat špičáky, u nichž je přerostlý hlavní terminál znakem špatného zapěstování sazenice.
Pokud jste se přeci jen rozhodli, že zakoupíte špičák, je nutno přistoupit k redukci terminální větve. Ihned po výsadbě zastřihněte rostlině kmínek v místě, kde chcete, aby nasadila korunu, ideálně již ve výšce 1-1,2 metru nad zemí kvůli pozdější snadné údržbě. Broskvoně by neměly mít jeden dominantní kmen ale spíše silné postranní větve a prosvětlený střed koruny, aby bylo dodrženo základní pravidlo kotlovité korunky. Pokud již máte hlavní kmen vhodně rozvětvený tak rovnou přistupte k dalšímu odstavci.
Rok po výsadbě se soustředíme se na vypěstování kostry koruny. Po loňském zastřihnutí terminálu by nám z místa řezu měly vyrůst 2-3 nové větve. Tyto nové větve opět zastřihneme a to na 2 očka.
Další rok završujeme tvorbu korunky. Před vykvetením odstraníme rostoucí proti sobě do kříže a zaštípneme loňské větve. Zredukujeme nově se tvořící terminální kmen. Nyní už bychom měli mít zapěstovanou základní kotlovitou kostru stromu, kterou budeme po celý jeho život již pouze udržovat.
Cílem řezu u starších rostlin by mělo být primárně zlepšení stavu stromu, zvýšení kvality a množství plodů a zbavení se přestárlých, zasychajících větví, které mohou být vstupní branou pro nejrůznější choroby. Sekundárním cílem je zapěstovat si dostatečné množství plodonosných větví a mít dostatečně prosvětlenou korunu stromu. Odplozené větve odstraňujeme až na poslední vyvinutý výhon. Zcela odstraňujeme větve rostoucí směrem dolů a větve rostoucí směrem do koruny.
Broskvoň je možné i radikálně zmlazovat, a to až na základní kostru zmíněnou výše. Je však nutno počítat s tím, že radikálně seřezané stromy nemusí několik let kvést a plodit. Je nutno mít na paměti, že byste se za cely životní cyklus stromu neměli dostat do situace, kdy by broskoň vyžadovala radikální zmlazení, protože ji správně zmlazuje každý rok.
-
Jak ošetřit rány po prořezání broskvoně
Důležité je věnovat péči řezným ranám, kde snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění. Každou ránu po prořezání broskvoně bychom měli ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub či jiné infekce.
-
Jak kompostovat broskvoň
Listí lze broskvoní lze kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Není žádoucí nechávat pod broskvoněmi jakékoliv rostlinné zbytky, proto doporučujeme nejpozději na konci zimy shrabat a uklidit listí, zbytky plodů a větví. Listí či větve, které vykazují napadená chorobou či škůdci raději ze stromu ihned odstraňujeme.
Dřevo z broskvoní lze použit jako otop.
O tom, jak zpracovat plody se netřeba příliš rozepisovat, snězte je hned jak dozrají, případně si připravte domácí koláč či desert, nebo nejlépe všechny plody odvezte do lihovaru a nechte si vypálit domácí broskvovici.
Zatím žádné komentáře