Jak chovat pstruhy

Proč chovat pstruhy doma

Ať už se rozhodnete pro domácí chov pstruhů z jakéhokoliv důvodu, vždy vám bude odměnou výtečný zážitek. Někdo ocení klid a relaxaci u krmení, jiný výborné a zdravé maso. Jak upravit pstruha totiž není nic složitého.

Než se však rozhodnete pro chov těchto krasavců, nesmíte podcenit přípravy. V nedostatečných podmínkách vám vaše chovatelství vzkvétat nebude.

Jak chovat pstruhy na zahradě

Na zahradě můžeme chovat pstruhy v jezírku i v různých nádržích, jako jsou jímky či bazénky. Pokud máme to štěstí a přes zahradu nám teče potok, můžeme zkusit chovat pstruha potočáka. Pro jezírka je zase vhodnější pstruh duhový.

Jak chovat pstruhy v jezírku

Pro chov v jezírkách či rybníčcích byl speciálně vyšlechtěn pstruh duhový. Jeho tělo je spíše vysoké a po stranách zploštělé. Hlava je kratší s ozubenými čelistmi. Jeho hřbet je modrý až olivově zelený, břicho bílé, boky do stříbrna. Typická je pro něj narůžovělá až načervenalá středová linie a množství černých skvrn. Vyhovuje mu stojatá voda a malé hejno.

Při výstavbě jezírka hlídáme hlavně jeho hloubku. Příliš ploché jezírko by se nám mohlo v létě přehřívat a my tak mohli o pstruhy zbytečně přijít. Ideální hloubka se uvádí okolo 2 metrů. Čím hlubší však bude, tím lepší.

Tvar volíme spíše obdélníkový, i když ani zvlněné nejsou výjimkou. Úzký tvar nám minimalizuje sluneční osvětlení a umožňuje rychlejší proudění vody.

Jezírko je také vhodné prudce vyspádovat. Nečistoty se pak lépe usazují až na jeho dně a jejich odstranění je jednodušší.

Aby docházelo ke správnému ovzdušňování vody, volíme kvalitní filtraci. Vhodným se zdá být komorový či bubnový filtr. Pokud nám do jezírka proudí voda z potoka, filtrace je přirozeně zajištěna.

Aby nedocházelo k přehřívání vody, snažíme se ji zastiňovat přirozenou cestou výsadbou stromů a keřů.

Než malé rybky vysadíme do nově zbudovaného jezírka, snažíme se o srovnání teploty v sádkách a u nás. Rozdíl více než 5 stupňů by rybky nemusely přežít. Nejlepším obdobím pro vysazování ryb je jaro, kdy je voda chladnější. Před převozem by také rybky neměly žrát. Kapr duhový je velmi citlivý na převoz s plným žaludkem a tuto cestu k vám by nemusel přežít.

Jak chovat pstruhy v nádrži

Pstruhy můžeme chovat i ve speciálních nádržích, které jsou na trhu k dispozici v různých tvarech a velikostech, za použití různých materiálů. Některé nádrže mají přímo zabudovanou filtraci. Problémem může být jejich menší hloubka. Chovné nádrže se používají spíše při profesionálních odchovech.

Jak chovat pstruhy ve skleníku

I když se to zdá nemožné, pstruhy můžeme chovat i ve speciálním akvaponickém skleníku. Odchov pstruhů v tomto prostředí může být i desetkrát větší.

Čím krmit pstruhy

Pstruhy lze krmit granulovou stravou, stejně jako psa či kočku, která je běžně k zakoupení. Správné dávkování naleznete na obalu krmiva. Pokud nemůžete krmit ryby denně, můžete využít speciální krmítko pro ryby. Toto granulované krmení lze kombinovat s přirozenou potravou, jako je zooplankton a vodní měkkýši. Pstruh nepohrdne pulci, žábami ani hmyzem. Získáte si jej i rohlíky, chlebem a kukuřicí.

V zimním období krmení nevynecháváme. Pokud nádrž či jezírko zamrzne, vysekáme v ledu díru a krmíme přes ni.

Jak rychle pstruh roste

Pokud má pstruh dostatek potravy, roste poměrně rychle. Zvláště pak ve stojatých vodách. V chovných nádržích může dorůst až do délky 90 centimetrů s hmotností kolem 6 kilogramů. V tekoucích vodách dosahuje dospělý pstruh délky 25–35 cm.

Jak se pstruzi rozmnožují

Pstruh pohlavně dospívá kolem prvního až třetího roku věku. K výtěru dochází od konce března do půlky května v proudech, kde samice ukládají jikry do miskovité prohlubně na vodním dně. Jikry se vyvíjí přibližně 35-45 dnů. Vývoj závisí na výšce teploty.

Jaké jsou choroby pstruhů

U pstruhů dochází k úhynu převážně při nedodržení správné teploty vody a jejího okysličování. Zajistit bychom měli, aby teplota vody příliš nekolísala a nestoupala nad 20 stupňů. Čím vyšší je totiž teplota, tím je v ní méně kyslíku, na což je zrovna pstruh velmi citlivý. Při velkých výkyvech teplot se zas ryba dostává do šoku, při kterém dochází k oslabení dechové a srdeční činnosti.

V létě vodu vzduchujeme a v zimě hlídáme, aby voda zcela nezamrzla.

Ojedinělým není také bakteriální onemocnění zvané kolumnaróza. Do těla ryby se dostává infekce místy, kde nejsou šupiny nebo v místech poraněné kůže. Nákaza se do prostředí může dostat infikovanou vodou nebo jinými nasazenými nemocnými rybami. Tuto nemoc lze velmi těžko poznat. Příznaky nejsou snadno viditelné. Nemocné ryby nepřijímají potravu, vytváří hejna a umírají na udušení.

Malé rybky pstruha jsou zase náchylné na flavobakteriózu žaber. Nemoc se rozšiřuje při poškození žaberního epitelu, na kterém se zachycují zbytky krmiva nebo paraziti. Ryby tato nemoc udusí.