Jak chovat lenochoda

Co víme o lenochodech

Lenochod je stromové zvíře, savec, který dorůstá velikosti asi 70 cm a až 8 kg váhy. Jeho přirozeným životním prostředím jsou tropické deštné pralesy jižní a střední Ameriky, v jejichž teple a vlhkosti se lenochodům daří nejlépe.

Většinu svého života stráví lenochod zavěšen na stromě, k čemuž slouží jeho končetiny zakončené velmi dlouhými a silnými drápy. Ty lenochod využívá také ke své obraně. Nejde totiž o žádného predátora, lenochod je naopak mírumilovným býložravcem, který si jen výjimečně dopřeje i hmyz či bezobratlého živočicha. Většinou se krmí listím, větvičkami, květy a plody stromů.

Zažívací systém lenochodů je velmi pomalý a citlivý, založený na speciálních bakteriích schopných trávit celulózu. Svou potřebu, ke které lenochod slézá ze stromu dolů na zem, vykonává přibližně jednou za čtyři dny.

Následně opět vylézá do korun stromů svým typicky pomalým, vláčným způsobem. K němu jej přesvědčí hlavně snaha najít potravu, což se děje primárně v noci, kdy jsou lenochodi aktivní.

Na zem lenochod slézá také v případě, že se potřebuje napít či vykoupat (je to vynikající plavec). Voda přijímaná stravou mu totiž nestačí, a rád se proto také napije. Vzhledem k tomu, že je však na zemi velmi neobratný a v ohrožení, pije jen jednou za čas a následně rychle (v rámci svých možností) opět vylézá do výšky mezi větve.

V bezpečí větví stromů se lenochod krmí, spí, páří i vychovává mladé. O mláďata lenochoda se stará pouze matka a mládě je na ní zcela závislé. Hned po porodu se malý lenochod k matce přitiskne a saje její mateřské mléko. Postupem času se naučí spásat také listy okolních stromů a do dvou let života se osamostatňuje.

V případě, že je mládě lenochoda matkou opuštěno, nebo je jí jiným způsobem zbaveno, hrozí mu bezprostředně smrt, neboť není schopné se o sebe jakýmkoliv způsobem samo postarat.

V místech přirozeného výskytu lenochodů proto vznikají četné organizace a útulky, které se ohrožených mláďat ujímají, simulují jejich přirozený životní cyklus a podmínky, a připravují je na návrat do přírody.

Největší ohrožení pro lenochody představují šplhající predátoři typu jaguára a či ocelota, velcí plazi nebo draví ptáci. Mnohem výraznějším problémem se však stává zejména absence přirozeného životního prostoru, který mizí společně s masivní těžařskou aktivitou lesníků v deštných pralesech.

Jak chovat lenochoda

Každý, kdo uvažuje o chovu lenochoda, musí počítat zejména se specifiky jeho života a musí být schopen vytvořit mu životní podmínky maximálně blízké jeho přirozenému životnímu prostředí. Lenochod je totiž divoké zvíře, které neprošlo domestikací a není tudíž ani určeno k mazlení či ke hraní.

Mezi známé typy lenochodů patří lenochod hnědokrký, tříprstý a dvouprstý, kterého je také jako jediného možné chovat v zajetí. Zde se dožívá až třiceti let, s čímž je třeba při jeho pořizování počítat.

Ke spokojenému a zdravému životu bude lenochod potřebovat co nejvěrnější simulaci životních podmínek, na které jsou tato zvířata zvyklá v deštných pralesech. Týká se to jednak jeho závěsného způsobu života, jednak okolní teploty a vlhkosti a v neposlední řadě také specifické stravy.

Právě strava může být velkým problémem, neboť zažívací systém lenochodů je nesmírně citlivý a jeho narušení se špatně léčí. Je proto důležité volit správné krmivo, ale vědět také, kde v okolí seženete veterináře orientujícího se na exotická zvířata.

V ideálním případě byste měli být schopni poskytnout lenochodovi jako stravu listí stromů, v jejichž větvích by za normálních okolností žil. Ne každý má však samozřejmě možnost sehnat čerstvé listy z tropických deštných pralesů.

Suplovat tento nedostatek můžete využitím speciálních granulí určených k výživě býložravých exotických savců (např. značka Marion Leaf Eater Pellets), které jsou ke krmení lenochodů využívány také v zoologických zahradách. Tuto stravu však doplňujte dalšími pochutinami, např. salátem, listy pampelišky, či příležitostně jablky a citrusy.

Vyhněte se krmení lenochodů listím z vaší jabloně na zahrádce, zvířeti byste tím mohli silně ublížit, neboť jeho zažívací systém není na tento druh listí uzpůsoben. Stejně tak mu veškerou stravu důkladně omývejte, aby nepřišel do kontaktu s nejrůznějšími postřiky a pesticidy.

Lenochod se krmí a pije průběžně, za potravou přitom vyráží v noci, kdy je aktivní. I s tím je třeba počítat a není tedy dobrý nápad nastěhovat si lenochoda do ložnice. Vyhraďte mu speciální místnost, ve které bude mít umístěn dostatek prvků k lezení a zavěšování (dobře upevněné žebříky, tyče, žebřiny apod.).

Pamatujte na to, že lenochodi neskáčou a všechny prvky tak musí být umístěny v dosahu jeho končetiny, aby po nich mohl bez problému přelézat.

Důležité je v této místnosti vytvořit také dostatečně teplé a vlhké prostředí, které lenochod potřebuje ke svému životu. Jakmile totiž lenochod „promrzne“, klesne jeho tělesná teplota a jeho zažívací systém se výrazně zpomalí, až zcela vynechá. Využijte proto zvlhčovače a topení tak, abyste mu v místnosti vytvořili prostředí co nejvíce blízké deštnému pralesu (tzn. minimálně 32°C a 80-90% vlhkosti).

Pokud tyto životní podmínky nejste schopni vytvořit, raději se do chovu lenochodů nepouštějte a přenechte je profesionálům v zoologických zahradách či záchranných stanicích. Jinak byste mohli zbytečně komplikovat život nejen sobě, ale hlavně tomuto krásnému, exotickému savci.

Kde sehnat lenochoda a jaká je legislativa

Soukromý chov lenochodů je spíše výjimečný a existuje jen málo chovných stanic, ze kterých je možné lenochoda legálně pořídit. Častým případem se naopak stávají nelegální prodeje lenochodích mláďat (např. na nejrůznějších eshopech), a to právě díky rostoucí popularitě tohoto zvířete jako domácího mazlíčka.

Pokud se tedy odhodláte k chovu lenochoda, vyhledejte skutečně osvědčené zařízení, u kterého budete mít jistotu, že mládě nezískalo nelegální cestou.

Každé exotické zvíře musí být v České republice také nahlášeno na Státní veterinární správě, která následně kontroluje jeho majitele a zejména to, zda zvíře žije v odpovídajících podmínkách. V opačném případě, tedy při nenahlášení zvířete či při nedodržení podmínek, majiteli hrozí pokuta od 50 tisíc až do půl miliónu korun.

Říkáte si, že lenochod pro vás nebude to pravé? Zkuste chovat jiné zvíře. Poradíme vám, jak na chov axolotla, leguána, osla nebo třeba osmáka.