Jak vyrobit šindel

Víte proč se šindel nazývá šindel

Slovo šindel k nám připutovalo od Germánů. Ale ani tam není jeho skutečný původ. Ten pochází z latiny. Slovo šindel je totiž odvozené od slova „scindula“, což znamená štípat. Šindele se opravdu vyrábí štípáním a než se lidé naučili pálit tašky, používaly břidlici, slámu, nebo štípali šindele.

Jak vypadá šindel

Dřevěné šindele se používají na pokrytí střech už stovky let. V podstatě je to dřevěná destička dlouhá 50-60 cm, široká 5 až 15 cm a tlustá 1,5 – 2,5 cm. Tomuto typu se říká český šindel a má na jedné podélné straně břit a na druhé drážku.

Pokládka pak probíhá podobně jako třeba u parket, na pero a drážku. Kromě těchto tvarů se používá ještě alpský šindel, který nemá břit ani drážku, je podstatně tenčí a při pokládce se víckrát překrývá. U nás se používal hlavně na severní Moravě v oblasti Beskyd.

Šindele mohou mít spodní stranu vodorovnou, se sraženou hranou. Nebo zaoblenou a takové střechy potom vypadají jako ze šupin.

Pro pokrytí nároží, úžlabí nebo různých složitých zaoblených střech se upravují šindele do kónického tvaru a někdy bývají i kratší.

Kde se používají šindele

Dřív byly šindele naprosto běžnou a dobře dostupnou krytinou, která se používala nejen na všechny chalupy a venkovská stavení, ale i ve městech a na zámcích. Teprve Marie Terezie vydala zákaz používání šindelů, protože špatné konstrukce komínů v tehdejší době způsobovaly požáry.

Přesto se na vesnicích udržel až do první poloviny 20. století. V dnešní době je to spíš luxusní a dražší záležitost. Přesto má však svá opodstatnění.

Nejčastěji se požívá při obnově kulturních nemovitých památek. V případě novostaveb nachází využití v chráněných památkových územích nebo v chráněných krajinných oblastech, kde je vyžadováno použití tradiční krytiny s cílem uchovat ráz krajiny.

Dřevěné šindele se však stále více objevují i na běžných stavbách. Nejvíce se rozmáhá jejich využití v zahradní architektuře. Různé stříšky nad rumpálem, včelínem nebo zvoničkou získávají stále víc na oblibě. V bytové výstavbě jsou estetickým doplňkem dřevostaveb a vzhledem ke svým užitkovým vlastnostem mají stále své využití na horských staveních.

Šindele se používají nejen jako střešní krytina, ale také na obklady stěn. V tom případě bývá jejich délka i větší.

Jaké dřevo je na šindel nejvhodnější

Dřevo pro výrobu šindele by mělo být dobře štípatelné, mělo by mít dlouhá rovná vlákna a hustě rostlé letokruhy. To znamená dřevo, které rostlo pomalu a to je ponejvíce v horských oblastech. Najít ten správný strom prostě není jen tak. Vybrané stromy se kácí v zimě, kdy jsou bez mízy.

Na šindele jsou nejlepší samozřejmě dřeva velmi trvanlivá, jako je dub nebo akát. Dubové dřevo je velmi tvrdé, těžko se štípe a je drahé. Akátové dřevo je trvanlivé, dobře štípatelné, bohužel jej není na trhu dostatek. Z dalších dřevin se v Evropě nejčastěji používá smrk, který je dobře obrobitelný a jedle nebo modřín, které mají též velkou trvanlivost. Velice odolný je cedr.

Jak se vyrábí šindel

Vlastní výroba začíná u pokácených stromů, které se nejprve zbaví kůry a nařežou na špalky takové délky, jak dlouhé budou šindele, což je 50 až 60 cm. Následuje štípání šindelů. Šindelář si postaví špalek jako při štípání dříví a rozdělí jej podélně na půlky. Jeho další práce vypadá, jako když cukrář krájí dort.

Štípáním odděluje jednotlivé dílky. Dřevní vlákna musí být rovnoběžná a povrch štípaného dřeva hladký a pevný. Takto vytvořený šindel má uzavřený povrch proti vnikání vody a dobře odolává povětrnostním podmínkám.

Naštípané šindele se potom ručně upravovaly do výsledné podoby. V dnešní době pomáhá šindelářům moderní technika. Namísto ručního štípání používají hydraulickou štípačku a drážky se dělají speciální drážkovačkou.

Šindele se dají vyrobit i jednoduchým nařezáním z prken, ale jejich životnost je podstatně menší protože při řezání se poruší vlákna ve dřevě.

Jednotlivé šindele se nechají proschnout, projdou impregnačním procesem a po vyschnutí se zabalí do kruhových balíků. Jejich cesta na nějakou novou střechu může započít.

Jaké jsou výhody a nevýhody šindele

Největší výhodou je nesporně fakt, že jde o čistě přírodní materiál, při jehož výrobě nevzniká žádné nebo minimální ekologické zatížení a celý proces je šetrný na spotřebu energie.

Poslední dobou je kladený důraz na návrat k materiálům, které lze snadno získat z obnovitelných zdrojů a také snadno ekologicky likvidovat. A k takovým materiálům dřevo bezesporu patří. A jaké jsou jeho výhody?

• životnost šindelové střechy je 50 i více let, v závislosti na druhu použitého dřeva
• šindel má nízkou hmotnost a nevyžaduje masivní konstrukce krovů
• v zimě dobře odolává mrazu a v létě kroupám
• snižuje prohřívání staveb v létě, čímž vytváří příjemné klima
• pokud se některý šindel poškodí, není problém jej jednoduše vyměnit za nový
• šindelem není problém pokrýt jakékoliv atypické střechy
• působí velice přirozeně a esteticky, šindel prostě stavbám sluší

Mají však i své nevýhod, jaké to jsou?

• zřejmě největší nevýhodou je jejich cena
• dřevo může být napadeno hmyzem nebo dřevokaznou houbou
• na dřevo působí povětrnostní podmínky
• dřevo je hořlavý materiál

Vzhledem k vysoké pracnosti se cena šindelů příliš ovlivnit nedá, ale proti zbývajícím pomyslným nevýhodám je možné se bránit.

Jak zvýšit odolnost šindelů

Z dlouhodobého hlediska je nejspolehlivější ochranou dřeva impregnace. S ohledem na ekologii lze použít organické látky bez rozpouštědel, jakými jsou například fermež nebo impregnační olej.

Impregnace se provádí hloubkově a může být buď tlaková, při které se v kotli pod tlakem napouští dřevo impragnační látkou nebo vakuová, která spočívá v odsátí vzduchu z komory se dřevem a zaplavení komory impregnačním přípravkem, který díky podtlaku pronikne hluboko do dřeva.

Impregnace se provádí před vyschnutím dřeva. Pokud jsou šindele vyschlé, jejich impregnace je těžší a jedinou možností je šindele do vhodného konzervačního přípravku namočit. Kromě impregnace by měl být šindel ještě povrchově upraven lazurovacími nátěry, které mají vodoodpudivé účinky.

Kromě výše uvedených existují také impregnační látky, které chrání dřevo před požárem nebo alespoň zpomalují proces hoření.

Při správně provedené impregnaci a následné údržbě získáte krásnou střechu s životností desítek let.

Inspirovali jsme vás naším článkem? Plánujete novou střechu? Počítáte, kolik vás bude stát a nevíte, jak vypočítat její plochu? S tím vám může pomoci náš článek Jak se počítá sklon střechy.

Možná si nechcete pořídit novou střechu, ale šindel by se vám líbil na zahradě na pergole. Než se pustíte do její stavby, přečtěte si náš článek Jak postavit pergolu. Najdete v něm zajímavé typy a rady.