Jak prořezat maliny

Co je potřeba vědět o malinách

Ostružiník maliník, někdy také maliník obecný (Rubus idaeus) je druh ovoce, se kterým se v našich zeměpisných šířkách setkáme běžně. Vyskytuje a pěstuje se na celé severní polokouli.

Jedná se zpravidla krátkověký, 1-2 metry vysoký keř vytvářející prýty Ty jsou většinou ostnité, ale byly již vyšlechtěny kultivary, které ostny nemají. Květy jsou jednoduché bílé, mají cca 1 cm v průměru. Po oplození se vyvíjí typické souplodí peckovic, kterým říkáme maliny. Je blízce příbuzný ostružině, existují i hybridní kultivary kombinující oba tyto samostatné druhy.

Je to typická ekotonová dřevina, která se vyskytuje nejčastěji na přechodu mezi lesem a polem, v remízcích, mýtinách a na neudržovaných loukách. Roste i ve světlých lesích ovšem není tolerantní k souvisle zapojenému korunovému patru, přes které prosvítá málo slunce.

Maliny přicházejí do plné plodnosti již jako mladé keříky. Do plné plodnosti nastupuje zhruba po 3-5 letech. Maliník má rád slunce, hlinitou, přiměřeně vlhkou a živnou půdu. Na písčitých půdách roste pouze na vlhčích stanovištích bohatších na živiny. Maliník není vybíravý na teploty, snese teplé nížiny i chladné horké podnebí. Na horách bude ale dozrávat o několik dnů až týdnů později než v nížinách.

Maliník v poslední době zažívá velký boom jako plantážní rostlina Občas se vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb, remízků a tzv. jedlých smíšených lesů, či jako doplněk sadů či alejí. Na začátku výsadby je nutné držet maliník v rozumných rozměrech, protože pokud mají maliníky dostatek prostoru a světla, jsou schopny rychle zplaňovat na úkor jiných rostlin.

Jaké jsou odrůdy maliny

V zahradních centrech se setkáte s mnoha perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly šlechtěním a vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy.

Jedná se zejména o šlechtění odrůd, které nemají ostny na prýtech, větší, jinak barevné a chutnější plody, dále odrůdy se zvýšenou plodnosti (dvakrát plodící odrůdy) a v neposlední řadě i hybridy mezi jednotlivými druhy rodu ostružiník (Rubus). Výsledkem je velký výběr odrůd s různými vlastnostmi a parametry.

Doporučit konkrétní odrůdy závisí na preferencích každého jednotlivce. Mezi nejúspěšnější odrůdy malin patří žlutoplodý Golden Everest, chuťově vynikající Apricot, plodná Autumm Bliss, v Česku velmi populární Polana, bohatě plodící odrůda s růžovými plody Malling Promise či dvakrát bohatě plodící Ada.

Proč prořezat maliny

Řez maliny by měl být prováděn za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů. Maliník plodí na novém dřevě, a to jednou ale i dvakrát za sezónu. Z výše uvedeného vyplývá, že nemá smysl udržovat přestárlé keře, které mají plno odumřelých větví, které stíní a ubírají místo mladším větvím.

U jednou-plodících malin je dobré všechny odplozené větve ihned po sklizni seříznout, aby rostlina neustále dělala větve nové, které budou záhy plodit. U dvakrát-plodících malin je možnost postupovat stejně jako u jednou-plodících, nebo je také možné po první sklizni rostlinu seříznout k zemi. Připravíme se tím sice o druhou úrodu na konci léta, ale o to větší bude sklizeň v dalším roce.

Kdy prořezat maliny

Ideální období řezu je po sklizni. Toto období je dost proměnlivé dle charakteru odrůdy, počtu sklizní za rok ale i na klimatických poměrech dané lokality. V zásadě se dá říct, že se maliny řežou v létě, ale konkrétní měsíc je závislý na odrůdě.

Některé zdroje uvádějí, že je pro rostliny vhodnější řez na jaře před rašením rostlin, rostliny tak vytvářejí menší množství nových prýtů, které ale vykazují vyšší výnosy.

Jak prořezat maliny

Jak již bylo uvedeno v bodu 3, maliny plodí na novém dřevě. Této skutečnosti je nutno se držet při řezu rostliny. Je více způsobu, jak maliny řezat ale všechny mají společné to, že by se v keři neměly vyskytovat již odplozené větve. Obměnu větví můžeme provádět v již zmíněných jednoletých a dvouletých cyklech. Pokud máte větší množství rostlin, tak je ideální oba přístupy kombinovat.

Ideální variantou prořezu u dvakrát plodících malin je střídavý řez dvou skupin rostlin. Po první sklizní se první část rostlin seřízne k zemi a druha skupina se nechá bez zásahu, a tudíž z ní bude i druhá sklizeň ke konci léta.

V dalším roce po první úrodě prořežeme druhou skupinu rostlin (tu co jsme loni neřezali) a skupinu, kterou jsme řezali loni řezali necháme pokračovat v růstu a sklízíme i druhou úrodu. V dalších letech se tento systém neustále opakujeme.

Reálně se takto dá provést 4-5 pěstebních cyklů, a to do té doby, dokud maliny plodí adekvátní množství ovoce. Největší úrody budou dosahovat rostliny ve 2-3 cyklu.

Jak ošetřit rány po prořezání maliny

Rány není nutné nijak ošetřovat. Pokud to však považujete za nutné, je možné použít štěpařský vosk, kterým zamažeme ty největší rány.

Jak využít maliny

Listí lze malinách lze kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Prýty, které pravidelně obměňujeme, můžeme nechat zakořenit pro vypěstování dalších sazenic, případně je dáme rozložit na kompost, případně necháme vysušit a poté spálíme.

Zpracování plodů je různorodé, od přímého konzumu přes zpracování na marmelády, mošt, kompoty. Maliny se někdy používají i jako ingredience do likérů. Listy se používají jako příměs do čaje a v lidovém léčitelství.