Jak pěstovat bonsai

Jak vybrat bonsai

Výběr bonsaje je vždy náročným procesem. Prvotně se řídíme podmínkami, které jsme schopní bonsaji nabídnout, pak teprve vybíráme ze skupiny rostlin, které se v námi nabídnutých podmínkách bude dařit.

Jiné bonsaje se hodí pro venkovní pěstování, jiné zase do interiéru. Je nutné mezi nimi rozlišovat.

Nelze tady vypsat všechny druhy dřevin, které se dají pěstovat coby bonsaje, ale jen namátkou zmiňme, že například Ficus „fíkovník“ má rád teplo a nesnese průvan, při přelití shodí listy, zatímco Cuphea je kvetoucí bonsaj, která je citlivá na přeschnutí, ale přelití jí zase tolik nevadí. Obě rostliny jsou interiérové.

Z těch exteriérových zmiňme třeba, že acer „javor“ velmi rychle vysychá a nesnese ostré slunce, kdežto jehličnany, jako je larix „modřín“ pro změnu nesnese přelévání a má naopak rád místa opravdu světlá.

O každé rostlině, kterou chceme pěstovat jako bonsai, je nutné si předem zjistit její požadavky na zdravý růst. S trochou nadsázky se dá říct, že šikovný bonsajista udělá bonsaj v podstatě z každého stromku. Jen se mu musí dostat do ruky ve správný čas.

Jak zasadit bonsai

Bonsai se sadí do malé a mělké misky, kde má cíleně omezené množství zeminy, aby rostla jen malými přírůstky a aby ve výsledku vytvořila onen nádherný dojem zakrslého a velmi starého stromu miniaturních rozměrů. Rostlina přizpůsobí i velikost listů a jehliček tomu, v jakém prostředí žije. A v tom je ono kouzlo bonsají.

Nikdy nesmí chybět alespoň trocha drenáže, spousta bonsají nesnese přemokření. Sadíme do kvalitního substrátu, povrch zeminy můžeme osadit malými rostlinkami nebo nechat zarůst mechem, výsledek bude velmi efektní.

Přesazujeme jednou za 2 – 3 roky, nejlépe na jaře. Vhodné je při přesazování zastřihnout alespoň třetinu kořenů. Jde o další způsob, jak rostlinu přimět k růstu v podobě, kterou my jí tvarováním chceme dát.

Kam umístit bonsai

Bonsaje obecně nerady přímé slunce, a to zejména ty pokojové. Ale rozptýleného světla potřebují spoustu. Také ty interiérové nesnesou přímé teplo od ústředního topení nebo příliš suchý vzduch, vyžadují vlhkost alespoň 40 – 50 %. Ta je vhodná i pro lidi, takže s vlhčovačem vzduchu skloubíte příjemné s užitečným.

Venkovní bonsaje se dělí na dvě základní skupiny, a to na bonsaje, co snesou přímé slunce, pak na ty, co se na slunci snadno spálí. Většinou jsou listnaté bonsaje těmi, co se rychle spálí, malé listy totiž rychleji na slunci vyschnou. Ale jehličnany jsou v tomto směru odolnější.

Jak zalévat bonsai

Bonsaje zaléváme jinak, pokud jsou venku, nebo když jsou vevnitř. Jak už jsme zmínili v předchozích boxících, venkovní i interiérové bonsaje jsou dvou základních typů, a to bonsaje, které nesnesou přelití, pak bonsaje, co nesnesou přesušení. A podle toho se k nim musíme chovat.

Interiérové bonsaje zaléváme tehdy, když je zemina téměř vyschlá. Postříkáme zeminu vodou ze střičky, aby se zemina připravila na dávku vody. A pak zaléváme pomalu a přerušovaně, abychom docílili celkového prolití. Necháme půl hodinky stát a poté vylijeme z podmisky přebytečnou vodu. Zaléváme pravidelně, častěji než ostatní pokojové rostliny.

Když se nám „povede“ nechat bonsai přeschnout, je nutné ji ponořit do vody celou na alespoň hodinu, aby mohla zase natáhnout vodu a vzpamatovat se ze sucha. Některé druhy v tomto případě shodí listy. Ale po dalším zalévání je zase postupně nasadí. Častější prohřešky však nesnesou.

Interiérové kousky zaléváme vždycky pouze teplou a odstátou vodou. Slovem teplá máme na mysli alespoň pokojovou teplotu. Ale od věci není ani teplota okolo 30 stupňů. Ta udělá rostlinkám nejlepší službu.

Venkovní bonsaje zaléváme podle potřeby, ve vlhkých dnech spíše dohlédneme na to, ab voda z dešťových srážek nestála dlouho ve spodní misce. Raději misku odstraníme, ať dešťová voda odtéká volně pryč. V dlouhotrvajícím suchu zaléváme častěji. Listnaté bonsaje vysychají rychleji, jehličnany jsou v tomto ohledu odolnější. Zálivku je nutné přizpůsobit i stanovišti, na kterém bonsai máme.

Jak hnojit bonsai

Pravidelné hnojení je během vegetační sezony velmi důležité. Bonsaje mají k dispozici jen omezený kořenový bal, malý prostor v květníku, tím pádem i málo zeminy. A tak musíme zeminu pravidelně obohacovat, aby stromek měl z čeho žít.

V sezoně hnojíme co 14 dní, mimo vegetaci nehnojíme venkovní bonsaje vůbec, ty interiérové, pokud zůstávají v obytné místnosti, přihnojíme od podzimu do jara jen jednou za dva měsíce, ale menší dávkou hnojiva.

Jak se starat o bonsai

Během roku se péče o bonsai skrývá zejména v zalévání ve správnou dobu, správnou vodou a ve správném množství, dále v pravidelném hnojení, pak také v zazimování, zejména exteriérových bonsají. Na jaře pak přichází to pravé umění pěstitele bonsají, nebolí řez a tvarování. Ale o něm až v posledním boxíku.

Jak zazimovat bonsai

Interiérové bonsaje většinou nic speciálního na zimu nepotřebují. Jen je musíte včas odsunout od ústředního topení nebo je včas přisunout k lepšímu zdroji světla, či jim začít uměle přisvěcovat, protože sluníčka bude od podzimu do jara většinou nedostatek.

Venkovní bonsaje je buď nutné přesunout do světlé a bezmrazé, ale chladné místnosti, kde je budeme během zimy pravidelně zalévat, nebo je na venkovním stanovišti celé zahrneme do listí, chvojí, mulče nebo jiné ochrany proti věru a mrazu.

Při balení dáváme pozor, aby přes zimu na bonsai pršelo, či na ni padal sníh, aby byla průběžně zalévána. Pokud je zima suchá, je nutné bonsaj občas zalít uměle. Na jaře ji jen vyhrabeme a necháme růst dál.

Jak na řez a tvarování bonsaí

Bonsai vzniká díky řezu, tvarování drátky a díky představivosti toho, kdo ji tvaruje. Vzhledem k tomu, že je práce s tvarovacím drátkem snazší v době, kdy stromek nemá listy, doporučuje se řez a tvarování brzy na jaře. I dřevo stromu je na jaře přístupnější takovým změnám.

Základem je vybrat pěkné a pravidelně rozložené kosterní větve, pak vystříhat ty ostatní, co zahušťují korunu. Nakonec větvičky díky tvarovacímu drátu zohýbáte do požadovaného tvaru malebného starého stromu.

Jenže je to poměrně náročné, trefit se do tvaru, který ve výsledku bude mít onen malebný ráz. Proto je často snazší zakoupit si první bonsai od profesionálů a starat se o ni, tvarovat již předem nastíněný tvar. Pak teprve se můžete s odvahou vrhnout na tvarování stromku, který si odněkud přinesete a ze kterého si bonsai budete chtít vypěstovat úplně sami.

Inspirovat se můžete i styly tvarování bonsají

Podle tvaru, který jsme kmeni dali, dělíme bonsaje do pěti základních stylů:

• Vzpřímený styl – kmen je vzpřímený a směřuje přímo k nebi
• Volně vzpřímený styl – kmen je zvlněný, ale pouze lehce
• Šikmý styl – kmen stromku je výrazně zešikmený, v podstatě jde o styl, kdy bonsai představuje stromek ve větru, v dlouhodobém větru vanoucím z jedné strany, větve proto na jedné straně zcela nebo zčásti chybějí
• Polokaskádový styl – kmen je spíše vodorovný nebo ohnutý směrem k zemi
• Kaskádový styl – kmen se ohýbá až pod úroveň země, takže vrchol kmene je až pod úrovní nádoby, proto se takové bonsaje dávají na stolečky nebo na dostatečně vysoké schody

To samozřejmě není jediné dělení. Styly se dále rozdělují i podle uspořádání větví a kořenů, podle počtu kmenů, podle osazení stromu a ještě podle spousty dalších hledisek. Pěstování bonsají je velkým uměním.