Jak prořezat angrešt

Co je potřeba vědět o angreštu

Angrešt obecný, nebo také angrešt srstka (Ribes uva-crispa) je druh ovoce, se kterým se v našich zeměpisných setkáme běžně na zahradách, ale i v divoké přírodě. Jedná se o rod ovocných keřů, který roste v celém mírném pásmu Evropy a Asie.

Jedná se zpravidla o ostnitý keř dorůstají 0,7-1,3 metru výšky a šířky. Poměrně často se však pěstuje i jako roubovaný stromek na kmínku příbuzné meruzalky. Květy jsou spíše nenápadné, červenobíle barvy a mají cca 0,5 cm v průměru.

Po oplození se vyvíjí typické bobule zelené, bílé, žluté či červené barvy, které jsou nejen vynikající chuti, ale také plné vitamínu C.

Je to nenáročná dřevina vhodná i do vyšších poloh. Angrešt není vybíravý na teploty, snese teplé nížiny i chladné horké podnebí. Na horách bude ale dozrávat o několik dnů až týdnů později než v nížinách. Výnosy z jedné rostliny dosahuji zhruba 2,5 kg. Plodnost nastupuje zpravidla 3. rok po výsadbě.

Bude se mu dařit všude tam, kde dobře rostou maliny či ostružiny. Angrešt má rád polostín a hlinitou, přiměřeně vlhkou a živnou půdu. Na písčitých půdách roste pouze na vlhčích stanovištích bohatších na živiny. Na sušších stanovištích jsou plody menší a je jich méně, navíc rostlina je náchylnější k chorobám.

Angrešt se vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb, remízků a tzv. jedlých lesů. Pro svou nenáročnost a spolehlivou plodnost je oblíben v permakultuře.

Jaké jsou odrůdy angreštu

V zahradních centrech se setkáte s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly šlechtěním a vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy.

Jedná se zejména o šlechtění odrůd, které jsou méně ostnité, mají větší, sladší a aromatičtější plody, dále odrůdy se zvýšenou plodnosti a odrůdy odolnější vůči padlí angreštovému.

Základní členění odrůd je založeno na barvě plodu. Rozlišujeme bíloplodé, žlutoplodé, červenoplodé a zelenoplodé odrůdy. Mezi nejoblíbenější odrůdy patří např. Bílý nádherný, Industrie, Mistrál, Rokula, Rolonda, Viking nebo Zlatý fík.

Velké popularitě se těší i hybrid angreštu a rybízu, který se jmenuje josta, který spojuje přednosti obou druhu do jedné rostliny. Více si o jostě můžete také přečíst.

Proč prořezat angrešt

Řez angreštu by měl být prováděn za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů. Angrešt plodí nejvíce na jednoletém až čtyřletém dřevu.

Z výše uvedeného vyplývá, že nemá smysl ponechávat na keři větve starší, které stíní a ubírají místo větvím mladším. Odstraňujeme je tedy co nejdříve po tom, co jejich plodnost poklesne.

Dalším důvodem řezu je hlavně u stromových forem výchovný zásah do růstu rostliny. Angreštu totiž rostou poměrně chaoticky a pro zachování tvaru stromku je řezem nutné udržovat její kompaktní ale vzdušný vzhled.

U stromových forem se někdy stává, že obráží i podnož, na které je angrešt naroubován. Tyto nově odnožující větve je dobré co nejdříve odstranit, aby se keř zbytečně nevysiloval.

Kdy prořezat angrešt

Ideální období řezu je po sklizni. Termín sklizně se může lišit dle místních klimatických podmínek. V zásadě se dá říct, že se angrešty se řežou ve druhé polovině léta.

Některé zdroje uvádějí, že je pro rostliny vhodnější řez na jaře před rašením rostlin, optimálně na přelomu března a dubna po nástupu jarního počasí.

Jak prořezat angrešt

Sazenici angreštu po výsadbě zakrátíme na 2 pupeny. Podpoříme tak větvení sazenice a umožní nám to v příštím roce si zapěstovat hlavní plodonosné větve angreštu. Těch by mělo být 4-6, ale ideální počet je 5 z důvodu níže uvedených. Po zapěstování základní kostry keře/stromku máme na výběr ze dvou možností, jak dále postupovat.

První, pro keř vhodnější varianta spočívá v pravidelném obměňování větví ve pětiletých cyklech. Spočívá v tom, že každý rok odstraníme hlavních pětinu hlavních větví a zbylé necháme růst.

Vždy odstraňujeme nejstarší pětileté větve, a to vždy před rašením. Díky tomuto fázování řezu budeme mít vždy v keři plodící jednoleté, dvouleté, tříleté i čtyřleté větve, ale již ne větve starší, které plodí málo nebo vůbec.

Výhodou metody je každoroční dobrá úroda a pravidelná výše výnosu, protože máme na rostlině větve všech věkových skupin. Nevýhodou této metody je nutnost označit si stáří jednotlivých větví, abychom věděli, které ořezat a celkově vyšší pracnost

Je nutno podotknout, že slabé a špatně rostlé větve odstraňujeme, či výrazně krátíme bez ohledu na jejich stáří.

Druhá možnost je pravidelné komplexní zmlazení rostliny. Rostlinu vysadíme zastřihneme všechny větve nad druhý pupen a necháme po 3 celé vegetační sezóny růst volně. Po sklizni ve 4. vegetační sezóně keř hluboce seřízneme zpět na 2 pupen a tento postupu dodržujeme po celou dobu života keře.

Výhodou této metody je její menší pracnost a náročnost na označování či rozeznávání přestárlých větví. Nevýhodou je kolísavá výše úrody, která zejména první rok po řezu rostliny bude nižší a také obtížnější sklizeň poslední rok před řezem rostliny, kdy už bude angrešt hodně zahuštěný. Tomu lze čelit opět průběžným odstraňováním slabých a špatně rostlých větví.

Jak ošetřit rány po prořezání angreštu

Rány není nutné nijak ošetřovat. Pokud to však považujete za nutné, je možné použít štěpařský vosk, kterým zamažeme ty největší rány.

Jak využít angrešt

Listí lze angreštu lze kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Odříznuté větve, které pravidelně obměňujeme, můžeme nechat zakořenit pro vypěstování dalších sazenic, případně je dáme rozložit na kompost či necháme vysušit a poté spálíme.

Zpracování plodů je různorodé, od přímého konzumu přes zpracování při tvorbě desertů, přípravu ovocných šťáv, kompotů a smoothie. Angrešt je mimořádně hodnotný a bohatý zdroj vitamínu C. Pravidelná konzumace bude prospěšná pro Vaše zdraví.