Proč je tráva zelená

Stavba rostlinné buňky

Hlavním stavebním kamenem trav, ale i ostatních rostlin, jsou rostlinné buňky. Pokud bychom srovnávali rostlinnou a živočišnou buňku, našli bychom několik rozdílů. Rostlinná buňka má oproti živočišné tyto organely – buněčnou stěnu, vakuolu, chloroplasty.

Chloroplasty a fotosyntéza

Chloroplast je organela ze skupiny plastidů, která obsahuje zelené barvivo chlorofyl a mají ji všechny zelené rostliny. V této organele probíhá fotosyntéza. Při fotosyntéze dochází k řadě chemických reakcí, při kterých se využívá energie slunečního záření. To je využito pro přeměnu oxidu uhličitého (CO₂) a vody (H₂O) na sacharid (cukr) glukózu.

Uvolněný kyslík má původ ve vodě.

Souhrnná rovnice fotosyntézy se nejčastěji uvádí ve tvaru:

• 6 CO₂ + 6 H₂O → C₆H₁₂O₆ + 6 O₂

Fotosyntéza probíhá dvoustupňově, tzn. má světelnou a temnostní fázi. Při světelné fázi se zapracovává světelná energie do makrovazeb, které se následně využijí v temnostní fázi. V té dochází k samotné přeměně CO₂ na sacharid.

Chlorofyl a jeho barevné vnímání lidským okem

Jak jsme se již zmínili, chlorofyl je zelené barvivo, které se podílí na průběhu fotosyntézy.

Zelená barva absorbuje záření v oblasti vlnových délek modrého a červeného spektra viditelného záření (VIS). Ostatní vlnové délky jsou odráženy.

Zrak je pro člověka nejdůležitějším zdrojem informací. Lidské oko zpracovává právě odražené záření. Oko je strukturované tak, aby propustilo co nejvíce záře až ke světločivným receptorům, kterými jsou tyčinky a čípky. Tyčinky nám umožňují černobílé vidění např. za horšího denního světla, naproti tomu čípky rozeznávají 3 barvy – červenou, zelenou a modrou (a jejich vzájemné kombinace), tzv. RGB systém.

Lidské oko je vybaveno miliony světločivných receptorů, které pak vysílají impulsy do mozku a ten je zpracuje. Jistě jste si však všimli, že mnoho rostlin využívá k fotosyntéze i barvivo červené.