Proč je Velká říjnová revoluce v listopadu

VŘSR v Rusku

K Velké říjnové socialistické revoluci došlo v Rusku. V roce 1917 se ve velké zemi na východě udály dvě velké revoluce. První, únorová, skončila svržením cara Mikuláše II. a vznikem na ruské poměry liberální Prozatímní vlády. O několik měsíců později, na podzim, došlo k ozbrojenému převratu vedenému bolševiky (oficiálně stranou nazývající se Sociálně demokratická dělnická strana Ruska).

Datum VŘSR

V Rusku té doby se řídili tzv. juliánským kalendářem. Ten se zavedl za vlády Julia Caesara v roce 45 před naším letopočtem. Juliánský rok ne úplně ideálně řešil problematiku skutečné délky roku, a tak se každých zhruba 128 let opozdil o jeden den.

Ke korekci došlo za působení papeže Řehoře XIII. Proto se kalendář, který používáme v běžném životě my, nazývá gregoriánský. Některé země ho začaly používat hned v šestnáctém století, jiné až v průběhu století dvacátého. Typickým příkladem je země, která o sobě tvrdila, že je zemí, kde zítra již znamená včera.

A tak zatímco podle Rusů proběhla revoluce 25. října 1917, zbytek světa měl v té době už 7. listopad 1917. To je důvodem, proč se revoluce označuje jako říjnová, ale oslavy probíhaly v zemích socialistického bloku v listopadu.

A to včetně Ruska, v němž se na gregoriánský kalendář přešlo v roce 1918. Tehdy bylo dekretem samotného Lenina rozhodnuto, že v roce 1918 nebudou dny od 1. do 13. února. Po 31. lednu byl v kalendáři 14. únor 1918.

Sovětský kalendář

Rusové si s kalendářem pohráli ještě jednou a to mezi roky 1929 a 1940. Tak hodně se chtěli lišit od zbytku světa, že zavedli naprosto nekompatibilní počítání dnů. Jejich Sovětský kalendář měl 12 měsíců po třiceti dnech. Zbývajících pět dnů byly svátky, které se nepočítaly k žádnému konkrétnímu měsíci. Tak byl například den, který následoval po 30. lednu nazván Den Vladimíra Iljiče Lenina.

Týden měl jen pět dnů, neděle jako křesťanský den volna se zrušila. Volna však mělo být více. Jeden z pěti dnů nemuseli chodit do práce (v té době byla sobota pracovním dnem). Jak ale vidíme dnes, tak křesťanská tradice je v Rusku velmi silná, takže se často nepracovalo ani v oficiální volný den, ani v neděli.

Vánoce v Rusku

Že jsou doposud v Rusku některé věci jinak, si uvědomíme zejména o Vánocích. Když do Ruska nebo Ukrajiny přiletíte na Štědrý den, nerozeznáte ho od běžného pracovního dne.

Tradiční ruské Vánoce se slaví až 7. ledna (odpovídá našemu 25. prosinci), protože pravoslavná církev stále používá juliánský kalendář. Některé rodiny však slaví jen Nový rok, tak jako to plánovali bolševici, kteří Vánoce zrušili hned v roce 1918.

Oslavy VŘSR

Pamětníkům jen připomeneme, jak vypadaly oslavy VŘSR v Československé socialistické republice. Bohužel nebylo volno. Naopak – zejména na školách měli napilno. Školní inspekce se ani tak nesoustředila na výkonnost žáků, jako na vyzdobení celé školy nástěnkami. Na nich dominovala zejména válečná loď Aurora, která podle legendy revoluci odstartovala.

Odpoledne byli žáci, nejlépe oblečení do pionýrských krojů, nuceni jít v lampiónovém průvodu k nejbližšímu pomníku neznámého vojína (či jinému podobnému symbolu). Tam už stáli čestnou stráž ti největší nešťastníci, které soudružky učitelky pečlivě vybraly.

Televize i kina byla plná filmů o hrdinství komunistů. Při té příležitosti jsme si v redakci vzpomněli na kreslený vtip Vladimíra Renčína. Na pozadí se odehrává válečná vřava a režisér volá na asistenty: „Zeptejte se odborných poradců, jak dlouho může vzdorovat německá tanková divize náporu dvou partyzánů!“