Jak se člověk stává alkoholikem

Proč se stane člověk alkoholikem

Nejprve si řekněme, proč se vlastně stane člověk alkoholikem a co mu alkohol přináší.

Během vědomého stavu jsme v určitém napětí, aniž bychom si to uvědomovali. V našem podvědomí je určité množství nezpracovaných traumat, bloků a zažitých vzorců chování, které si neseme z dětství. Většina lidí není zvyklá žít vědomím životem, to znamená tyto vzorce si uvědomovat a rozhodovat se na základě vlastní svobodné vůle, naopak je ovlivněna vším, co si ve vlastním podvědomí neseme.

Tohle množství bloků a nezpracovaných traumat je u většiny lidí v běžném měřítku, kdy jim nic nebrání v běžném životě. Mohou bez problémů vystudovat školu, najít si práci, partnera a založit vlastní rodinu. V chvíli, kdy nezpracované bloky a emoce dosahují určitého stupně a vystoupí ve větší míře do vědomí, přestává být člověk schopen fungovat v běžné společnosti a plnit vše, co od něj jeho okolí očekává. Takoví lidé končí jako bezdomovci nebo v psychiatrických léčebnách.

Z důvodů různých spouštěčů a těžkých životních situací se jim mohou do vědomí vyplavit emoce, které nejsou schopni zpracovat a fungovat stejným způsobem jako doposud. V takovém případě je jim většinou diagnostikována psychická nemoc a jsou jim předepsány léky, které utlumí jejich vědomí.

Podle vlastní zkušenosti mohu říct, že léky utlumí emoce, které způsobují stavy, při nichž není člověk schopen fungovat v běžném každodenním životě. Vedle pocitů, které tyto stavy způsobují, utlumí léky i pozitivní emoce a schopnost prožívat emoce jako jsou radost nebo štěstí. Jak se říká, člověk je jak chodící tělo bez duše. Tohle je ale velice subjektivní a u každého pacienta budou různé léky fungovat různými způsoby.

Podobný efekt má alkohol. Někdo si může jednoduše vybrat raději alkohol než chemickou cestu léků nebo jednoduše nebyl u psychiatra. Někdo začne pít cíleně, aby potlačil špatné psychické stavy, někdo si naopak dá občas skleničku a postupně to vede k alkoholismu.

Člověk, který je většinovou částí společnosti označen za psychicky nemocného, má tendenci potlačit vše, co ho takto vyčleňuje a kvůli nátlaku svého okolí sahá i po způsobech, které nejsou ideální. Teprve když se takový člověk napije, je schopen se plně uvolnit a částečně přestat vnímat to co ho vnitřně tíží. Ze začátku na takové uvolnění stačí deci vína, ale jak si tělo zvyká na alkohol, je potřeba stále větší množství, až je to neúnosné. Člověk se stává závislým.

Teď už se podívejme na situace, které mohou podobné procesy v lidské psychice spustit.

S prací s vlastním podvědomím vám pomohou naše články Jak meditovat a Jak začít meditovat.

Jak se člověk stává alkoholikem – trauma

I člověk, který se během větší části života nepotýká s žádnými psychickými problémy, může mít ve svém podvědomí nezpracované emoce, které se mohou ve chvíli, kdy se vytáhnou na vědomí, projevit jako psychické obtíže.

Abych uvedla příklad – například pokud je žena v dětství osahávána otcem a už během dětství to vytěsní, může většinu života do období puberty prožít jako všechny ostatní děti. Teprve v období puberty, kdy si začne být vědoma svého a má za sebou první intimní zkušenosti, se může stát, že tyhle momenty jí vytáhnou na vědomí potlačení vzpomínky z dětství a s nimi spojené emoce. Objeví se bloky vůči intimnímu životu, o kterých si žena prvně myslela, že tam nejsou.

V souvislosti s tím se mohu projevit problémy s komunikací, deprese, úzkosti nebo strachy ze vztahů.

To vše může vést až k návštěvě psychologa nebo psychiatra. Nebo také ke snaze potlačit vlastní emoce alkoholem.

Jak se člověk stává alkoholikem – deprese

Tím se dostáváme k samotným depresím. Emoce, které jsou schopny způsobit stavy depresí, nebo úzkostí máme většinou v podvědomí dlouho před tím, než se samotná deprese projeví. Většinou se objeví spouštěč, který tyto emoce vytáhne do vědomí.

Tím můžou být už zmíněné první sexuální zkušenosti nebo například úmrtí někoho blízkého v rodině. Ne vždy se ale musí nutně jednat a těžký traumatický zážitek. Někdy může být spouštěčem i zdánlivá drobnost, kterou si v životě projde většina lidí, ale na někoho má takové účinky právě kvůli tomu, co si nese v podvědomí.

Tou drobností může být třeba jen nevhodná poznámka ze strany rodičů, s kterými máme v podvědomí nedořešené věci z dětství, nebo nám může zemřít zvíře. Kluk, který se nám líbí, se může zakoukat do naší kamarádky a rázem se vyplaví na povrch všechna nezpracovaná traumata spojená s otcem a tomu, co se mělo zpracovávat postupně v průběhu několika let, jsme nuceni čelit během několika málo okamžiků.

Jak se člověk stává alkoholikem – vzorce chování

Další možností jsou zažité vzorce chování, které si neseme od rodičů.

Alkoholismus jako takový se nedědí v tom smyslu, že bychom ho mohli geneticky zdědit. Jsou to zažité vzorce chování, které si odnášíme z dětství a které nás podvědomě vedou k tomu, abychom některé situace řešili stejným způsobem jako rodiče.

Například pokud jsme od dětství zažívali momenty, kdy táta přišel domů a nalil si dvě deci, protože se cítil unavený a měl tendenci se tímto způsobem uvolnit a relaxovat se, naše podvědomí si zapamatuje, že alkohol řeší únavu a vede k celkové relaxaci.

Kdykoli pak máme v dospělosti pocit, že jsme unavení, namísto toho abychom se věnovali meditaci nebo pohybu, první co nás napadne je nalít si skleničku. Tím, že máme tyhle vzorce chování v našem podvědomí a nejsme zvyklí přistupovat k životu vědomým způsobem, automaticky předpokládáme, že je to jen a pouze naše rozhodnutí.

Tímto způsobem může naše jedna večerní sklenička přerůst v závislost.

Jak se člověk stává alkoholikem – podvědomí

Tím se dostáváme přímo k našemu podvědomí. Popsali jsme si několik způsobů, jak se nám můžou v podvědomí vynořit nezpracované emoce a traumata z dětství a jak to může vést k závislosti na alkoholu.

V dalším případě se může stát, že se vynoří deprese nebo jiné nepříjemné psychické stavy, aniž bychom si byli vědomi jejich původu nebo se nám v životě přímo stalo něco negativního. V takovém případě může člověk sáhnout po alkoholu, aniž by si byl vědom toho, že to čím si prochází, lze zařadit do kategorie psychických problémů a že by měl vyhledat odbornou psychologickou pomoc.

Mnohdy to není ani člověk sám, kdo přijde na to, že tu pomoc potřebuje, ale jsou to jeho blízcí, kteří ho na problém upozorní.