Jak chovat mravence

Co o mravencích víme a jaké mravence chovat

Mravenci (nebo též mravencovití) jsou velice běžný hmyz, který se díky svému atraktivnímu životnímu cyklu a nenáročnosti těší velké popularitě i mezi chovateli. Jako vysoce sociální zvířata žijí mravenci v koloniích ve speciálně budovaných hnízdech známých jako mraveniště.

V nich můžeme najít několik málo mravenců i tisícovky jedinců. Ti dokáží velice efektivně spolupracovat, což z mravenců dělá jeden z nejodolnějších organismů na světě.

Z entomologického hlediska se mravenci řadí mezi blanokřídlý hmyz a podle konkrétního druhu dorůstají velikosti několika milimetrů i mnoha centimetrů. Jejich tělo je tvořeno hlavou s tykadly, složenýma očima a kusadly, hrudí a delším zadečkem. Na každou z těchto tělních částí přiléhá pár nohou.

Mravenčí společenství zakládá mravenčí královna, kterou oplodní okřídlení samečci. Jejich sperma si královna dokáže po jistou dobu uchovat. Samečci posléze uhynou, zatímco královna na vhodném místě vybuduje základ nového hnízda a postará se o první generaci mravenčích dělnic. Ty se následně začnou starat o potravu a další budování hnízda.

Mravenčí královna už nadále pokračuje jen v kladení vajec a rozmnožování komunity. Z nakladených vajíček se vyklubou larvy, které se po čase zakuklí, a z kukly se následně vylíhne již dospělý jedinec. Je to královna, kdo svými sekrety rozhodne o tom, zda půjde o dělnici, či o samečka – z oplodněných vajec se líhnou dělnice, z neoplodněných samečci.

Svá hnízda mravenci staví zejména v teplém a vlhkém prostředí, proto se hojně vyskytují v tropických deštných pralesech a v klasických listnatých a jehličnatých lesech. Dokonale promyšlená a chodbičkami propletená hnízda mívají typicky kulovitý tvar, případně jsou umístěna do vykotlaných kmenů stromů, nebo pod kameny.

Z hnízda mravenčí dělnice vyráží nejčastěji za potravou, velice oblíbená je u nich zejména tzv. medovice neboli sladké výměšky mšic a červců. Jinak se však mravenci řadí mezi efektivně lovící všežravce a nepohrdnou ani různými druhy hmyzu.

Kromě shánění potravy zabírá značnou část mravenčího života mimo hnízdo také neustálá snaha o rozšíření teritoria, které standardně mívá šířku až kolem 100 m a je protkáno sítí mravenčích feromonových cest, jejichž prostřednictvím spolu mravenci komunikují. Motivací expanze je přirozeně zejména snaha zajistit co nejlepší zdroje potravy.

Často při tom na sebe naráží různé mravenčí kolonie, které pak vzájemně bojují a snaží se poměrně mazanými způsoby (např. napadáním dělnic, znemožněním návratu do mraveniště, či prohrabáváním se do chodeb cizího mraveniště a blokováním jeho východů) získat výsadní postavení v daném teritoriu.

Dnes známe asi 12 500 mravenčích druhů, z nichž jsou v českém prostředí nejznámější mravenec obecný, mravenec faraon a mravenec lesní. Tyto druhy je možné chovat uměle a sledovat jejich prostřednictvím fascinující organizaci mravenčího života.

Co potřebujete k chovu mravenců aneb jak na formikárium

Pro úspěšné založení kolonie a chov mravenců potřebujete tři základní věci:

• Oplodněnou královnu
• Formikárium neboli speciální nádobu určenou pro chov mravenců
• Vhodné krmivo

Na začátku je dobré vybrat druh mravenců vhodný k chovu. Začít můžete známými evropskými druhy, včetně těch z našich luhů a hájů a vyrazit tedy v době rojení (ideálně v létě) na lov oplodněné královny. Jednodušší cestu samozřejmě představuje její sehnání přes internet, či v některém specializovaném obchodě.

Samičku umístěte do větší plastové zkumavky, kterou jste minimálně z poloviny naplnili vodou a hladinu utěsnili dostatečným množstvím filtrační vaty (k dostání např. v obchodech se zvířecími potřebami). Vše zazátkujte dalším kusem vaty, aby královna neutekla, ale tak, aby do zkumavky stále proudil vzduch.

Pravidelně zkumavku kontrolujte (i v lednici, pokud jste královnu zazimovali, viz níže) a v případě, že voda vyschla, přemístěte mravence do zkumavky nové a vodu doplňte. Na závěr zkumavku obalte alobalem, aby do ní nepronikalo rušivé sluneční světlo.

Královna naklade vajíčka, ze kterých se po zhruba 2-3 měsících vylíhnou první dělnice. Jakmile se tak stane, můžete zkumavku přemístit do akvária s pískem na dně, které bude mravencům sloužit jako menší výběh. Dejte jim zde k dispozici snadno omyvatelnou misku s medovicí, aby měli kde čerpat potravu.

Jakmile se vaše kolonie více rozšíří, přesuňte mravence i s královnou do formikária. To můžete zakoupit, nebo jej jednoduše vyrobíte doma. Hodit se vám k tomu bude Ytongová tvárnice (případně korek, či sádra). Nařezejte ji do požadované velikosti a pomocí šroubováku vytvořte na jedné její straně systém mravenčích chodbiček s několika většími plochami pro královnu a vajíčka.

Z boku tvárnice pak navrtejte otvor, do kterého připevněte gumovou hadičku, kterou mohou mravenci chodit do výběhu – nejlépe uzavřeného akvária s vrstvou zeminy na dně. Přivrtat můžete i ještě jeden otvor s hadičkou navíc, který se může hodit ve chvíli, kdy se vaše kolonie rozroste do takové míry, že vám původní formikárium přestane stačit a bude potřeba vybudovat nové.

Ytongovou tvárnici broušením mírně zahlaďte a chodbičkovou část utěsněte skleněnou deskou, kterou však v případě potřeby budete moci sundat a formikárium vyčistit (např. od zbytků potravy). Nezapomeňte na nutné zavlažování formikária a k tvárnici proto ještě připevněte speciální nožku, kterou položte do podložky s vodou. Ta bude postupně vzlínat a formikárium zavlažovat.

Na závěr formikárium zatemněte, aby přílišné světlo mravence nerušilo. A můžete nastěhovat nové nájemníky. Dopřejte jim čas k zabydlení a také dostatek potravy, aby měli z čeho čerpat energii.

Jak se starat o mravence

Vhodná potrava je při chovu mravenců velmi důležitá, neboť je na ni vázaná velká část mravenčí aktivity. Ideální kombinaci krmiva představuje medovice s různými druhy hmyzu, v čele s moučnými červy, larvami much, vosami, či kobylkami.

Medovici podávejte v poměru 3 dávky vody a 1 dávka medu a vždy pouze po kapičkách, které nakapete na vhodnou, nepříliš vysokou a ideálně neklouzavou misku.

Své formikárium nezapomínejte pravidelně čistit, je-li to potřeba, především od zbytků potravy. Kontrolujte také jeho dostatečnou vlhkost a vodu určenou ke zvlhčení včas doplňujte.

V jiných ohledech nebudete mít s mravenci nijak velkou práci, při chovu netropických druhů se vás bude týkat jen zimování mravenců. V zimním období totiž mravenci zpravidla hibernují a v nečinnosti nabírají důležitou sílu pro nadcházející měsíce aktivity.

Rozhodně jim odpočinek dopřejte a to ideálně tak, že své formikárium umístíte se začátkem zimy na zhruba 2-3 dny do chladnější místnosti, odkud je posléze můžete dát do ledničky, či podobně studené místnosti (např. zimní sklep).

Doporučujeme však ledničku, kde se drží stabilní teplota i vlhkost. Formikárium přikryjte alobalem, který jej bude chránit před světlem, a nechte mravence 2-3 měsíce odpočívat.

Zpětnou aklimatizaci po období zimování zahajte opět nejprve postupným přemístěním do chladnější místnosti, aby náhlým tepelným přechodem nedostali mravenci šok a ve formikáriu také zbytečně nekondenzovala voda.

Láká vás nejen chov mravenců, ale i jiného zajímavého hmyzu? Přečtěte si, co vás čeká při chovu cvrčků, nebo třeba takových sarančat. Anebo si vyrobte na zahradu hmyzí hotel a podpořte hned několik hmyzích druhů najednou.