Jak využít kompost

Jak využít kompost v záhonech

Kompost dodá vašim záhonům výživný potenciál, takže zelenině setu pak bude dařit lépe. A okrasným kytkám ještě líp. Proč okrasným kytkám líp? Důvod je nasnadě. Ne každá zelenina snese přímé hnojení kompostem, kdežto většina kytek vám za kompost poděkuje (až na výjimky skalničkového typu, kam stejně mnoho kompostu nedostanete).

Taka teď to vezměme popořadě. Hnojení má svá pravidla, která je nutné znát, než se do něj pustíme, obecně než začneme zahradničit, pěstovat zeleninu a ovoce. Musíme si totiž zjistit, že hnojit je vhodné na jednom místě jednou za tři až čtyři roky (kompostem jednou za tři roky, hnojem stačí jednou za čtyři roky).

Záhon dělíme na úseky a hnojíme vždy jen jeden z nich (ano, trojpolní hospodaření jsme se ve škole učili – zavedli jsme si ho v pravěku a význam má dodnes).

Podle toho, jak která zelenina snese příval živin, ji dělíme na zeleninu první až třetí trati. Zelenina první trati (rajčata, okurky, papriky, košťáloviny atd.) snese zasazení do vyhnojeného záhonu a také hnojení přímo zálivkou třeba z výluhu.

Zelenina druhé trati se do záhonu dává rok po hnojení (následující sezonu po rajčatech), zelenina třetí trati až dva nebo tři roky po hnojení.

Ve druhé trati najdeme například mrkev, petržel, ředkev, červenou řepu, ředkvičky, mangold, cibuli, česnek, šalotku. No a ve třetí trati je to třeba fazole, hrách, bob, špenát, salát. Ne že by salát nesnesl přímé hnojení – problém je spíše v tom, že v první a druhé trati uloží do listů mnoho dusíku.

Když už víme, jak co snese hnojení, podívejme se na vlastní využití kompostu v záhoně:

• při pravidelném hnojení jednou za tři roky kompost před rytím záhonu rozvezeme na záhon a rozprostřeme ve vrstvě cca 5 – 10 cm vysoké, pak zaryjeme
• při vysazování zeleniny náročné na živiny můžeme pod sazenici dát extra vrstvu kompostu, na to zeminu a na to teprve vysadíme rajče, papriku, cuketu, okurek, dýni, patison, meloun, zelí, kapustu apod.
• během sezony si z kompostu uděláme výživný výluh, který necháme pár dní v teple zkvasit. Stačí kompost ve velké nádobě (plastový sud) zalít vodou, překrýt jakýmkoliv víkem a nechat pracovat cirka týden. Výluhem zaléváme zeleninu první trati (ale i kytky, jahody, drobné ovoce)
• nevyzrálý kompost můžeme využít jako nástýlku – podrobnosti viz poslední boxík

Využíváním kompostu v záhonech ale i na balkoně můžete na zahradě výrazně ušetřit.

Jak využít kompost na trávě

Tráva přivítá kompost kdykoliv. Můžeme ji hnojit každý rok. Vyžaduje dobře vyzrálý drobivý kompost (ne hnůj), který se na podzim nebo na jaře posype po povrchu a důkladně prolije (když to nezvládne příroda sama).

Tráva bude po kompostu tmavší a vitálnější, lépe si poradí s mechem. U trávníku se doporučuje střídat hnojení kompostem a vápnění, platí to i v případě louky (když nechcete mrtvý anglický trávník, ale živý ekosystém louky).

Jak využít kompost ke stromům

Stromy jakéhokoliv druhu přivítají na podzim nebo zjara vysokou vrstvu kompostu. Na podzim jej jen navrstvíte pod stromem v alespoň metrovém kruhu, na jaře jej pak zaryjete. Kompost můžete ke stromům dát až na jaře, v tom případě jej hned zaryjte.

U stromů využijete i výluh, ale jen u těch menších. Nestačí jej však nalít na povrch, musíme vyhloubit několik děr a nalít výluh sem, aby se výživa dostala ke kořenům stromu, nikoliv jen do trávy. Pro pravidelné hnojení se vyplatí mít okolo kmene stromu cirka metrový vypletý kruh, kudy budete do půdy dostávat hnojení. To je důležité zejména u mladých stromů ovocných.

Jak využít kompost na balkoně

Na balkoně se kompost také skvěle hodí, samozřejmě k pěstování. Můžete jej dát do zeminy v pytli, ve kterém budete pěstovat rajčata, na dno truhlíků a květníků pro zeleninu i ovoce (jen je k zelenině třetí trati), k okrasným kytkám.

Výluhem pak můžete zalévat kytky (venkovní i vnitřní), zeleninu, jahody apod. V podstatě se tu s kompostem může zacházet podobně jako s materiálem z vermikompostéru.

Jak využít kompost jako mulč

Nástýlka neboli mulč jsou velmi vhodné pro teplomilnou zeleninu nebo i pro ovocné stromky, keře. Dělá se z nevyzrálého kompostu, který se ještě nerozpadá a který ještě drží v plátech.

Když v něm najdete větší kusy ještě nerozložených rostlin, tak je vyndejte a zaryjte v záhoně, na povrchu by totiž jen tahaly plísně. Potřebujete jednolitou, ale ještě se nerozpadající hmotu.

Nástýlku v podobě nevyzrálého kompostu dejte k rajčatům, paprikám, k okurkům, cuketám, ke košťálovinám a další zelenině první trati, zejména pokud jste záhon na podzim nehnojili. Pláty kompostu zabrání růstu plevele, průběžně budou půdu obohacovat, do podzimu zetlejí, a vy je pak jen zaryjete.

Nebude se v tomto případě jednat o plné hnojení, neb velká část živin se spotřebuje už během sezony. Do takového záhonu na jaře můžete směle umístit zeleninu druhé i třetí trati (když nebyl hnojen na podzim předtím).

Jak využít kompost jako přírodní vyhřívání

Během fermentace (rozkládání) rostlinných i živočišných organických látek se tvoří teplo. Nejvíc je tomu v případě koňského hnoje, ale vyhřívat dokáží i jiné typy hnojů, v mírnější podobě také rostlinný kompost.

Proto se může se zdarem využít na dně pařenišť pro vytápění na jaro a podzim, kdy potřebujeme zelenině dodat více tepla, než dokáže sama příroda. První saláty můžeme mít již v bžeznu, když se postaráme o přírodní vytápění hnojem.

Jak na to, najdete v našem návodu Jak využít koňský hnůj.