Jak naklíčit semínka na vatě

Jaké způsoby nakličování existují?

Nakličování semínek je možné mnoha různými způsoby. V podstatě můžeme jmenovat následující, kdy lze semínka nechat:

• naklíčit na papírové utěrce nebo buničité vatě,
• naklíčit v nakličovacích miskách,
• naklíčit na tácku nebo talířku,
• naklíčit v misce s vodou,
• naklíčit a nechat vyrůst v substrátu (pro zelenou nať).

Semínka mají mnoho různých vlastností, které se od sebe liší dokonce i při klíčení. Jde zejména o velikost a o to, zda se semínka při natahování vlhkosti obalí slizem, nebo ne. Pak jde také o to, co budeme chtít sklízet, jestli celá semínka s klíčky a výhonky, nebo jen nať.

Co naklíčit na papírové utěrce nebo buničité vatě?

V podstatě všechno, z čeho chcete konzumovat hlavně nať. Také ta semínka, která jsou příliš malá pro klíčení v nakličovacích miskách (protekla by odtokovým sifonem). A ještě taková, která se po namočení obalí slizem. Buničitá vata nebo papírová utěrka totiž sliz koriguje a nedovolí semínkům, aby se udusila – na rozdíl právě od nakličovací misky.

Typicky se takto nechává naklíčit řeřicha, ředkev, ředkvička, hořčice, vodnice, červená řepa, roketa, len, chia, obilí a mnohá další semínka. Semínka sejeme na velmi dokonale prolitý podklad, na kterém může napoprvé stát i vrstvička vody. Semínka ji totiž rychle natáhnou. Později ale jen udržujeme vatu či papír dobře vlhké, nikoli přelité. A musíme vlhčit pravidelně. Pokud chceme natě, je vhodnější vlhčení rozprašovačem nebo střičkou.

Buničitou vatu nebo papírové utěrky můžeme dát na talířek nebo i na dno nízké, avšak širší misky. V ní si rostlinky udělají mikroklima, které jim pomůže rychleji růst. V misce je ale prostředí náchylnější na přelití – na to je nutné myslet.

Sklízet můžete tak, že vyndáte rostlinky i s podkladem ven a opatrně je odstříháte. Větší rostlinky (obilí) sklízíte přímo na místě, jen chytnete a ustřihnete. Někdy se podaří vytrhnout rostlinku i s kořínkem, ale je to spíše náhoda.

Co naklíčit v nakličovacích miskách?

Do nakličovacích misek dávejte semínka, která jsou jednak dostatečně velká a také se po namočení neobalují velkým množstvím slizu. Nejlépe tu klíčí například luštěniny, slunečnice, ale třeba i řeřicha nebo ředkvička, ředkev, vodnice, červená řepa a další.

Naopak se tu nebude dařit semínkám, která po namočení „osliznou“. Tedy třeba hořčici, lnu, chia. Nenechávejte v nich nakličovat ani příliš malá semínka, která by protekla miskami zároveň s vodou.

Abychom to ale uvedli na pravou míru – i slizující semínka lze pěstovat v nakličovacích miskách. Ale jen ve velmi malém množství, kdy zajistíte, že se semínka nebudou překrývat. Počítat musíte s tím, že některá semínka budou po nabobtnání i pětinásobně velká. Pokud zachováte minimální množství semínek v misce, úspěšně vám tu naklíčí i ta, co se obalují slizem. Pokud by se semínka překrývala, ta spodní se udusí a začnou zahnívat.

Jak fungují nakličovací misky?

Nejde o nic jiného než speciálně vyrobené misky, ve kterých je nakličování všech větších semínek velmi snadné. Misky se dají postavit do komínku nad sebe, mají drážkované dno. Proč? Aby v nich zůstávala trocha vlhkosti, ale semínka zároveň neležela přímo ve vrstvě vody.

Dále mají misky odtokový sifon, jsou průtočné odshora až dolů do odkapávací misky. Proplachování semínek je velmi snadné. Jen do horní misky napustíte vodu tak, aby dosáhla nad úroveň odtokového sifonu. Pak ji necháte protéct skrz celý komínek až do misky spodní. A vylijete. Semínka jsou tímto propláchnutá čerstvou vodou a udržovaná ve vlhku.

Misky také mají důmyslný systém větrání, protože během růstu klíčku a později i natí produkují rostlinky spoustu plynu. A ten se odvádí větracími otvory. Přestože misky stavíte přímo na sebe, netěsní dokonale a jsou tu výrobcem ponechány mezírky právě k větrání.

Nakličovací misky se semínky nikdy nenechávejte na okně nebo jinde na přímém slunci. Umístěte je na linku, kde je sice dost světla, ale kam sluníčko přímo nedosáhne. Nežádoucí je totiž přílišné zahřátí od sluníčka, v jehož důsledku se pak přemnožují mikroorganismy, které v pokojové teplotě žijí s rostlinkami v rovnováze. Při přehřátí však tato rovnováha skončí.

Co naklíčit na tácku nebo talířku?

Víceméně snad všechno. Ale jde o nejnáročnější způsob nakličování, protože musíte neustále doplňovat vlhkost. Jakmile jednou zapomenete, je po všem a můžete začít znovu. Klíčky, hlavně těch menších rostlinek, snadno vysychají. Ale zalít je vrstvou vody, to také nelze, začala by se kazit.

Co naklíčit v misce s vodou?

V misce s větším množstvím vody necháváme například na jeden, maximálně jeden a půl dne naklíčit, respektive spíše probudit se některá větší semínka, která pak chceme hned konzumovat. Jde například o tykve (dýně), slunečnici, luštěniny.

V semínku se pouze probudí klíček, celé semínko nabobtná a změkne, zkrátka oživne. Takto probuzená semínka lze jíst jak syrová, tak tepelně upravená (pozor, české fazole vždy uvařit, syrové jsou jedovaté, mungo fazole jsou ale jedlé i syrové).

Takto nakličovaná semínka propláchneme vodou a dáme je do misky s větším množstvím vody. Necháme stát na lince při pokojové teplotě. Alespoň jednou je během tohoto nakličování propláchneme a dáme do čerstvé vody. Ve vodě stihnou semínka naklíčit i dříve než za 24 hodin. A například semínka dýní musíme hlídat, aby jim klíčky nijak nepřerostly – pak totiž hořknou.

Co naklíčit a nechat vyrůst v substrátu?

Do substrátu se hodí nakličování všeho, z čeho budete sklízet jen nať. Takže typickým příkladem je obilí (zejména pšenice, špalda a ječmen). Pak do substrátu dáváme naklíčit i cibuli, česnek. A když chceme zelené natě do polévky, šoupneme sem i seříznuté horní části mrkve či petržele, pastináku.

Postupujeme tak, že nádobu naplníme vrstvou substrátu a tu řádně prolijeme. Teprve na mokrý substrát sejeme semínka nebo do něj dáváme zeleninu k naklíčení. Semínka zasypeme vrstvičkou substrátu (nijak vysokou, jen je překryjeme) a přimáčkneme, navlhčíme rozprašovačem nebo střičkou.