Jak zpracovat bedly
-
Jak zpracovat bedly
Bedly můžeme zpracovat mnoha různými způsoby. Pokud máme hub více a nechceme speciálně bedlový pokrm, přidáme bedly prostě do smaženice. V opačném případě je můžeme přichystat na přírodní řízky, na bedlové škvarky anebo jako řízky v trojobalu. Bedly můžeme i zamrazit (syrové, dušené nebo předsmažené) anebo zavařit v kyselém nálevu.
Z bedlí nám často zůstanou nevyužité nohy. Jsou tuhé, proto se do jejich konzumace příliš nehrneme. Můžeme je najemno nakrájet do smaženice nebo do omáčky, ale také je můžeme usušit a pak namlít na vynikající houbové koření.
-
Jak upravit bedly
Úprava bedlí není nijak složitá ani časově náročná. Díky tomu, že bedla je měkká houba, stačí jen chvilka varu, aby se zničily látky, které jsou v houbách za syrova pro naše tělo nepříznivé. Z bedlí připravíme vynikající řízky, škvarky anebo je můžeme naložit. Ani smaženice z bedlí není k zahození.
Jak na přírodní řízky z bedly?
Bedlám jen vylomíme nohu, očistíme kloboučky od největších šupin, nakrájíme je na menší výseče, malé červenající bedly alespoň překrojíme na poloviny. Posolíme je, posypeme mletým kmínem a dáme na rozpálenou pánev se sádlem. Osmahneme alespoň půl minuty z každé strany. A je hotovo.
Bedly můžeme před smažením případně obalit moukou smíchanou se solí a kořením. V tomto případě také ihned smažíme. Po osmažení můžeme přebytky uložit do mrazáku.
Jak na řízky v trojobalu z bedly?
Trojobal pro většinu z nás asi není problém. Mouka, vejce, strouhanka. A jak bedlu na řízky osolit? Pokud připravujeme řízky z bedly na okamžitou konzumaci, je nejlepší osolit přímo bedlu, případně vejce, ve kterém obalujeme.
Jestliže ale chcete bedly obalit a dát do mrazáku, případně je mezitím ještě předsmažit, nesolte. Osolíte pak až hotové řízky na talíři, když je připravíte po vyndání z mrazáku. Syrové řízky z bedly lze v mrazáku skladovat asi 3 měsíce, ty předsmažené tu však vydrží konzumovatelné i více než půl roku.
Jak na nakládané bedly (bedly v octě)?
Bedly můžete naložit do skleniček a zavařit ve sladkokyselém nálevu. V podstatě ve stejném, v jakém jste zvyklí zavařovat okurky. K bedlám můžete přidat i různou zeleninu. Takto zavařené bedly vydrží několik let.
Jak na škvarky z bedlí?
Bedly můžeme nakrájet na menší porce a dát je pomalu vysmažit do sádla. Solit můžeme, ale nemusíme. Vyhneme se vysokým teplotám, bedly se poměrně rychle spálí. Smažíme je tak dlouho, dokud nebudou křupavé. Bedlové škvarky můžeme ihned podávat s chlebem, případně nalít i se sádlem do sklenice a používat je jako chuťovku (pomazánku).
Jak na jemnou smaženici z bedlí?
Bedly, pokud najdete bedly vysoké, které jsou masitější, můžete nastrouhat na struhadle s velkými oky. Pakje jen dvě – tři minuty osmahnete na vysmežené cibulce nebo pouze na sádle, přidáte sůl a mletý kmín. Nic jiného. Výsledná smaženice bude krásně bedlově voňavá a jemně chutná.
-
Jak rozeznat bedly
Bedly jsou prvními houbami, které se naučí rozeznávat už děti. Tedy zejména bedly vysoké. S těmi červenajícími někdy může být potíž. Ale platí základní pravidlo, že bedla, které po poranění zčervená tkáň, zároveň narostla v lese a má měkké šupiny, je zcela bezpečná.
Jak rozeznat bedlu vysokou?
Bedla vysoká je jediná houba u nás, která má tak vysokou nohu a velký klobouk. Když roste na vhodném místě, může mít plně rozvinutý klobouk větší rozměry než talíř. A je také dost silný, masitý. V průměru může mít 10 – 40 cm. V mládí je uzavřený do vejčitého tvaru a postupně se otevírá a roste. Bedla je typická měkkými hnědými šupinami na povrchu klobouku, ale uprostřed je klobouk vždy tmavý a hladký.
Noha bedly je vysoká, snadno vylomitelná. A zůstává na ní tzv. sukýnka, která může někdy ale spadnout dolů. Spodní část nohy je kulovitá, noha rozhodně nevyrůstá z otevřeného vajíčka. Noha je v mládí vevnitř vatovitá, později dutá.
Noha bedly je poměrně tuhá, proto se většinou nezpracovává. Lze ji ale usušit a pak namlet na koření. Vysoká může být až 40 cm. Nejčastěji roste bedla vysoká v listnatých i jehličnatých lesích, zejména na okrajích a mýtinách. Najdeme ji i na loukách okolo lesů.
Jak rozeznat bedlu červenající?
Červenající bedly se mnoho lidí bojí, protože se obávají záměny s bedlou jedovatou (tzv. bedličkou), případně s bedlou zahradní, která též není jedlá. Ale i bedla červenající je jasně rozpoznatelná. Je poměrně malá (ve srovnání s bedlou vysokou), voňavá, po rozřezání nebo jiném poranění výrazně zčervená, a to jak v klobouku, tak v noze.
Klobouk dosahuje jen 6 – 16 cm. Je též nejdříve kulovitý, později až plochý. Soustředně jsou na něm uspořádané velké šupiny, které jsou vždy měkké.
Noha je schopná narůst do výše 8 – 18 cm. Je také tuhá, dole vyrůstá z kuličky neboli hlízy, nikoliv z otevřeného vajíčka. I bedle červenající lze nohu snadno vylomit. Nejčastěji ji potkáte v listnatých i jehličnatých lesích, ale také parcích, pod listnatými stromy. Pro jistotu ji ale sbírejte jen v lesích a na jejich okrajích, aby nedošlo k záměně s bedlou zahradní.
Jak rozeznat bedlu jedovatou?
Jedovatých bedel je několik druhů. Například bedla ostrošupinná nebo bedla zahradní. Naštěstí ale také dobře odlišitelné od jedlých druhů bedlí.
Bedla ostrošupinná je podobná bedle červenající, ale klobouk má pokrytý rozpraskanou pokožkou a drobnými, vzhůru odstupujícími ostrými šupinami. Barva klobouku je mnohem tmavší, než u bedly červenající, konkrétně jde o barvu červenohnědou až kaštanově hnědou. Její výskyt u nás není nijak hojný.
Bedla zahradní neboli bedla jedovatá neboli bedla česká má klobouk do 20 cm v průměru, ale velmi masitý. V mládí je klobouk celistvý, později pokožka rozpukává a tvoří odsávající tvrdé šupiny. Prosvítá pod nimi bílý podklad.
Po rozříznutí se bedla zahradní zbarvuje nejdříve do pomerančova, později do červena. Ovšem nikdy tak intenzívně jako bedla červenající – ta je po poranění spíše červenohnědá a navíc mnohem drobnější, klobouk mívá mnohem méně hmoty. Bedla zahradní se vyskytuje v zahradách a parcích. Takže mimo les a jeho nejbližší okolí bedly raději nesbírejte.
-
Jak zamrazit bedly
I zamrazování bedlí je velmi snadné. Bedlu můžete zamrazit syrovou, podušenou, předsmaženou anebo i zcela osmahnutou. Volba je čistě na vás – podle chuti a podle situace. Vždy zamrazujeme jen očištěný klobouk.
Syrové bedly zamrazujeme tak, že je dáme do plastové krabičky a vždy jednotlivé vrstvy od sebe oddělíme fólií, aby se nám z krabičky dobře braly. Po vyndání z mrazáku se totiž bedly zpracovávají hned zmrzlé, nenechávají se rozmrznout. Vytekly by. Ještě zmrzlé je tedy osmahneme na přírodno (jen se solí a mletým kmínem), nebo je obalíme v mouce s kořením anebo v trojobalu. Hned je smažíme.
Bedle můžeme zamrazit i například osmahnuté na sádle. Anebo je obalíme do trojobalu (nesolíme) a dáme zase do plastové krabičky a prokládáme fóliemi. V tomto případě můžeme zamrazit syrové obalené bedly (na asi 3 měsíce), anebo bedly obalené a předsmažené (na více než půl roku). Vždy je po vyndání z mrazáku hned dáváme na rozpálený tuk.
Kde hledat houby
Na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu je dostupná mapa, která zobrazuje pravděpodobnost růstu hub v celé České republice. Mapa vychází z dat o nasycení půdy srážkami za posledních 30 dnů v kombinaci s průměrnými teplotami v uplynulých sedmi dnech. Mapa je tvořena ve spolupráci s Českou mykologickou společností.
Míra pravděpodobnosti růstu hub je v mapě vyjádřena pětistupňovou škálou barev, přičemž červená znamená velmi malou, žlutá střední a zelená vysokou pravděpodobnost růstu.
Mapa ale není jediným způsobem, jak zjistit, kde rostou houby. Aktuální informace najdete také například na webu NaHouby.cz, kde své nálezy z lokalit po celé České republice ohlašují samotní houbaři.
Bravo, hezky a srozumitelně napsané. Díky.
Odpovědět