Jak připravit zahradu na zimu

Jak připravit zeleninové záhony na zimu

Zeleninovým záhonům nejvíce prospěje, když se na podzim důkladně vyplejete a zryjete. Zrytá zemina totiž mnohem lépe zachytí zimní srážky. Takže na jaře bude bohatá na vodu a brzké jarní výsevy budou mít o vláhu postaráno.

O likvidaci škůdců, kteří mohou přezimovat kousek pod zemí, není potřeba ani mluvit – ti díky tomu, že jste je rytím vynesli těšně pod povrch, v zimě zmrznou. Tím si ušetříte mnoho času a starostí s likvidací přezimujících breberek, které mají na vaši zeleninu ještě větší chuť než vy.

Hnojení kompostem nebo hnojem

Není nutné každý rok hnojit kompostem nebo chlévskou mrvou, k tomu stačí tříletý cyklus (při hnojení kompostem). A čtyřletý, pokud máte k dispozici uleželý hnůj od dobytka. V letech, kdy nehnojíte, můžete záhony důkladně vyvápnit. Anebo je hnojit nazeleno, vápnění bohatě stačí až během zimy, kdy nám s postupným pronikáním vápna do půdy dokonale pomůže sníh.

Nazeleno můžete hnojit každý rok

Každý rok na konci léta lze vysít zelené hnojení, pokud k tomu máte na záhonech místo. Například po bramborách nebo jiné zelenině, která se sklízí dříve a po které už nechcete pěstovat nic dalšího. U zeleného hnojení je nutné vybírat takové rostliny, které nejsou příbuzné k zelenině, co jste na záhonech v tu sezonu pěstovali.

Takže třeba řepka nebo hořčice se nehodí k vysetí po košťálovinách či ředkvičkách. Všechno jsou to totiž brukvovité rostliny, které spotřebovávají stejné živiny a jsou náchylné na stejné nemoci. V tomto případě sejte raději svazenku, pohanku nebo obiloviny či luštěniny.

Zelené hnojení se nechá narůst a ještě před kvetením je nutné ho posekat a zarýt. Když ale chcete vyset zelené hnojení později, nemuselo by vzejít. Ranní teploty mohou být totiž už v září pod nulou. V tom případě můžete vyset ozimé zelené hnojení, které na podzim vzejde, přezimuje a doroste až na jaře. Rýt budete také až na jaře a záhony pak necháte alespoň 3 týdny, aby zelenou hmotu zpracovaly. Je dobré takto přihnojit například záhon, kde budou rajčata, okurky a další zelenina, co se vysazuje až po zmrzlých.

Jak připravit okrasné záhony na zimu

Okrasné záhony mají svá specifika, která při pěstování musíme dodržet. A stejné je to i v přípravě na zimu. Některé kytky jsou jednoleté a před zimou je zcela likvidujeme, jiné na záhoně zůstávají několik let. A pak jsou ty, které mají hlízu nebo cibulku. S těmi zacházíme zase úplně jinak.

Jak připravit trvalky na zimu

Trvalky, které na záhonech zůstávají několik sezon, pohnojíme koncem srpna nebo v září hnojivem s vysokým obsahem draslíku, aby kořeny lépe vyzrály a připravily se na zimní podmínky. Také je touto dobou více zaléváme.

V říjnu či listopadu je jen obereme od odkvetlin. Pokud se zima již akutně blíží, také jim zaštípneme nově nasazené květy, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly. Záhony vyplejeme a okolo trvalek řádně okopeme. Díky zkypřené zemi bude voda snadněji pronikat až ke kořenům.

Porost trvalek nijak neseřezáváme. Necháme ho po celou zimu, náchylnější druhy můžeme obalit netkanou textilií, pod ni ještě nahrábnout vrstvu opadaného listí, abychom poskytli dobrou zimní izolaci. Stříhat budeme trvalky až na jaře, porost totiž dobře izoluje kořeny před zimou. Takže většinou se díky izolaci nestane, že by rostliny vymrzly.

Jak připravit hlíznaté kytky na zimu

Okrasné rostliny, které mají hlízu, na podzim vyrýváme. Jde například o begonie, mečíky. Hlízy pak očistíme, zabalíme a uložíme na suché místo, kde budou zimovat.

Naopak cibuloviny, jako jsou třeba tulipány, narcisy, hyacinty, se na podzim do záhonu dávají. Vegetační klid měly tyto kytky během léta, protože jsme je v květnu nebo červnu vyndali, cibulky nechali zaschnout a odpočívat. Koncem září je vracíme zpět do země, aby nás hned brzy zjara těšily svou krásou.

Jak připravit záhony s letničkami na zimu

Letničky na podzim likvidujeme. Pokud nejsou napadeny plísněmi, můžeme je vyvézt na kompost. Jinak je raději zlikvidujeme spálením a teprve popel dáme na záhony nebo do kompostu. Záhony po letničkách důkladně vypleje, můžeme je vyhnojit (jednou za 2 – 3 roky) a zryjeme je.

Jak připravit skleník na zimu

Skleník potřebuje před zimou zvýšenou péči. Je nutné ho po náročné sezoně vyplet, vyčistit, umýt a přichystat na odpočinek. Jsou základní dva způsoby zimování (nevytápěného) skleníku.

Jak připravit na zimu skleník, který nebudeme přes zimu používat

První způsob je úplné zazimování, kdy vůbec nemáme v plánu skleník během zimy používat. V tom případě skleník důkladně vymyjeme, zeminu buď prohnojíme a zryjeme, anebo ji rovnou vyměníme. Tedy starou vyvezeme a do skleníku navezeme čerstvou zeminu plnou živin. Poté počkáme asi měsíc a pak do vypleté zeminy aplikujeme dusíkaté vápno.

Dusíkaté vápno motyčkou zapracujeme do zeminy, důkladně prolijeme a překryjeme neprodyšnou folií. Tu necháme položenou asi tři týdny. Pak folii sundáme, zeminu opět prokopeme a skleník důkladně prolijeme a necháme nadále v klidu. Můžeme do něj během zimy nosit sníh, aby se zemina i nadále provlhčovala a veškerý zbytek dusíkatého vápna zreagoval.

Jak připravit na zimu skleník, který budeme přes zimu používat pro uskladnění kořenové zeleniny

Jestliže nemáme k dispozici dostatečně kvalitní sklep, ve kterém vydrží zelenina celou zimu anebo alespoň nějakou dobu, můžeme sklep do jisté míry nahradit skleníkem. Týká se to kořenové zeleniny, kterou tu můžeme mít uloženu v zemi.

Kořenová zelenina se zakládá ve skleníku do země, aby déle vydržela čerstvá. Můžeme ji i ponechat v záhoně, ale venku se do země nedostaneme už s prvními většími mrazy. Ve skleníku je to jinak, zemina zmrzne mnohem později. A právě proto sem kořenovou zeleninu zakládáme.

Proces je snadný. Vyhloubíme rýhu na výšku kořene zeleniny. Zeleninu do rýhy postavíme a zahrneme. Předtím jsme z ní obrali veškerou uschlou nebo plesnivou nať, zelenou nať můžeme ponechat. Jakmile ve skleníku skladujeme kořenovou zeleninu, budeme veškeré přípravy na jarní rozjezd dělat, až uskladněnou zeleninu spotřebujeme.

Postupujeme potom stejně, jako jsme popsali výše – u skleníku, který se přes zimu nepoužívá. Jen musíme před jarními výsevy myslet na to, že dusíkaté vápno potřebuje pracovat alespoň 4 týdny. Anebo si můžeme bokem, mimo skleník, přichystat novou zeminu, kterou hned na podzim ošetříme dusíkatým vápnem. Díky tomu bude připravena k okamžitému použití, když se rozhodnete třeba v lednu vyset ředkvičky nebo jarní cibulku.

Jak připravit ovocné stromy a keře na zimu

Ovocné stromy a keře od vás před zimou potřebují jednak draselné hnojivo, aby kořeny mohly dostatečně vyzrát a nechystat celou rostlinu na vegetační klid a ztížené zimní podmínky. Je také potřeba udržet prostor pod nimi nezaplevelený. Zároveň s hnojivem můžete zarýt mulčování, které bylo pod stromy po celou sezonu.

Mladší stromy a menší keře na zimu obalte. Stromům zabalte kmínky, keře obalte celé. Je nutné použít materiál, který je prodyšný. Starším stromům nabělte kmeny vápenným mlékem. Zlikvidujete tím škůdce, kteří se sem na zimu nastěhovali. A na jaře pak nebudou první sluneční paprsky zbytečně brzy budit mízu k životu. Sníží se tím pravděpodobnost přemrznutí stromu pozdnějšími mrazíky.

Na podzim nestříháme ani stromy a ani ovocné keře. Na to je vhodnější čas během zimy (v bezmrazých dnech). Anebo brzy zjara. Podzimním řezem byste totiž podpořili růst výhonů. Řez dělaný brzy zjara nutí keře a stromy více rodit.

Jak připravit okrasné dřeviny na zimu

Okrasné dřeviny potřebují před zimou také zvláštní péči. Je nutné je přihnojit draselným hnojivem, které urychlí vyzrávání kořenů a jejich přípravu na zimu. Malé okrasné dřeviny můžeme celé obalit prodyšným materiálem. Túje, u kterých chceme, aby rostly v úzkém tvaru, svážeme na zimu provázkem tak, aby sníh nemohl větve zatížit a vyklonit, případně i zlomit.

Ke keřům přihrnujeme spadané listí. A můžeme sem také nahrnout mech, případně zeminu, aby kořeny a hlavní výhony u země byly co nejvíce izolovány před případnými holomrazy. Veškeré stříhání pak děláme až koncem zimy nebo na jaře. Zbylé listí shrabeme a kompostujeme ho.

Jak připravit trávník na zimu

Trávník hnojíme celou sezonu, ale od srpna začneme dávat hnojivo s vyšším obsahem draslíku, které pomůže trávě připravit se na zimu. Hnojivo by mělo obsahovat i fungicidní složky, které zabrání množení plísní pod sněhovou přikrývkou.

V listopadu (nebo podle počasí i dříve – když klesnou teploty i ve dne pod sedm stupňů) trávník naposledy posekáme na střední výšku nastavení sekačky. Pokud jsou někde výškové nerovnosti, dosypeme je zeminou. Přes zimu si ji trávník zpracuje.

Pokud máme nad trávníkem listnaté stromy a keře, je potřeba listí z trávníku shrabat a dát na kompost (listí z ořešáku ještě i nadrtit). K tomu účelu dobře poslouží jak sekačka, tak i vysavač na listí. Zkompostované listí, tedy listovka, jsou pak vynikajícím substrátem.

Jak připravit skalku na zimu

Skalku před zimou důkladně vyplejeme, pohnojíme draselným hnojivem, aby rostliny dobře vyzrály a připravily hlavně své kořeny na zimu. Hnojivo zapravíme do země důkladným okopáním anebo alespoň přihrnutím do maximální blízkosti kořenů a důkladnou zálivkou.

Ze skalniček odebereme odkvetlé květy i semeníky, pokud skalničky nasazují na květ, ale zima je již velmi blízko, zaštípneme i květy. Obereme listy, které jsou napadeny plísní. Ale jinak skalničky nestříháme. Necháme je zimovat s maximem hmoty, ta poskytuje dobrou izolaci před holomrazy.

Na citlivější druhy přihrneme kompost, zeminu anebo listí ze stromů, můžeme některé skalničky i překrýt netkanou textilií. Pokud máte na skalce i ozdobné trávy, svažte je, aby kořenům bylo teplo. Veškeré stříhání a čištění skalky necháváme až na jaro.

Jak připravit letněné pokojovky na zimu

Když pěstujete pokojové rostliny, které pře léto dáváte na balkon, terasu nebo před dům, je potřeba je před opětováním nastěhováním do interiéru náležitě připravit. Zejména je nutné udělat preventivní postřik proti plísním a škůdcům. Ten aplikujeme ještě v době, kdy jsou kytky venku.

Poté je buď sestříhneme (když je to nutné – například muškáty), anebo jen obereme od starých listů, výhonů a odkvetlin. A dáme je v interiéru na místo, které odpovídá jejich podmínkám k přezimování. Některé kytky vegetují celý rok, jiné potřebují přes zimu vegetační klid.

Proto některé dáváme do teplého pokoje, jiné na světlé, ale chladné místo. A další uložíme do chladu a temna. Veškeré přesazování vždy necháváme až na jaro. Přečtěte si, jak zazimovat muškáty.