Průvodce po Wroclawi: 9 věcí, které musíte vědět před odjezdem

Když už čeští turisté mířili do nějakého polského města, spíše si vybrali Krakow než Wroclaw. A to je Wroclav, česky Vratislav, německy Breslau, z většiny míst v Česku blíže. Vratislav je více česká, než někteří Češi tuší. Vždyť i její jméno je možná odvozeno od jména českého krále Vratislava prvního a její znak obsahuje kromě slezské orlice i českého lva.

Polské Benátky, jak se také Vratislavi přezdívá, momentálně disponují velmi slušnou infrastrukturou za rozumné ceny, což je jistě důsledek Mistrovství Evropy ve fotbale, které spolupořádaly.

1. 

   Autem do Vratislavi

   Z Prahy je to do Vratislavi něco málo přes 300 kilometrů, z nichž více než půlku pojedete po neplacené, relativně nové a ne moc frekventované dálnici postavené mezi Zhořelcem a Vratislaví. Když se příliš nezdržíte na liberecké D10, jste ve v cíli do čtyř hodin. Ze severních Čech či Královéhradecka je to samozřejmě ještě blíže.

   Doporučujeme si výlet rozplánovat na více dní, protože podél polské dálnice je několik velmi zajímavých turistických cílů. Osobně máme vyzkoušené město Boleslawiec (keramika, opravené náměstí, památník maršála Kutuzova, socha Krista) nebo přírodní park v okolí Przemkóva (poušť a rybníky a také sovětská vojenská základna).

   Zpět se dá jet například přes Náchod, projedete si tak celým Klodskem a zateskníte si, jak je to krásný kraj a jak je škoda, že jsme o toto území díky porážce ve válce o rakouské dědictví přišli.

   Alternativou vlastního vozu je služba blablacar. Prakticky každý den se objevuje několik nabídek cesty mezi Prahou a Vratislaví spolujízdou. Ceny se pohybují mezi dvěma sty a třemi sty padesáti korunami.

2. Autobusem do Vratislavi

   Pro milovníky veřejné dopravy je jednou z možností cestovat z Česka autobusem, jízdenky z Prahy se běžně prodávají v cenách od dvou set padesáti korun do čtyř set (Flixbus).

   Standardní čas je čtyři a půl hodiny. Ideální časy z Florence jsou v současnosti buď v osm hodin ráno nebo pět minut po čtvrté odpoledne. Jiné společnosti než Flixbus v současnosti nemají konkurenceschopné ceny. Dříve dravý Polski bus je už součástí Flixbusu. Vyplatí se sledovat promo akce, ale zřejmě jsou pryč časy, kdy se na trhu objevovaly akce jako například jízdenky za euro nebo dvě jízdenky za cenu jedné.

3. 

   Vlakem do Vratislavi

   Vlakem se dá cestovat několika způsoby. Například z Prahy před půl sedmou do Pardubic expresem Porta Moravica, poté spěšným vlakem Glacensis do Lichkova, na závěr osobním vlakem na hlavní nádraží ve Wroclawi. Celková doba jízdy je bez minuty šest hodin, ale cena je velmi příjemných 369 korun.

   Na stejné peníze vyjde trasa Pardubice, Ústí nad Orlicí, Miedzylesie. Cestovat jde i přes některá německá města, ale trvá to déle a je i vyšší cena.

   Takový malý tip: když si jízdenku koupíte s předstihem, stojí na webovém portálu Českých drah ještě příjemnějších 237 korun (platí pro trasu bez Německa).

4. 

   Do Vratislavi letecky

   V současnosti neexistuje přímé letecké spojení mezi Prahou a Vratislaví. Pokud byste skutečně chtěli letět, musíte přestupovat v Bruselu… to byl takový vtípek pro ty, co chtějí mermomocí letět.

   S Ryanairem by vás tato sranda přišla zhruba na 1 500 korun a na cestě byste strávili minimálně sedm a půl hodiny.

5. Ubytování ve Vratislavi

   Samozřejmě se dá jet do Wroclawi jen na otočku, ale doporučujeme dopřát si v tomto městě aspoň jeden celý den a využít tradiční polskou pohostinnost. Když jsme byli ve Wroclawi, řešili jsme především skutečnost, že řada hotelů v centru nenabízí zdarma parkování. Takže jsme si vzali hotel na periferii.

   Původně jsme plánovali cestovat místní dopravou, ale nakonec nám byl domluven hotelový taxík, který byl jen asi dvakrát dražší než doprava autobusem a nepoměrně rychlejší, protože bychom museli jednou přestupovat. Navíc nám taxikář nabídl, že nám za smluvní cenu poslouží i při cestě zpět či při dalších cestách. Odvezl nás přímo k pěší zóně a tam nás později i vyzvedl.

   Pojďme však k možnostem ubytování. Námi zmíněný hotel stál mimo sezónu po přepočtu bez pár korun tisícovku, ale v ceně byl například uvítací přípitek, pokoj rozhodně nevypadal jako běžný tříhvězdičkáč, po celý den jsme si mohli udělat kávu či čaj zdarma, na chodbě byl automat na vodu.

   A hlavně ty snídaně! (V ceně.)

   Kdo pomlouvá polské potraviny, měl by si do Polska někdy zajet. Už jsme zcestovali kdeco, ale málokde jsme zažili to, co v polských hotelech (ale samozřejmě máme i špatné zkušenosti, ale to jsme opravdu šetřili přespříliš). Za dvě snídaně jsme nebyli schopní ochutnat všechny druhy sýrů, salámů, klobásek, salátů či paštik.

   Ale my vlastně na skrblíkovi šetříme. Nejlevněji zřejmě vychází ubytování v turistické ubytovně na jednom z ostrovů. I o prázdninách se tam ceny pohybovaly kolem 215 korun za lůžko v největších pokojích. Mají tam i dvoulůžkový pokoj, ale ten je k mání za něco málo přes šest stovek a většinou bývá dlouho dopředu obsazený. Ceny v klasických hostelech stojí kolem 280 korun.

   Ceny v hotelech začínají na 680 korunách za dvoulůžkový pokoj. Za snídani se v nich ale většinou doplácí od 120 do 200 korun. A pozor na to parkování v centru, to je další náklad nebo komplikace.

   Širokou nabídku ubytování rozšiřuje i Airbnb, k dispozici jsou celé byty nebo podkroví upravená podnikavými Poláky. Konkurence způsobuje, že i ceny i těch nejluxusnějších málokdy přesáhnou tisícovku za noc. Například pronájem bytu přímo na hlavním náměstí stojí 838 korun při plné obsazenosti pěti lidmi. Jeden člověk si ho může rezervovat za 250 korun za noc.

6. Památky Vratislavi

   Extrémním skrblíkům bude stačit se městem jen procházet.

   Začnete nejspíš na hlavním náměstí nazvaném prostě Rynek. Není sice tak velké jako krakovské, ale i tak patří mezi nejstarší v Evropě. Gotická radnice má nejvyšší věž v Polsku – 66 metrů. Celé náměstí je pak obehnáno měšťanskými domy, samozřejmě, jak je v Polsku zvykem, zrekonstruovanými po ničivé Druhé světové válce. Další atrakcí náměstí je multimediální fontána. Polsko, to jsou kostely a z nich jsou ty nejlepší výhledy na město.

   Doporučujeme aspoň Můstek Čarodějnic, který je instalován mezi věžemi kostela svaté Máří Magdalény. Ještě z větší výšky se dá dívat z ochozu věže Baziliky svaté Anežky Uherské – z devadesáti metrů. Pozor – je to bez výtahu, ale za směšný peníz.

   Pro zajímavost – asi kilometr od Starého města stojí z dálky viditelný mrakodrap nazvaný Sky Tower. Na něm je zřízena vyhlídková plošina rovněž. Základní vstupné je solidních 12 zlotých. Jednotlivci se nemusí nikde hlásit, ani se nemohou rezervovat. Otevřeno by mělo být denně… ale když jsme byli my, měli zavřeno. Pokud přece jen chcete pomoci štěstí nebo cestujete ve skupině, mrkněte na stránky věže.

   Ale zpět do centra. O Vratislavi se mluví jako o městě sta mostů a právě také jako o polských Benátkách. Když už za něco utratit, doporučujeme kromě jedné z vyhlídek projížďku lodí. Nabízí je několik společností, v různých velikostech. Lístek na klasický parník, který vás vyveze z centra k zoologické zahradě a zpět, stojí dvacet zlotých. Jednosměrný, pokud chcete u ZOO vystoupit, stojí 15. Na netu je k dispozici mapa různých typů tras.

   Vstupné do ZOO je pro tuto sezónu 45 zlotých, pro děti 35. Největší atrakcí jsou africké pavilóny zaměřené například na Saharu, Madagaskar či faunu Nilu.

   Cestou k ZOO minete Halu století, architektonický skvost zapsaný mezi památky UNESCO. Unikátní kruhová stavba otevřená v roce 1913 je živá – stále v ní probíhají koncerty či výstavy.

   Wroclaw byla v roce 2016 Evropským městem kultury. A všude v ní jsou trpaslíci a různé jiné pouliční sochařské výtvory.

7. Doprava po Vratislavi

   Centrum Vratislavi se, i přestože jde o čtvrté největší polské město, dá prochodit pěšky. Pokud bydlíte na periférii, jak jsme doporučovali, lze kromě smluvních taxíků využít autobusy a tramvaje. Městská doprava má intuitivní systém, do něhož si zadáte dvě místa, a on vám navrhne ideální způsoby spojení.

   Jednorázový lístek stojí 3,40, z okraje města teda potřebujete většinou dva. Dají se koupit i různě časově omezené. Nejkratší čtvrthodinový je za 2,40. Celodenní za 11 zlotých.

   Na zastávkách jsou tzv. biletomaty, v nichž se dá platit mincemi, bankovkami i běžnými kartami. Mají polský, anglický i německý návod. Na češtinu ve Vratislavi bohužel celkově moc nemyslí. Lístky se dají koupit i dopředu přes telefon nebo z počítače.

   Taxíky si za první kilometr počítají šest zlotých, za každý další do tří zlotých. Jednotlivé firmy musí mít své ceny mimo jiné i na internetu.

8. Stravování ve Vratislavi

   Ceny v obchodech jsou zhruba na naší úrovni. Pokud se rozhodnete stravovat v centru, počítejte za oběd od dvaceti sedmi do šedesáti zlotých. Pivo v restauraci stojí kolem osmi zlotých. Kolem centra objevíte hospody irské i české, v nich jsou však ceny piva o padesát procent vyšší. Pobavil smažený sýr jako exkluzivní české jídlo (27 zlotých), ale k dostání je i docela povedená svíčková (39 zlotých).

   Pivo v Plzeňské restauraci bylo z tanku (11 zlotých). Ceny násobte zhruba šesti.

9. Zajímavosti na závěr

   Ve městě působilo deset držitelů Nobelových cen. Všichni byli německé národnosti.

   Narodilo se zde také několik Čechů, do kterých bychom to neřekli: historik Jaromír Čelakovský nebo Ján Jesenius.

   Po zničení města se Němci ve Vratislavi vzdali až 6. května 1945. Pamatuje na to řada fotek v ulicích města.

   Ve městě údajně studuje 140 000 vysokoškoláků na deseti univerzitách.

   Ten most, který je vidět z dálky, se jmenuje Redzinski, je dlouhý 1742 metrů a jeho pylon je vysoký 122 metrů.