Jak jíst pstruha

Jak vybrat pstruha

Pstruha můžeme koupit živého nebo zabitého ale čerstvého – pouze chlazeného, případně můžeme pořídit i pstruha zmraženého. Dále lze koupit i různé polotovary připravené ze pstruha.

Jakmile chcete pstruha živého, je nutné se při výběru zaměřit na celkový stav rybího osazenstva v nádobách, ze kterých se budou lovit. Anebo v sádkách, když si pro ryby jedete do rybářství. Nákup v rybářství je v podstatě bez rizika, s nákupem v supermarketu už je to horší.

Voda nesmí být zakalená, ryby musejí mít jasné oči a nesmějí mít žádná viditelná zranění způsobená manipulací. V prodejně vám pstruha zabijí a vykuchají, zbytek čistění už bude na vás.

V případě pstruha je však snadnější pořídit si rybu sice čerstvou, ale už předem připravenou, očištěnou a chlazenou. Jak poznat opravdu čerstvou chlazenou rybu? Oči musí mít vypouklé, čisté a nezamlžené, rozhodně nesmějí být potažené hlenem. Žábry musejí mít jasně červenou barvu a maso je pevné a pružné.

V případě chlazených ryb se dají pořídit jak celí pstruzi, tak jejich části – což však nebývá u pstruha až tak časté. Jde o drobnější rybu, proto se prodává převážně v celku.

Pokud stojíte o pstruha mrazeného, v podstatě asi nemůžete sáhnout vedle, jen si vyberte odpovídající velikost ryby, která vám vyhovuje. Čím je pstruh větší, tím více bude mít typického jemného, ale poměrně suchého rybího masa. Kůže bude silnější a kosti větší, takže budete muset vybírat i ty postranní.

Jestliže chcete větší chuťový zážitek, sáhněte po pstruhovi malém, který má jemnou a měkkou kůžičku, k tomu velmi jemné a měkké kostičky, co se dají snadno konzumovat bez rizika jejich zachycení v krku

Jak připravit pstruha

Pstruha můžeme připravit na pánvi, v hrnci na sporáku, v troubě, na grilu. Můžeme ho dokonce i naložit. Množností je spousta. Všechny však mají jedno společné. Pstruh potřebuje správně ochutit, aby se zbavil vůně/pachu rybiny. Někomu rybina nevadí, ale citlivější jedinci nejsou schopní pozřít rybu právě kvůli jejímu typickému aromatu.

Pstruh má aroma v podstatě jedno z nejslabších, protože se živí hmyzem, nikoliv vodními rostlinami. I tak se ale doporučuje ho při úpravě dochutiti solí, máslem, kmínem, saturejkou a rozmarýnem. Obě zmíněné bylinky totiž dokonale redukují rybí aroma. A saturejka ochucuje výrazně do kysela, poslouží tedy i místo citronu nebo jako jeho vhodný doplněk.

Pstruha je snadné upéct v troubě, kdy jej jen dáte na plech vymazaný máslem, ochutíte, zejména tedy zevnitř, v břišní dutině. A dáte péct, na cirka 150 stupňů, stačit bude asi 15 – 30 minut, podle velikosti ryby. Ke konci pečení jen dejte plech v troubě pod gril, na tři až pět minut, aby kůžička byla správně křupavá.

Když máte pstruha menšího, můžete jej obalit v mouce smíchané s kořením, A pak opéci na pánvi. Jestliže chcete mít rybu bez tuku, můžete ji připravit na páře nebo zabalenou v alobalu, případně na pánvi s nepřilnavým dnem – pstruha jen jemně podlijete vodou či vývarem.

Grilovaný pstruh je vynikající pochoutkou. Ochuťte ho stejně jako do trouby, můžete přidat i pálivější koření. Ogrilujte na prudším žáru, přičemž si rybu raději zamkněte do speciálních držáků na ryby. Pstruh se totiž po tepelné úpravě snadno rozpadá na kousky, tak vám ryba místo na talíři neskončí v ohni.

Jestliže si s rybinou vůbec nerozumíte, ale přesto víte, že je potřeba si rybu občas dopřát, vyrobte si doma vynikající pečenáče, respektive rybí karbanátky naložené ve sladkokyselém nálevu. Při této úpravě si na výsledek sice nějaký den počkáte, ale bude vynikající, bez stopy rybího závanu.

Jak jíst pstruha

Pstruh se dá jíst v podstatě jakkoliv – teplý i studený. Teplý jako hlavní pokrm, studený jako výše zmíněné pečenáče, tedy rybí karbanátky naložené ve sladkokyselém nálevu.

Jakmile vám přistane pstruh na talíři a je v celku, je vhodné jej nejdříve zbavit páteře. To se vám povede díky podélnému řezu přes celá záda pstruha (podél páteře). Pak opatrně vidličkou a nožem odklopte horní polovinu masa s kůží, dole zůstane páteř s hlavními kostmi a dolní polovina masa s kůží. Teď vypreparujte hlavu a páteř.

Ve výsledku máte dva filety pstruha, s menšími kostmi. Pokud byl pstruh menší, jeho zbylých kostí se bát nemusíte, protože tepelnou úpravou opravdu hodně změkly a nikam se vám nezapíchnou. U větších pstruhů je nutné vyndávat i ty menší postranní kosti.

Pokud se vám protáčí zrak při představě, že byste měli pozřít kůži z ryby, zkuste se nad po povznést a kousek křupavé, vypečené kůže ochutnat. Buď vám opravdu zachutná (je fakt vynikající) a už ji nikdy příště neodmítnete, nebo vás tato chuť nezaujme, ale budete mít před sebou čisté svědomí, že šanci jste si dali.