Jak pěstovat červenou řepu

Jak vybrat červenou řepu

Červená řepa má mnoho kultivarů, ze kterých můžete vybírat nejen podle sladkosti, ale i podle barvy. Červená totiž není jedinou barvou, kterou námi označovaná červená řepa hýří. Můžete ji míz i ve žlutém, bílém, oranžovém nebo fialovém provedení. K mání jsou i odrůdy pruhované, kdy je kořen na střídačku bílý a červený nebo bílý a oranžový.

Obecně platí, že protáhlejší kořeny červené řepy jsou méně sladké, kdežto ty kulaté jsou spíše sladší. Protáhlá červená řepa má zemitější chuť. Takže jestli se červené řepy bojíte, volte světlejší barvu a kulatý tvar. Jistě vám bude výsledek příjemným překvapením.

Dále máme na výběr varianty jednoklíčkové a víceklíčkové. Co to znamená? Řepa přirozeně klíčí více výhonky z jednoho složeného semínka. Lze však koupit semínka broušená, kde zůstane pouze jedno semínko, které vzklíčí jako jediná rostlinka. V čem je smysl broušení? V tom, že pak nemusíte výsevy jednotit.

Kdy zasít červenou řepu

Červenou řepu sejte až tehdy, kdy jí nebude hrozit přejití jarními mrazíky. Takže na balkoně klidně již v březnu, protože můžete nádobu schovat před mrazem do interiéru. V záhonech je lepší počkat do konce dubna. Můžete sít opakovaně, až do konce července.

Jestliže sejete řepu do skleníku pro pěstování lístků a baby bulviček, můžete sít také již v březnu. Pěstování microgreens neboli mikro zeleniny v podobě červené řepy věnujeme poslední boxík tohoto textu.

Jak zasít červenou řepu

Červenou řepu sejeme do řádků, pokud ji pěstujeme v záhoně. Když ji chceme pěstovat na balkoně třeba v kulaté nádobě, sejeme semínka do prostoru, alespoň s pěticentimetrovými vzdálenostmi od sebe navzájem.

Když sejeme do řádků, snažíme se semínka dávat také na cirka pět centimetrů od sebe, spon mezi řádky by měl být alespoň 20 cm. Konkrétní požadavky konkrétní odrůdy najdete vždy na obalech semínek.

Jak na samotné setí? Nejdříve si uhrábneme povrch záhonu nebo zeminy v nádobě, kam budeme sít. Druhou stranou hrábí nebo sázecím kolíkem vytvoříme mělký řádek, maximálně centimetr hluboký.  Do něj klademe jednotlivá semínka, pak řádek jemně zahrneme a přitiskneme, v záhonu nejlépe dřevěnou deskou, na kterou se pak i postavíme. V nádobě stačí dlaněmi.

Pokud sejete semínka do kulaté nádoby, jen je zatlačte cirka centimetr pod povrch zeminy, ve vzdálenostech asi pět centimetrů od sebe. Semínka by měla být asi jen tak hluboko, jak jsou velká. To platí obecně u každého setí. Při setí do nádoby se vyplatí mít zeminu předem dokonale prolitou vodou. Vyhnete se tak velkému zalévání, které by mohlo semínka z lehké zahradnické zeminy snadno vyplavit.

Hned po vysetí opatrně prolijte záhon vodou, pozor, abyste si semínka nevyplavili. Nejlépe je zalévat z hadice kropením nebo z konve, ale též s nasazenou kropičkou. Pak záhon nebo nádoby překryjte netkanou textilií, tím zajistíte semínkům lepší mikroklima, vyšší ochranu nových výhonů a také nebudete škůdcům ukazovat, co pěstujete.

Jak vyjednotit červenou řepu

Červená řepa se musí v mnoha případech jednotit. Co to znamená? Je nutné rostlinky vytřídit, protože často rostou příliš blízko u sebe. Jak už jsme uvedli, velká část semínek je spojených, proto z jednoho semínka může vyrůst více výhonů. Ale to nepotřebujeme. Menší a slabší výhony odstraňujeme, silnější ponecháváme.

Jednotit můžeme ve více fázích. Tím si umožníme zužitkovat všechny výhony, i ty slabší. Jsou totiž vynikající do salátu nebo na pečivo! Ve výsledku by měly být rostlinky řepy tak daleko od sebe, jak velké budou kořeny.

Odrůdy s protáhlými kořeny potřebují místa méně, odrůdy s kořeny kulatými naopak mnohem více. To však uvidíte během růstu, kdy budete postupně odebírat ty rostlinky, co si evidentně navzájem překáží. Spotřebujte jak mladé listy, tak malé bulvičky. Budete překvapeni, jak jsou lahodné!

Jak zalévat červenou řepu

Červená řepa potřebuje více vláhy z počátku růstu, než pustí kořen hluboko pod zem, odkud si pak vytáhne vláhu i ve vyšším suchu. Když jí v záhonu i pak pomůžete občasných vydatným zalitím, uděláte jen dobře.

V nádobách na balkoně je nutné udržovat klasický poměr mezi vlhkem a mokrem, tedy jednou dobře prolít a nechat pár dní proschnout. Pak zase zopakovat. Zalití malým množstvím vody není k ničemu, jen tím nutíte kořen, aby pouštěl drobné kořínky z povrchu celé bulvy. To však nepotřebujete. Proto řepu vždy důkladně prolijme, aby se voda dostala až pod ni a aby mohla rostlina brát vodu odspodu, hlavním kořenem.

Jak hnojit červenou řepu

Červená řepa nijak zvláštní hnojení nepotřebuje. Je to plodina druhé a třetí trati, umí si získat mnoho látek sama díky hlubokému dosahu hlavního kořene. V záhonu bude stačit běžné hnojení aplikované jednou za tři roky, v nádobě na balkoně občas přilijte trochu naředěného tekutého organického hnojiva. Ale opravdu jen minimálně.

V záhonu řepě neuškodí zálivka ze zkvašených slepičinců nebo ze zkvašených kopřiv, ovšem jen v první třetině doby růstu. Později už ne, příliš mnoho dusíku by se totiž uložilo do kořene (bulvy).

Jak se starat o červenou řepu

Červená řepa potřebuje péči v podstatě jen v první polovině vegetace, kdy ji předrůstá plevel, který je nutné odstranit a záhony okopat, aby se do země dostal další vzduch a abyste zabránili nadměrnému vypařování vlhkosti.

Jakmile však řepě narostou větší listy, udělá okolo sebe stín a plevel bude mít jen málo šancí k růstu. Během celé vegetace je nutné hlídat, aby na sebe rostliny příliš netlačily, odstraňovat ty menší, které překážejí větším.

I menší červené čepy můžete dobře uplatnit, a to jak jejich menší listy, tak malé bulvičky. Jsou svěží, šťavnaté a slaďoučké. Listy (ty větší) jsou vynikající i vyvařené v polévce.

V čem je nutné se červené řepě trochu věnovat, je kontrola listů, ze spodní strany. Sem si totiž mravenci rádi přinesou mšice a chovají si je tu. Když odchytíte mravenčí farmu v době, kdy ji teprve zakládají, snadno odstraníte farmu i následky. V opačném případě přijdete o spoustu čerstvých a šťavnatých listů, řepa také hůře poroste.

Jak sklízet červenou řepu

Červenou řepu sklízejte postupně, jak ji budete chtít konzumovat. Bulvy ale rády dřevnatí, proto jakmile řepa doroste, je nutné ji sklidit dřív, než s dřevnatěním začne. To je u každé odrůdy jiné a informace se dočtete na obalu semínek (vegetační doba). I proto se vyplatí sít řepu na etapy, vždy jen pro trochách, které v průběhu vegetace spotřebujete.

Řepu můžete sklízet dvojím způsobem. Je možné si jen brát čerstvé lístky a rostlinu chat ještě růst. Nebo sklidit najednou celou rostlinu i s bulvou tím, že ji prostě vytáhnete ze země. Listy z okraje bulvy, které budou už seschlé nebo žluté, dejte na kompost. Prostřední svěží zelené listy můžete spotřebovat jako přílohu nebo do salátu. A bulvičku použijete dle vašeho receptu.

Pokud jste červenou řepu seli později, tedy až v červenci, budete ji mít v záhonu jistě ještě i v září. V takovém případě je nutné ji sklidit ještě před příchodem prvních nočních mrazíků.

Jak uskladnit červenou řepu

Červená řepa se dá skladovat ve sklepě, a to po celou zimu. Stačí, když ji vysejete během června nebo července (podle odrůdy) a do sklepa uložíte v září ještě před prvními nočními mrazíky. Řepu uložte do pilin.

Stačí mít papírovou krabici, piliny a řepu. Během zimy několikrát piliny navlhčete, aby řepa zbytečně nevysychala. Ona si tu udělá své klima a bude vegetovat, takže vždy vyndáte svěží a téměř čerstvou bulvu.

Až ji přinesete domů, seřízněte vršek, a ten položte na misku s vodou. Seříznutý vršek řepy vám vyžene ještě spoustu malých svěžích lístků, pro které jistě najdete skvělé uplatnění. Spodní část bulvy normálně spotřebujte.

Červenou řepu můžete však i sušit, mrazit nebo zavařovat. Možností uskladnění je spousta, je to v podstatě obdobné jako například u mrkve.

Jací jsou škůdci a choroby červené řepy

Už jsme zmínili, že červenou řepu rády osidlují mšice, respektive mravenci si vysazují své mšice ze spodní strany listů a mezi stonky listů červené řepy. Důvod je nasnadě, rostlina je plná sladké šťávy. A jak proti nim zakročit? V počátcích stačí jen mšice omýt proudem vody a mravenci zlikvidovat ekologickým práškem na mravence nebo práškem do pečiva.

Pokud bude napadení už větší, sáhněte po postřiku z teplé vody, oleje a prášku do pečiva v poměru 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášků do pečiva (36 g). Postřikem postříkejte hlavně spodní stranu listů a za týden postřik zopakujte, protože nepůsobí na vajíčka mšic. Mšice se udusí. Mravence je také nutné zlikvidovat, viz odstavec výše.

Na červené řepě si rádi pochutnají i maločlenci, kovaříkovití brouci, háďátko nebo dřepčík. Ochrana má smysl jen proti dřepčíkům, a to překrytím bílou netkanou textilií a dostatečným vlhčením zeminy, protože dřepčík nerad vlhko. Ostatní hmyz se hubí insekticidy, což ale v podmínkách domácí zahrady nemá smysl. Pokud budete červenou řepu pěstovat mezi ostatními plodinami, zmínění ostatní škůdci se k ní ani nedostanou.

Z chorob stojí za zmínku skvrnatička řepná, která jde jak na řepu, tak i na mangold. Poznáme ji na listech podle toho, že se na nich objevují fialové až šedé skvrny, a jejich prostředky často vypadávají, takže listy jsou ve výsledku děrované.

Proti této chorobě se dá bránit jen střídáním záhonů, kdy na stejné místo vysejete řepu nejdříve po třech letech, raději i s delším intervalem. Napadené listy hned likvidujeme, nenecháváme je ani na rostlině a ani v záhonu. Choroba se totiž šíří výtrusy.

Jak pěstovat červenou řepu jako mikro zeleninu (microgreens)

Mikrozelenina je perfektní variantou čerstvé zeleniny po celý rok. V případě červené řepy pěstujeme lístky. Tedy do zeminy v nádobě nebo i ve skleníku zasejeme semínka červené řepy poměrně nahusto (s mezerami jen asi centimetr okolo každého semínka).

Zasypeme zeminou, přitlačíme dlaní a udržujeme vlhké. Můžeme překrýt fólií, aby vzniklo lepší mikroklima, ale občas větráme, jinak se na zemině uchytí plísně.

Jak rostlina vyklíčí a vyžene lístky, postupně je sklízíme a používáme na obložení pečiva, pokrmů nebo do salátů. Jde o dokonale čerstvou a svěží zeleninu, dá se pěstovat za oknem a mít ji k dispozici neustále.  Stačí výsevy opakovat jednou za dva až tři týdny.