Jak pěstovat dýně
-
Jak vybrat dýně
Dýně vybíráme podle toho, co od nich ve výsledku chceme. Jiné si bereme na kompoty a zavařeniny, to nejčastěji saháme po velkých oranžových odrůdách. Z nich jsou i krásné halloweenské dlabané dýně, protože jsou poměrně měkké a dobře se vyřezávají.
Další druhy dýně bereme zase na běžné jídlo, často k tomuto účelu pěstujeme dýně typu Hokkaidó, kterým vařením nebo pečením změkne i slupka, takže ji nemusíme loupat.
Na konzumaci zelených semínek vybereme dýni olejnou, které sice nevyniká nijak dobrou dužninou, ale semínka má bez tvrdých slupek a s vynikající chutí. Stačí je pouze vydlabat, usušit, vyšoupat a je to.
Pak jsou tu ještě malé dekorativní dýně, které nekonzumujeme, jen s nimi zdobíme prostory v interiéru i exteriéru. Výzdoba s dekoračními dýněmi má nenahraditelnou podzimní a přírodní atmosféru.
-
Kdy zasadit dýně
Dýně můžeme sadit hned koncem března, ale doma. Dýně nepřežijí jarní mrazíky, takže je necháme vzejít doma v teple, vypěstujeme si je do sazenic, které dáme ven až po zmrzlých, tedy nejdříve v polovině května. Pokud máme balkon, můžeme dýně otužovat již od konce dubna, ale v případě mrazíků je musíme na noc uklidit dovnitř.
Dýně však můžeme sadit i rovnou do záhonu, v tomto případě volíme termín koncem dubna, začátkem května, aby dýně vyrašily až po zmrzlých. Když překryjeme výsadbové místo netkanou bílou textilií, zajistíme semínku lepší mikroklima a ochranu vzrostlé sazeničce proti vnějším vlivům.
-
Jak zasadit dýně
Pro sazení dýní si musíme předem připravit zeminu i hnojivo. Dýně totiž snese spoustu dusičnanů, proto ji směle můžete vysadit i na kompost (pokud na něm nekralují slepice). Na dno nádobky, kam budeme dávat semínko dýně nebo na dno dolíku v záhoně, kam semínko zasadíme, dáme organické hnojivo. Nejlépe slepičinec, klidně granulovaný. Dýně si poradí i s NPK. Pak dáme vyšší vrstvu zeminy či substrátu, pak teprve semínko.
Semínko dýně prostě jen zašoupneme pod povrch zeminy nebo substrátu. Semínko by mělo být jen tak hluboko, jak je samo velké. Zemina nebo substrát, do kterých sadíme, musejí být předem prolité. Jakmile sem semínko zastrčíme, přimáčkneme jej a překryjeme ještě trochou zeminy.
Do záhonu sadíme po dvou až třech semínkách. Když vysazujeme do kelímku pro předpěstování sadby, raději dávejme jen jedno semínko, maximálně dvě. Víc rostlinek by si příliš konkurovalo a sazeničkám by se v kelímku moc nedařilo.
-
Kam zasadit dýně
Dýně můžeme zasadit téměř kamkoliv. Na jaře do kelímků, protože si je předpěstujeme doma, abychom měli dřívější úrodu. Sazeničky pak můžeme píchnout na kompost, k plotu, pod okna, na záhon, k pergole nebo do nádoby na balkon. Fantazii se meze nekladou, dýně dokáže růst opravdu téměř kdekoliv.
-
Jak předpěstovat dýně
Dýně zasadíme podle návodu v boxíku č. 3. Pokud jsme sadili do kelímků, umístíme je do tepla. Substrát udržujeme vlhký. Kelímky můžeme mít překryty papírovou kuchyňskou utěrkou, aby se vytvořilo příznivější mikroklima, které podnítí semínko ke klíčení.
Jakmile vykouknou nad zem zárodečné lístky, utěrku sundáme. Substrát necháme občas trošku proschnout, aby se v něm nevytvořily plísně. Do doby, než vysadíme dýně ven, je můžeme před den otužovat na slunci a na noc je dávat zpět domů.
Vhodné je přemístění kelímků se sazeničkami do skleníku, zde je totiž mnohem více světla než v bytě. Sazeničky necháme jen růst, nijak do nich nezasahujeme, hnojivo mají na dně kelímku. Žádné zaštipování není potřeba.
-
Kdy přesadit dýně ven
Vždycky až po skončení jarních mrazíků, nejlépe v druhé polovině května. Mráz by rostliny spálil.
-
Jak přesadit dýně
Dýně se přesazují velmi snadno, jen se vyklopí z pěstebních kelímků a přemístí se do záhonu. Práci dá příprava místa pro přesazení dýně. Proč? Protože sem musíme dodat dostatek organického hnojiva. Perfektní jsou slepičince nebo kravince, králičince, prostě hnůj. Může být i v granulované podobě.
Dýním se dobře daří na netkané černé textilii, kterou můžeme překrýt celý záhon, na němž má dýně růst. Jestliže dýni sadíme k plotu nebo na kompost, nebude textilie nutná.
Abychom mohli zasadit sazeničku dýně, je nutné vyhloubit alespoň o 5 – 8 cm hlubší dolík, než jak je hluboká nádobka, ve které je dýně předpěstovaná. Na dno dolíku dáme hnojivo, na něj vrstvu hlíny a prolijeme. Pak posadíme dýni tak, jak jsme ji vytáhli z kelímku, kde jsme si ji pěstovali, nebo ve kterém ji pěstovali v zahradnictví.
Nakonec rostlinku přihrneme zeminou tak, aby zemina byla aspoň centimetr nad úroveň původní zeminy v kelímku. Přitlačíme a zase prolijeme, nejlépe konví s kropičkou, abychom zeminu nevyplavili.
Nakonec překryjeme sazeničku netkanou bílou textilií, aby nám ji sluníčko nespálilo. Sazeničky odkryjeme až za oblačného dne, v následujícím slunečném dni můžeme zase raději překrýt. Jarní sluníčko se nezdá, ale umí zahubit nechráněné předpěstované rostlinky celkem spolehlivě.
K ochraně před sluncem se dají využít i větvičky, které zapícháme do země okolo sazeničky a které budou dělat stín. Postupně jak budou listy na větvičkách sesychat a opadávat (platí i o jehličkách), bude se zmenšovat i plocha stínu.
-
Jak zalévat dýně
Dýně můžeme zalévat opravdu hodně. Snesou dost vlhkosti, ale až po vysazení na záhon nebo na jiné koncové stanoviště, kterým není nádoba, ale volná zemina. Zalévejme raději jednou za dva až tři dny, ale vydatněji.
-
Jak hnojit dýně
Dýně snese hodně hnojení. Dokáže růst i na kompostu. O obsah dusičnanů v plodech se bát nemusíme, rostliny totiž do plodů dusičnany neukládají. Pouze do listů a kořenů. Dýni poskytneme hnojivo hned při setí, pak při přesazení. A můžeme přihnojit i tekutým organickým hnojivem během vegetace.
Dýním někdy chybí vápník v půdě. To poznáte tak, že plody začnou od konce zahnívat, ještě když jsou malé. Dodáním vápníku do půdy se situace vyřeší. V zásaditější zemině se s uhníváním plodů nesetkáte, jde o problém zeminy kyselejší.
-
Jak se starat o dýně
Dýně nepotřebují žádnou speciální péči. Jen vyplet záhon, ve kterém rostou (tomu můžete předejít s netkanou černou textilií). Pokud má dýně slabší kořeny a neutáhla by všechny nasazené výhony, můžeme jí ponechat jen jeden ne dva hlavní výhony.
Když stojíme o opravdu velkou dýni, zastřihneme ostatní výhony a také výhon za poslední dýní, kterou chceme nechat narůst. Rostlina pak požene sílu do plodů.
Když se na dýni, z počátku jen na listech, objeví bílé fleky a listy od nich budou vadnout, jde o padlí. Jestliže chytíte nákazu včas, bude stačit jen odstraňování napadených listů.
-
Jak sklízet dýně
Dýně sklízíme postupně, jak dorůstají a dozrávají. Například dýně Hokkaidó lze sklízet v podstatě celé léto. Dýně dekorativní necháváme na rostlině až do podzimu, aby dobře dozrály. Tehdy jim totiž dokonale ztvrdne slupka, takže se do nich plíseň a hniloba jen tak nedostanou. Dekorovat vám tak budou exteriér až do doby, než je sežere mráz. Doma vydrží až do jara.
Jestliže chcete dýně uskladnit, nechejte je na rostlině dobře dozrát a utužit slupku. Pak se vám sice budou hůř krájet, ale zase vám vydrží třeba až do ledna nebo února. Důkladné dozrání je nutné i u dýně olejné, kterou pěstujeme pro zelená semínka bez tvrdé slupky.
Dýně, které chcete hned spotřebovat na jídlo či ke konzervování, sklízejte spíše mladší a měkčí.
A jak na samotnou sklizeň? Nejlépe se zahradnickými nůžkami.
-
Jak uskladnit dýně
Dýně musíme uskladnit v chladnějším prostředí, ale jen tam, kde je sucho. Rozhodně s nimi nechoďte do sklepa, tam brzy shnijí. Výborné jsou chladné verandy nebo chodby, větrané spíže nebo suterény domů.
-
Jak uskladnit semínka z dýně
Semínka z dýně vyjměte a očistěte je od většiny dužniny. Pak je rozložte na tác a dejte schnout. Až budou dokonale proschlá, promněte je mezi prsty, abyste z nich odstranili jemné průhledné slupičky a by zůstaly jen semínka v zelených slupkách (případně v tuhém bílém obalu – semínka z běžných dýní jsou vynikající pražená).
Sušená a promnutá semínka pak ještě znovu nechejte proschnout, teprve potom je dejte do sklenice nebo misky s dobrým uzávěrem. Rozhodně je nenechávejte v pootevřené nádobě, rádi se do nich totiž pustí moli. Semínka ponechte na chladnějším a suchém místě.
-
Jaké jsou choroby a škůdci dýní
Dýně bývají napadány mšicí a sviluškou, což je v obou případech nepříjemný savý hmyz. Ale snadno a ekologicky zlikvidovatelný. V zárodcích napadení jen odstraňte listy, kde mšice nebo svilušky jsou.
Pokud je napadení větší, použijte postřik z teplé vody, oleje a prášku do pečiva, v poměru 5 l teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášky do pečiva. Postřik opakujte po cirka týdnu, až se vylíhne hmyz z vajíček, co byla nakladena, ale na která postři nezabírá. Dospělý hmyz se vlivem oleje v postřiku udusí.
Mšice známe všichni. Ale jak vypadá sviluška? Jde o miniaturní hmyz, který je sotva viditelný. Ale škody, co napáchá, umějí být velké. Vysává listy i květy rostlin, na nich se tvoří velké suché mapy. Svilušky si na listech i květech dělají pavučinky.
Co se chorob týká, stojí za zmínku především padlí tykvovitých. Jde o světle šedý až bílý povlak na listech a později i stoncích a plodech. Pod povlakem začíná rostlina postupně odumírat. Z počátku stačí odstraňovat napadené listy a pálit je. Pokud je nákaza větší, použijte stejný postřik jako na mšice a svilušky. Funguje totiž dokonale i na padlí tykvovitých.
Plody uhnívající od konce nejsou chorobou, ale nedostatkem správných živin v půdě, jak jsme již zmínili v předchozích boxících.
Skvělé rady, budu je mít po prvé,a ještě v těch větších kontejnerech,ale ne v záhonech. Teď začaly razit v kelimcich, tak uvidím. Zatím zdravím, Karel.
Odpovědět