Jak pěstovat cibuli

Jak vybrat cibuli

Cibule má mnoho kultivarů, o kterých většina lidí mnohdy ani neví. Známe klasickou cibuli do záhonu, co se na jaře zaseje (semínka) nebo zasadí (sazečka), v létě či s počátkem podzimu se sklidí a skladuje až do dalšího pozdního jara, než jsou k dispozici cibule další sezony.

I taková cibule má mnoho druhů, tvarů, úrovní štiplavosti nebo schopností vydržet uskladněná a nerašit příliš brzy. Zde záleží na našem vkusu, zda si vybereme cibuli podlouhlou, která se perfektně krátí najemno do salátů a pomazánek.

Nebo cibuli s velkými cibulemi, co se dokonale hodí pro vaření a pečení, protože stačí nakrájet jednu a je jí plné dno pekáče. Někdo upřednostňuje cibule červené, jiný žluté. Pak jsou tu ještě cibule bílé. Vlastnosti každé odrůdy vždy najdete na obale kupovaných semínek nebo v popisku kupované sazečky.

Obecně u nás vede cibule Všetana a Štutgartská mezi žlutými odrůdami. A cibule Scarlet a Karmen mezi červenými odrůdami. Dost se prosazují i podlouhlé jarní kultivary cibulí.

Pak tu ale máme další druhy cibulí, které rostou zcela jinak, sejí se jindy a sklízejí se jinak. Mnozí znají cibuli šalotku neboli množilku, která po vysazení neroste do velikosti, jako známe u klasických cibulí, ale tvoří rovnou celý trs menších cibulek a jemnější chutí a menšími dopady na trávení. Dá se i lépe skladovat, je mnohem trvanlivější.

Cibule perlovka je tou malinkou cibulí, kterou vídáme v obchodech zavařenou ve sladkokyselých nálevech. Tahle cibule se před konzumací nemusí loupat. A když je zavařená, má velmi jemnou chuť a téměř průsvitný, tedy dokonale lákavý vzhled. V syrovém stavu má jemnou kořenitou až ostrou, aromatickou chuť. Roste ve shlucích samostatných bílých cibulek s takovými listy, které jsou dost podobné póru

Cibule zimní neboli sečka neboli cibule sibiřská, to je víceletka, trvalka. Na jednom místě tedy vydrží více než dvě sezóny (běžná cibule je dvouletka). Z této cibule se sklízí nať, a to po většinu měsíců roku. Raší už v březnu a zelená je až do větších mrazů. Používá se spíše místo pažitky než na vaření, má zcela jinou chuť než běžná cibule, na kterou jsme zvyklí.

Prorůstavá neboli egyptská cibule také patří k trvalkám. Sama se rozmnožuje tak, že stvol s pacibulkami se skloní k zemi a pacibulky zakoření. Sklízejí se buď listy, nebo ony pacibulky, které mají zajímavě ostrou chuť. Podle toho, co chceme sklízet, tomu uzpůsobíme pěstování, viz boxík věnovaný přímo cibuli prorůstavé.

Jak zasít cibuli

Cibuli sejeme brzy zjara, protože semínka ani první výhonky nejsou náchylné na poškození nižšími teplotami. Navíc má cibule dlouhou vegetační dobu, takže pozdní výsev by mohl znamenat nezdar v tom smyslu, že by cibule nemohla dostatečně vyzrát, špatně by se pak skladovala.

Sejeme do zpracovaného záhonu (zjara dobře uhrábnutý), sejeme do řádků, které jsou cirka 25 cm od sebe. Výsev děláme opatrně, snažíme se minimalizovat proud semínek odpadávající od prstů. Cibuli budeme jednotit, tak ať s tím pak nemáme zbytečně moc práce.

Sít musíme vždy do vlhkého záhonu, proto s výhodou využijeme přirozené vlhkosti z počátku jara. Výsevy přihrneme minimální vrstvičkou zeminy a dobře udusáme, nejlépe tak, že přes vyseté a přihrnutí řádky dáme dřevěné prkno a projdeme se po něm.

Ihned po výsevu překryjeme záhony netkanou bílou textilií. Jednak tím navodíme lepší podmínky pro klíčení a růst, jednak po vyrašení cibule nebudeme škůdcům cibule ukazovat, kde máme záhony s cibulí. A oni ji alespoň nenapadnou. Nejlepší prevence.

Když sejeme cibuli do truhlíku na balkoně, počínáme si stejně, počet řádků upravíme velikosti truhlíku, respektive nádoby, jakou máme pro pěstování cibule k dispozici.

Jak zasadit cibuli

Když chceme sklízet cibuli brzy nebo žijeme v oblasti, kde cibule ze semínka prostě nenaroste, sázíme sazečku. Je to horší řešení, protože výsledná cibule se hůř skladuje. Cibule je dvouletka. Cibule narostená ze semínka má za úkol přežít zimu, aby vyhnala druhý rok do květu a vysemenila se.

Jenže cibule narostená ze sazečky má už jen semenit, nikoliv přežívat následující zimu. Není tedy na skladování tak dokonale připravená, dříve vyrůstá, snadněji zahnívá nebo naopak sesychá.

Cibule sazečka se jen vtlačí do země. Ve tvrdších půdách nejprve uděláme dolík a do něj cibuli dáme tak, aby byla těsně pod povrchem. V lehčích půdách cibuli sazečku prostě jen zatlačíme pod zem. Spon by měl být alespoň 8 cm mezi jednotlivými cibulemi. A cirka 25 cm mezi řádky.

Ihned po vysazení také překryjeme netkanou bílou textilií. Sazečka se dá směle pěstovat i na balkoně, jen ji zapícháme do substrátu, co máme v pěstební nádobě. I zde se vyplatí překrytí netkanou bílou textilií.

Kde se pěstuje cibule na skladování i na letní spotřebu, většinou se kombinuje část sazečky, která se dá brát už koncem května, a část se pěstuje ze semínka. Během sezony se spotřebovává cibule narostená ze sazečky, kdežto ta ze semínka se ponechá na uskladnění.

Jak zalévat cibuli

Cibule vyžaduje vyšší míru zálivka v první polovině své vegetační doby, kdy bohatě roste. Ale jakmile začne vyzrávat, což je u sazečky červen, kdežto u cibule ze semínka druhá polovina července, potřebuje už zálivky mnohem méně.

Přílišná zálivka jí během vyzrávání naopak škodí, cibule může začít uhnívat. Proto je důležité vystihnout správnou dobu a zálivku včas minimalizovat. Jestliže nastane vlhké období v době, kdy cibule je téměř zralá, ale stále ještě v zemi, raději ji sklidíme dříve.

Jak hnojit cibuli

V podstatě nijak. Cibule není milovníkem přílišné výživy, nemá ráda ani čerstvě vyhnojený záhon. Sadíme ji na záhony, kde se hnojilo před dvěma nebo třemi lety. Cibule prostě vystačí s běžnými zásobami živin v půdě.

Při pěstování cibule na balkoně by mělo stačit hnojivo obsažené v kvalitním zahradnickém substrátu. Pokud pořizuje levný substrát z hobbymarketů, přihnojíme během sezony tekutým organickým hnojivem, ale jen v minimálních dávkách.

Jak se starat o cibuli

Cibule potřebuje během pěstování několik našich zásahů. Cibule pěstovaná ze semínka se musí vyjednotit, abychom dosáhli výsledného sponu rostlin, které pak budou moci plnohodnotně růst. Jednotit můžeme na více etap, nebo vlastně postupně, kdy jednocenou mladou cibulku použijeme jako jarní cibulku.

Tedy zelenou nať servírujeme místo místo pažitky a rostoucí cibulku běžně, jak jsme zvyklí. Jednocení bychom měli mít ukončeno ještě před tím, než cibule začne dozrávat, nejpozději tedy koncem června. Tímto postupem můžeme během sezony spotřebovat všechnu cibuli, kterou jsme vyseli.

Cibuli musíme několikrát během sezony vyplet, půdu prokypřit, aby mohlo ke kořínkům pronikat dost vzduchu. Pokud je zemina ubitá po prudším dešti, je vhodné ji hned po oschnutí prokypřit. Tohle nám při pěstování na balkoně nehrozí. I zde ale musíme substrát občas prohrábnout, aby se kořínky znovu nadechly. Když se zemina nekypří, může cibule začít zahnívat a plesnivět odspodu.

Vyplatí se mít cibuli překrytou netkanou bílou textilií, a to že do druhé poloviny května. Díky tomu se nám na cibuli nedostane škodlivý hmyz, který by jinak cibuli zničil. Díky textilii se zcela vyhneme postřikům.

Nať se sice pod textilií ohne, ale jakmile textilii sundáme, nové listy narostou vzpřímeně nahoru, většina ohnutých listů se časem narovná (pokud nejsou zlomené). Druhý nálet hmyzu, který se koná v červenci, už nám cibuli většinou neohrotí, protože už není čerstvá, zelená. Začíná totiž už vyzrávat.

Jak sklízet cibuli

Cibuli sklízíme nejdříve postupně, a to podle potřeby. Vytrhneme celou rostlinu, zelené listy můžeme spotřebovat také. Ale jen dokud jsou čerstvé. Cibule, která začíná vyzrávat, stahuje z listů živiny, takže pak listy žloutnou, polehávají a sesychají.

Jakmile lehnou cirka dvě třetiny záhonu, ostatní cibule zalomíme a necháme také zavadnout. Pak cibuli vytaháme ven ze záhonu, svážeme do snopů či copánků a pověsíme pod střechu, kde je však dostatečný proud vzduchu, co nám cibuli dokonale usuší.

Pokud je suché počasí, můžeme cibuli nechat v záhonech den, dva rozloženou, aby co nejvíce zavadla, než ji budeme svazovat k sušení. I během sušení si chodíme odstřihávat cibuli, kterou právě potřebujeme.

Jak uskladnit cibuli

Cibuli se nejvíce daří na chladném, ale suchém místě. Rozhodně ji nedávejte do sklepa, tady by brzy hnila. Po usušení ustřihejte kořínky a ukruťte nať. Můžete odstranit nejsvrchnější vrstvu slupek, které jsou často ještě obalené zeminou. Jen bychom si tím znečistili skladovací prostor.

Cibuli můžeme dát do zeleninových přepravek a umístit ji třeba do suterénu, na půdu, kde netopíme, do špajzu, kde máme celoroční větrání a podobně. Cibule sice může zmrznout, ale musí pak velmi pomalu rozmrzat. I tak se ale poruší její struktura a už nebude tak dobrá.

Pokud nemáte dost místa k uskladnění cibule nebo začne během zimy předčasně vyrůstat, můžete si ji nakrájet a opéct na tuku, pak po malých porcích dát do mrazáku, postupně brát na vaření.

Cibule se i dobře suší, nakrájená na kolečka nebo na plátky. Před vařením ji pak ale musíme dát do vody, aby opět natáhla a na tuku se hned nespálila. Cibule se dá dobře nakládat s ostatní zeleninou nebo i zavařit. Pak je vynikající do salátů nebo třeba pomazánek.

Jaké jsou choroby a škůdci cibule

Cibule má bohužel mnoho chorob i škůdců. Ale se všemi se dá bojovat přirozeně, bez postřiků a jiné chemie. Z oblasti chorob jde o hniloby a plísně, kdy ve velmi mokrém počasí se vyplatí preventivní měďnatý postřik (ten je povolen i v ekologickém zemědělství, není pro nás jedovatý).

Za běžného počasí ho však potřebovat nebudeme, stačí upravit zálivku tak, aby záhon s cibulí mohl pravidelně vysychat. Někdy cibuli napadne infekce padlí. V tomto případě buď jen cibuli sklidíme, když už se blíží konec sezony, sušením se padlí zlikviduje. Když napadne padlí cibuli příliš brzy na to, abychom ji mohli sklidit, použijeme olejový postřik z 5 l teplé vody, 50 ml oleje a tří prášků do pečiva.

Škůdci jsou z řad drobného hmyzu, který do cibule klade vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, provrtají cibuli a z velké části nám úrodu zničí. Typickým zástupcem je vrtalka, květilka, třásněnka, osenice – prostě je jich mnoho. Dokonalou ochranou je bílá netkaná textilie.

Specifickou chorobou je fusariová hniloba cibule, kterou z velké části přenášejí brambory. Proti ní se sice osivo moří, ale ne vždy se zadaří úplná ochrana. Fusaria bohužel ničí cibuli i po usušení a během skladování. Prevence je ve střídání záhonů, kdy se cibule seje na jedno místo nejdříve po čtyřech letech. Chemická ochrana možná není. Napadené cibule odstraňujeme co nejdříve. Snažíme se cibuli skladovat na chladném a suchém místě.

Jak pěstovat ozimou cibuli

Ozimá cibule je například Hiberna nebo Augusta. Seje se v srpnu, přezimuje (pod sněhem) a na jaře velmi brzy vyraší. Sklízí se jak jarní nať, tak během léta narostlá cibule. Nelze ji však potom skladovat přes celou zimu, je určena k okamžité spotřebě nebo ke konzervaci, mražení, sušení.

Pěstuje se v podstatě stejně jako běžná cibule, jen s tím rozdílem, že se seje v srpnu. Hned po výsevu se překryje netkanou bílou textilií a zavlažuje se (je-li suchý podzim). Během zimy slouží textilie částečně i místo sněhové pokrývky, zvyšuje pravděpodobnost přezimování výsevu.

Jak pěstovat cibuli šalotku

Šalotka neboli cibule množilka se pěstuje jak ze semínka (výsev v únoru), tak z cibule (výsadba v březnu). Nenaroste klasická jedna cibule, ale rovnou trs menších cibulí. Sklízí se celý trs najednou. Cibule je méně štiplavá a nezpůsobuje nadýmání v tak velké míře jako běžná cibule.

V hotových pokrmech je šalotka chuťově malinko odlišná od běžných cibulí, mnoho kuchařů proto upřednostňuje šalotku před běžnou cibulí. Pěstování se od běžné cibule mnoho neliší. Jen je nutné myslet na to, že jedna rostlina zabere mnoho místa právě proto, že roste do trsu cibulí. Tomu se musí uzpůsobit i spon.

Šalotka nabídne lepší skladovatelnost než běžná cibule. Vydrží uskladněná i v teple bytu, okolo 20 stupňů celsia. A dokonce i celý rok. Po vyndání ze země se cibulky odtrhnout od sebe a běžně se suší jako běžné druhy cibule.

Jak pěstovat cibuli perlovku

Cibule perlovka se seje do řádků, ale nejednotí se, spotřebovává se postupně celou sezonu. Cibulky této odrůdy nemají jednotlivé vrstvy, ale jsou kompaktní. I díky tomu odpadá nutnost loupání před jejich použitím.

Cibuli perlovku nelze dlouhodobě skladovat, proto ji hned spotřebujeme nebo konzervujeme, nejlépe formou zavaření. Krátkodobé skladování je možné ve sklepě. Jinak je pěstování stejné, tedy je nutné kypřit půdu a nepřehánět to se zálivkou.

Jak pěstovat cibuli sečku (cibuli sibiřskou)

Sibiřská vytrvalá cibule se pěstuje pro nať. Seje se jednou za několik let, na svém stanovišti vydrží dlouhodobě. Zelená hmota vyraší hned v březnu, takže máme první jarní zeleninu opravdu brzy. Navíc se o její růst téměř nemusíme starat.

Cibulky můžeme konzumovat také, ale jen na jaře, než se příliš vyčerpají vyhnáním do velkých listů. Přednostně však bereme natě. Vytrvalé cibuli se daří na okrajích záhonů, kde nepotřebujeme rýt. Občas jí sem dorazí trocha zálivky, a to bohatě stačí. I kolem vytrvalé cibule občas nakypřete půdu.

Jak pěstovat cibuli prorůstavou

Prorůstává neboli egyptská neboli poschoďová cibule je ještě dalším druhem cibule, co dokáže v záhonu vydržet roky. Z květů narostou pacibulky, které umějí samy zakořenit a zajistit další generaci. I díky tomu se jí někdy říká cibule živorodá.

Pacibulky jsou výborné ke konzumaci, oceňujeme jejich vyšší ostrost a palčivost. Vynikající je však i zelená nať této cibule. Ale musíme mít předem rozmyšleno, co upřednostníme. Když chceme sklízet hlavně natě, musíme včas odstranit stvol, na kterém poroste květ. Ten totiž listy vysílí.

Jestliže chceme sklízet pacibulky, necháme stvol růst. A listy sklízíme jen během jara. Ostatní postupy v pěstování jsou shodné, ochrana před škůdci, ale i prokypřování půdy jsou vhodné vždy. O skladování tu však nelze vůbec hovořit, jde o zeleninu pro přímou spotřebu nebo konzervaci.

Jak pěstovat cibuli v zimě doma za oknem

Pěstování cibule doma za oknem a během celé zimy, to není sci-fi, ale ověřený postup, jak si po celou zimu zajistit přísun zelené natě plné vitamínů, minerálů, silic i enzymů. Sklízet budeme opravdu jen nať, sadit totiž budeme cibuli, co máme uskladněnou na zimu (nebo co koupíme v obchodě).

Ta není určena pro další pěstování, vyhnání natí ji zcela vyčerpá. Ale než bude vyčerpaná, dá nám spoustu zdravé zelené hmoty. Cibuli můžeme mít jen na sklenici s vodou tak, aby byla ponořena jen spodní část cibule s kořínky. Tím zabráníme zahnívání cibule.

Nebo můžeme cibuli sadit klasicky do substrátu a dát ji za okno. Při občasné zálivce brzy vyžene čerstvé a šťavnaté natě. Jakmile se cibule začnou opravdu vyčerpávat, hned sadíme nové, aby vyhnaly natě dřív, než budete nucení první generaci zlikvidovat. Tím si zajistíte stálou zásobu zelených natí. Podobně to udělejte třeba i s petrželí.