Jak pěstovat mrkev

Jak vybrat mrkev

Mrkve můžeme vybrat spousty odrůd. V zásadě dělíme mrkev na typ Nantes (karotka), Chantenay, Berlikum, Flakee a Parisan. Zatímco Nantes je klasická karotka, na kterou nejčastěji narazíme i v obchodech, tedy ona podlouhlá, spíše tenká a válcovitá mrkev s kulatým koncem, která hned vadne, odrůdy typu Chantenay jsou robustní a perfektně skladovatelné.

Mrkve typu Berlikum jsou přechodem mezi Nantes a Chantenay. Flakee jsou velmi dlouhé kořeny, kónické a zúžené, mají širokou a plochou hlavu. A Parisan jsou kulaté krátké mrkve s minimální dobou skladovatelnosti.

Odrůdy vybíráme jak podle složení zeminy v naší zahradě (do písčitých zemí delší kořeny, do jílovitých zemí spíše Chantaney odrůdy. Řídíme se i požadavky na skladovatelnost (jarní výsevy skladovat nebudeme, ty podzimní většinou ano). A vybírat můžeme i podle barvy. Mrkev už není jen oranžová nebo žlutá. Dušená mrkev bude ze všech odrůd stejně lahodná.

Kdy vysít mrkev

Mrkev můžeme vysévat kdykoliv během sezóny, respektive kdykoliv není půda zmrzlá. Semínka mrkve totiž přežijí vše. A vyklíčí, jakmile jsou k tomu alespoň trošičku příznivé podmínky. Mladé rostlinky mrkve nezmrznou, takže se nemusíte bát opravdu časného setí třeba již během února. A do skleníku sejte již v lednu.

Mrkev sejeme na etapy, abychom měli vždy ke sklizni mladé kousky. Takže když vysejeme první generaci v únoru nebo březnu, další sejeme v květnu, další v červenci. A ještě jednu vysejeme v září, ta přezimuje a velmi brzy zjara vyraší.

Můžeme sít i v srpnu s tím, že mrkev necháme v záhonu i přes zimu a budeme si ji brát během zimních měsíců. Pokud by měly přijít mrazy, přesuneme mrkev do skleníku, kde ji založíme do hlíny a kde bude stále dostupná, ale hlavně stále naprosto čerstvá.

Kam vysít mrkev

Mrkev můžeme vysít úplně kamkoliv. Do jakéhokoliv záhonu, ale i do pěstební nádoby. Jen musí být dost hluboká, aby pojala celou délku kořene. Mrkev snese plné slunce, ale i mírný stín (v tom případě ovšem pozor na slimáky).

Než s výsevem začneme, vždy si místo, kam budeme mrkev dávat, nejdříve řádně prolijeme a necháme vodu mírně vsáknout. Když budeme sít do mokrého, je pravděpodobnost úspěchu setí mnohem vyšší. Semínka mrkve totiž často zaschnou, hlavně u letních výsevů nebo po vysetí do nádoby.

Jak vysít mrkev

Mrkev má drobná semínka, která se sejí jen tak hluboko, jak velká sama jsou. Takže mrkev sejeme těsně pod povrch, v záhonu do řádků, v truhlíku také, ale třeba v kulaté pěstební nádobě ji můžeme sít i pohozením.

Důležité je mělké setí, kdy uděláme pouze mělký řádek a do něj vysypeme semínka. Můžeme použít semínka v papírovém pásku, která nám pak ušetří jednocení výsevu. Jsou sice dražší, ale jako nástroj k ušetření práce s jednocením poslouží dobře.

Když sejeme semínka přímo z prstů, snažíme se sít s rozumem, abychom pak nestrávili kvanta času jednocením. A také abychom semínky příliš neplýtvali, budeme je potřebovat k setí další generace mrkve.

Jakmile máme semínka na místě, jen je překryjeme tenkou vrstvičkou zeminy a řádně přimáčkneme. V záhonu si pomůžeme dřevěným prknem, na které se postavíme. A v případě pěstební nádoby stačí k přitlačení dlaň nebo menší prkýnko.

Hned po výsevu se vyplatí překrýt záhony mrkve netkanou bílou textilií. Ta jednak udělá lepší mikroklima, zabrání přílišnému vysychání zeminy, ale také ochrání výsevy proti škůdcům, zejména z řad dřepčíků, pochmurnatek a plzáků.

Jak zalévat mrkev

Mrkev jednak musíme sít do vlhké zeminy, jednak ji musíme hned po vysetí důkladně zalévat. Ale se vší opatrností, abychom si nevyplavili mělce zasetá semínka. Pokud zaléváme z konve, vždy si nasadíme kropičku (růžici).

A když zaléváme z hadice, bereme rozprašovač a zaléváme tak, aby voda stříkala nejdříve nahoru, pak teprve volným pádem padala co nejvíce kolmo, v podstatě simulujeme déšť. Tímto postupem semínka nevyplavíme.

Mrkev vzchází velmi dlouho, i tři týdny. Neztrácejme proto hlavu a pokračujme v zalévání, aby semínka nezaschla. To platí zejména u výsevů letních a také u výsevů do nádob.

U mrkve je velmi důležité dělat zálivku důkladnou, avšak méně často. Proč? Protože kořínky mrkve mají speciální požadavky na vodu. Jestliže je voda v hloubce, tedy je půda dostatečně prolitá, mrkev si pro vodu sahá dolů, proto i kořen roste rovnoměrně dolů, nevětví se.

Ale když je voda jen na povrchu – po malém zalévání, tak je mrkev nucená si pro ni sahat v horní části. To ve výsledku znamená, že mrkev bude větvit kořeny a že v horní polovině kořenů bude i mnoho vlasových kořenů, prostě mrkev nebude mít ten tvar a vlastnosti, které po ní chceme. Spousta vlasových kořenů ztěžuje skladování a rozvětvené kořeny jsou nepohodlné (pro nás).

Jak hnojit mrkev

Mrkev nijak extrémně živnou půdu nepotřebuje, vystačí si s minimem. Naroste v záhonu, který byl hnojen organickým hnojivem již před třemi lety. Během sezony můžeme mrkvi dopřát trochu tekutého organického hnojiva, ale jen v minimálním množství a hlavně jen v první polovině vegetace.

Mrkev si ukládá dusík do kořene, což je důvod, proč ji není nutné, ba ani vhodné přehnaně hnojit. Navíc, pokud bereme mrkev ze záhonu v jarních měsících, na podzim nebo i během zimy, jdeme si pro ni raději po poledni, kdy mrkev spotřebovala většinu dusíku, který si nabrala během dlouhé noci.

Tohle pravidlo platí obecně u veškeré kořenové a listové zeleniny. U plodové nikoliv, do plodů si rostliny totiž dusík neukládají, nemělo by to smysl.

Jak se starat o mrkev

Mrkev vyžaduje, abyste ji vypleli, abyste občas provzdušnili půdu okolo ní a abyste ji vyjednotli, když je potřeba. Pokud jste seli mrkev v papírovém pásku, kde byla semínka ve správné vzdálenosti, jednotit nemusíte.

Ale pokud jste seli jen tak, z prstů, budete muset porost probrat. Vyplatí se nechat mladou mrkvičku nejen vzejít, ale i trochu narůst, abyste i vyjednocené mrkvičky mohli spotřebovat.

Co s nimi udělat? Jednak jsou vynikající v jarních salátech (mladé ještě světle oranžové kořínky), jednak je můžete celé, jak jsou, smotat do malých smotků a zamrazit, smotky můžete později vyvařovat do polévky nebo zeleninového vývaru, ale dají se použít i pod maso, kterému dodají jemně nasládlou zeleninovou příchuť.

Během sezony pak už jen zaléváme, občas plejeme. Můžeme jednotit i na etapy – nejdříve jen trochu, pak si brát malé mrkvičky a do sklizně ponechat pak jen ty největší. Tento postup se vyplatí zejména při pěstování mrkve na balkonech v pěstebních nádobách, kde chceme uplatit opravdu každou rostlinku.

Jak sklízet mrkev

Mrkev sklízíme celou, vytáhneme ji ze země, v těžších půdách si musíme pomoci rýčem. Středovou mladou nať využijeme do salátu, pomazánky nebo do polévky, kořen dle potřeby. Mrkev můžeme sklízet tempem, jakým chceme, není nutné brát celý záhon najednou.

To uděláme až při pozdní podzimní sklizni, kdy mrkev přemístíme do sklepa nebo do skleníku či pařeniště. Díky tomu budeme mít lahodnou bio mrkvičku, se kterou se dá i léčit průjem.

Jak uskladnit mrkev

Mrkev se dá uskladnit ve sklepě, kde vydrží až do jara. Ale za podmínky, že bude v pilinách, které občas navlhčíme, aby kořeny nevysychaly a mrkev byla stále čerstvá a svěží, křupavá.

Pokud sklep nemáme, snažíme se mrkev udržet v záhonech co nejdéle, klidně až do doby, než začnou větší mrazy. Až jste opravdu nucení mrkev sklidit (do zmrzlé země se pro ni pak nedostanete), můžete ji zavařit, usušit, ale i zamrazit. Mrazení může předcházet krátkodobé blanšírování, které zachová zelenině stálou svěží barvu, i po rozmrazení. A jak potom uvařit mrkev? Stejně jako když ji bereme syrovou.

Jak mít čerstvou mrkev i v zimě (i bez sklepa)

I tohle se dá zvládnout, stačí trochu plánovat. Část mrkve červencového nebo ze srpnového výsevu ponecháme v záhoně s vědomím, že ji budeme sklízet až zjara, poté, co poleví zimní mrazy. Přezimovanou mrkev jde sklízet až do cirka poloviny dubna, než začne vyrůstat do květu – potom už ztrácí na objemu a šťavnatosti.

A jak během mrazů? Mrkev necháme v záhonech, než začne mrznout. Jakmile jsou v předpovědi větší mrazy, vyryjeme dostatečné množství mrkve a přemístíme ji i s natí do skleníku nebo do pařeniště. Tady tolik mrznout nebude a půda vydrží déle měkká.

Mrkve tu založíme do zeminy, mrkev tu bude odpočívat, bude stále k dispozici, ale přitom bude svěží, čerstvá, křupavá, klidně i v únoru. A hlavně bude stoprocentně bio. Narostou jí sice vlasové kořínky, ale to už nám nevadí, protože ji stejně spotřebujeme hned po vyndání ze zeminy. Mrkve odsud bereme postupně dle potřeby.

Jaké jsou choroby a škůdci mrkve

Mrkev naštěstí má takové choroby a škůdce, se kterými se dá bojovat ekologicky nebo které můžeme dokonale ošálit. Ošálený škůdce mrkev nenajde a ani ji tedy nenapadne.

Nejčastěji se na mrkvi vyřádí mšice. Ale ty jsou sem zavlečeny mravenci, takže přednostně likvidujeme mravence, na ně stačí prášek do pečiva, jedlá soda nebo ekologické prostředky k hubení mravenců (založené na bázi jedlé sody).

Pak můžeme likvidovat mšice, a to buď jen oplachem, když je mšic teprve málo, nebo bio postřikem z 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a tří prášků do pečiva. Namícháme jen tolik postřiku, kolik zrovna spotřebujeme. Mšice se jím udusí.

Dalším škůdcem je pochmurnatka, která v kořenech vyvrtává nechtěné chodbičky. Aby ale pochmurnatka mohla na mrkev zaútočit a naklást sem svá vajíčka, musí mrkev nejdříve najít. K tomu slouží již jednou zmiňovaná netkaná bílá textilie. Když pochmurnatka mrkev nenajde, nemůže ji poškodit.  Stejné je to s dřepčíkem.

Významným škůdcem je i slimák nebo plzák. Proti nim se dá aplikovat posyp z modrých granulek.

Mrkev bývá napadána i chorobami, ke kterým patří různé hniloby a plísně, někdy i skvrnitost. Většinu z nich nelze v jejich průběhu ovlivnit bez použití chemického prostředku, ale dá se jim bránit preventivně. Správnou zálivkou (nepřemokřovat, nechávat záhon vyschnout), dostatečnou vzdušností – včas jednotit, u hustších porostů pravidelně obírat staré a zasychající listy. Důležitá prevence je i ve střídání záhonů.