Jak pěstovat astry

Jak vybrat astry

Astry vybíráme podle toho, kde je chceme pěstovat a jak velký vzrůst budeme potřebovat. Některé astry jsou totiž nizoučké, jen okolo 20 cm (Aster dumosus), jiné jsou přímo dlouháni, se vzrůstem 120 – 160 cm (astra novoanglická – Aster novae-angliae).

Odrůdy se liší i dobou kvetení, nejdříve začínají kvést astry novobelgické (ster. novae-belgiae), a to již v polovině srpna. Zahrádkáři si je oblíbili zejména pro jejich bohaté a dlouhotrvající kvetení. K dispozici většinou bývá směs barev (semínka), někdy i přímo vybraná barva (sazeničky).

Snad neznámější je astra čínská (Callistephus chinensis), která má asi nejširší škálu barevných odstínů.

Kdy zasít astry

Astry je nutné předpěstovat, sejeme je během března a dubna. Je to stejné, jako když chceme pěstovat dýně. Kdo bydlí v teplejší oblasti, může astry vysít přímo do záhonu, a to koncem dubna, aby astry vyrašily nad zeminu až po posledních nočních mrazících. Jde sice o trvalku, ale mráz je pro sazeničky příliš náročnou komplikací.

Jak zasít astry

Astry sejeme do pěstebních nádob, kam dáme výsevní substrát. Sít je můžeme i do jiffů (rašelinových tablet). Nádoba, ve které astry předpěstováváme, musí mít odtokový otvor, aby se v ní nehromadila voda.

Astry vysejeme na provlhčený substrát, přimáčkneme malou vrstvou dalšího substrátu a vše překryjeme fólií, abychom vytvořili příznivější mikroklima. Výsevy dáme na místo se stálejší teplotou a podle potřeby vlhčíme střičkou.

Jak předpěstovat astry

Až astry vyklíčí a vyrostou v sazeničky, bude čas na jejich přesazení. To se netýká sazeniček, které jsme seli přímo do jiffů, tyto ponecháme beze změny. Jakmile mají astry několik pravých lístků, přesadíme je do květináčků. Můžeme zvolit i papírové květináčky, se kterými pak astry zasadíme rovnou do záhonu nebo do konečných pěstebních nádob.

Na dno květináčků dáme několik kuliček NPK, protože astra je rostlinou náročnou na výživu.  Pak teprve nasypeme trochu substrátu a do něj zasadíme sazeničku astry. Upěchujeme a řádně prolijeme, astry mají rády i hodně vody.

Pak už astry jen zaléváme a necháváme je na místě s dostatkem světla, kde mohou pohodlně růst. Můžeme je umístit i ven do pařníku, aby se otužovaly, ale při mrazivých nocích musejí být astry v interiéru, v teple. Do skleníku, kde budeme později pěstovat zeleninu, okrasné kytky nedáváme. Jde o prevenci chorobám a některým škůdcům.

Kdy vysadit astry ven

Ven na záhon dáváme astry až po zmrzlých, aby měly snadnější startovací podmínky. Pokud je budeme pěstovat v pěstebních nádobách, se kterými dokážeme hýbat (nejsou příliš velké), můžeme astry vysadit v nádobách ven hned v dubnu a na noc je stěhovat do interiéru, pokud hrozí noční mrazíky. Takto stěhujeme i ostatní rostliny – třeba v případě, kdy chceme pěstovat feferonky. Astry budou schopné v dalších sezonách zimovat venku.

Kam vysadit astry?

Podle velikosti odrůdy vybíráme astrám jejich vhodné stanoviště. Nejvyšší odrůdy, astry novoanglické, sadíme jako hlavní prvek květinového záhonu nebo jako dekoraci okolo plotu, kde chceme mít vyšší kytky.

Astry středního vzrůstu, tedy astry novobelgické, sadíme všude, kde chceme podzimní dekoraci středního vzrůstu. Hodí se jako dominanta podzimního záhonu, ale i jako osazení větší pěstební nádoby.

Nejmenší astru, která dorůstá jen do cirka 20 – 50 cm, sadíme i do menších pěstebních nádob, udělá barevnou ozdobu na balkonech i terasách. Výborně se hodí i k lemování záhonů nebo k tvorbě zajímavé podzimní mozaiky v květinovém záhonu.

Astry snesou téměř všechna stanoviště, nevyhovují jim jen vysychavé půdy na velmi suchých a hodně teplých stanovištích, protože jsou rostlinami potřebujícími dost vláhy a živin. Na teplém stanovišti porostou, ale budou kvést nespolehlivě. Nepropustné půdy však zvládnou s přehledem.

Jak vysadit astry?

Astry sadíme tak, že pod ně nejdříve dáme organické hnojivo. Tedy výsadbovou jamku uděláme o dost hlubší, než by bylo potřeba pro samotnou astru. Na dno umístíme kompost nebo hnůj, případně granulované organické hnojivo. Přisypeme zeminu a s hnojivem ji promícháme.

Pak jamku důkladně prolijeme, abychom astru sadili do vody. Vysadíme rostlinku, přibližně tak hluboko, jak byla v pěstební nádobě. Pokud jsme si koupili nebo předpěstovali sazeničky v jiffu či v papírovém květníku, sadíme je i s obalem. Kořeny prorostou skrz a rostlinka nezažije stres z přesazení.

Pak opět zalijeme a pro lepší počáteční růst můžeme překrýt netkanou bílou textilií (když je to technicky možné). Astry sadíme ve skupinkách po třech až pěti rostlinách, což platí pro astry menšího a středního vzrůstu. Vyšší astry sadíme pravidelněji rozložené.

Jak zalévat astry?

Astry zaléváme pravidelně a většími dávkami vody, než jsme zvyklí například od zeleniny nebo od kytek „slaměnek“, které rostou spíše v sušších podmínkách. Zejména letní zálivka je u aster důležitá, protože během léta astry zakládají květní pupeny.

Když budou mít dostatek vláhy, troufnou si založit mnohem více květních pupenů, než kdyby trpěly suchem. Intenzivní zálivka až během kvetení už je kontraproduktivní, astrám by květy hnědly a brzy zavadaly. Gró zálivky je zejména v létě, předtím a potom zaléváme běžně.

Jak hnojit astry?

Také více než ostatní okrasné květiny menšího vzrůstu. Astry mají poměrně velkou a pevnou konstrukci – a to jak kořenů, tak výhonů. A tu musejí z něčeho postavit. Proto jim dopřáváme více hnojiva, zejména organického, nejlépe rozpuštěného ve vodě.

Základ je opět v jarním a letním hnojení, kdy na jaře se zaměříme na hnojení s vyšším množstvím dusíku, v létě upřednostníme draselná hnojiva. Ale to jen v případě, že hnojivo kupujeme. Jestliže máme vlastní hnůj nebo kompost, případně zkvašené slepičince, králičince, kopřivy apod., použijeme je na jarní, letní i pak pozdně letní hnojení určené k posílení kořenů pro přezimování.

Jak se starat o astry?

Astry jsou trvalkami, které chtějí dost vody a více živin, než bývá u okrasných kytek zvykem. Jsou totiž poměrně velké a s pevnou stavbou těla, takže musejí mít živiny k jejímu vybudování. Od jara také sledujeme, jak rostou výhony – a pokud by se příliš otevíral keřík s astrami, musíme výhony včas svázat k sobě. Později už to totiž vlivem „dřevnatění“ nebude možné.

Až má astra za sebou několik sezón (většinou 3 – 4), začne od středu řídnout. Tak poznáme, že je potřeba trsy v následující sezóně brzy zjara zmladit. Jak na zmlazení aster, na to se podívejte o tři boxíky níže. Astry také potřebují pravidelné zazimování, kterému se budeme věnovat hned v dalším boxíku.

Jak zazimovat astry?

Astry potřebují na konci sezony sestříhnout několik centimetrů nad zemí. Dále prokypříme půdu okolo nich a mezi jednotlivými trsy, aby z ní v zimě unikalo méně vláhy. Přihodíme kompost, který poslouží jako peřina a na jaře jako výborné hnojivo do začátku sezony.

Samotné trsy aster bychom měli překrýt chvojím, listím nebo klidně tím, co jsme z nich ostříhali. Když použijeme listí, zajistíme ho síťovinou, jinak jej vítr rozfouká po celé zahradě. Během zimy, když je sucho, dopřáváme astrám občasnou zálivku, aby neuschly.

Jak připravit astry na jaro?

Příprava aster na jaro tkví v očištění porostu od zimní pokrývky, kterou jsme jej v zimě chránili před holomrazy a před vysycháním (vymrznutím). Dále bude potřeba prokypření půdy, protože několik měsíců ležela netknutá.

Jestliže jsme před zimou dávaly k astrám kompost, není nutné okamžité jarní hnojení, ale až později během sezony. V opačném případě dodáme astrám organické hnojivo, nejlépe rozpuštěné ve vodě. Dostřiháme zbytky loňských výhonů, abychom tak udělali prostor pro snadnější a hlavně přímější růst těch letošních.

Astry, které v předcházející sezoně řídly od prostřed nebo astry, které mají tři roky, budeme hned brzy zjara zmlazovat, abychom předcházeli dalšímu řídnutí trsů. Větší trsy totiž nemají vprostřed porostu dostatek živin, a tak je potřeba je rozdělením zmladit.

Jak a kdy zmladit astry?

Astry brzy zjara, nejlépe v březnu hned po rozmrznutí půdy vyryjeme a trsy rozdělíme na několik kousků. Návodem nám bude počínající řídnutí, kdy poznáme, kam se živiny už hůře dostávají. Rozdělené trsy zasadíme každý zvlášť, pod rostlinku vždy dáme hnojivo.

Postupuje podle návodu z boxíku č. 7.

Jací jsou škůdci a choroby aster?

Nejčastěji se astry potýkají s chorobami způsobenými fytoplazmami. Projevují se jako fytoplazmová žloutenka aster. Napadené rostliny samozřejmě žloutnou. Zastavují růst, jejich listy jsou proto drobné a často i prosychající. Květní pupeny zůstávají uzavřené, jsou deformované.

Květy, pokud vykvetou, jsou zakrnělé, špatně vybarvené a postupně zcela zezelenají. Rostliny předčasně odumírají. Choroba se přenáší v těle křísků. Jediná ochrana je důsledná likvidace napadených rostlin a ve vysazování jen zdravých sazenic (pokud je pořizujete v zahradnictví).

Astry mnohdy trpí i padlím, proti kterému pomůže jedině olejový postřik nebo jiný postřik proti padlí. Ten olejový si zvládnete namíchat doma – 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášky do pečiva.

Pak je tu ještě náhlé vadnutí neboli fuzarióza. Přichází kdykoliv, za sucha i za mokra, během celé vegetační doby. V půdě vydrží zárodky po mnoho let, proto se místům, kde astry trpěly vadnutím, vyhýbáme.

Z řad škůdců si na astrách rády smlsnou mšice. Funguje na ně stejný olejový postřik jako na padlí. Je nutné jej jednou až dvakrát opakovat, protože nepostihuje vajíčka mšic. Škůdce se pod nánosem oleje udusí, proto musíme smáčet poctivě celé rostliny, zejména zespod, kde mšice sídlí.

Prostříkneme i zamotané listy, kde jsou mšice šikovně schované před vlivem okolí. A zlikvidujeme mravence v okolí, protože oni jsou ti, kdo si mšice na našich astrách chovají.