Jak pěstovat čínské zelí

Jak vybrat čínské zelí?

Spíše bychom se měli zeptat, jak vybrat mezi čínským a pekingským zelím. Často si je totiž pleteme. Čínské zelí je to, které netvoří pevnou hlávku, má silné řapíky (stopky) a tmavě zelené listy, má i mírně výraznější chuť.

Zelí čínské roste rychleji než zelí pekingské, které tvoří kompaktní hlávku a které je v obchodech to, čemu jsme zvyklí nesprávně říkat zelí čínské. Čínské zelí naroste cirka za měsíc, to pekingské zhruba za dva. Obě odrůdy vydrží na záhonku až do mrazíků, ve sklepě pak až do zimy, když je správně uskladníme.

Kdy a jak zasít čínské zelí?

Zelí čínské i pekingské je podzimní zeleninou. Seje se nejdříve v polovině července, a to kvůli délce dny. Když jej vysejeme na jaře, pouze vyběhne do květu a hlávku neudělá. Když budeme sít koncem července, dny se budou zkracovat a zelí bude vědět, že má jít do hlávky, nikoliv do květu.

Sejeme do řádků, které jsou od sebe vzdáleny cirka 40 cm. Žádné předpěstování neprovádíme, není nutné. Ale můžeme si koupit předpěstované sazeničky, v tom případě se po nich sháníme během srpna.

Semínka sejeme velmi nařídko, protože výsledné rostlinky od sebe budou vzdáleny také si 35 – 40 cm. Můžeme proto sít jak do řádku a postupně pak jednotit, s tím, že mladé rostlinky spotřebujeme do salátu a pomazánek.

Nebo můžeme sít rovnou do důlků s doporučenou vzdáleností, ale do důlku dáme dvě semínka, abychom si zvýšili pravděpodobnost, že v každém důlku vyklíčí alespoň jedno semínko. Později rostlinky vyjednotíme. Sejeme jen tak hluboko, jak velké je samo semínko.

A samozřejmostí je, že sejeme do předem důkladně prolitého záhonu. Takže s výsevem vyčkáme buď po dešti, což v posledních letech bývá v červenci spíš zázrak, nebo záhon několik hodin předem důkladně prolijeme a pak teprve do něj sejeme, výsev opět zavaříme.

Kam zasít čínské zelí?

Čínské i pekingské zelí jsou celkem nenáročné rostliny, co se půdních podmínek týká. Zvládnou písčité i jílovité půdy, ale potřebují více živin. V písčitých tedy kyselých půdách se musíme soustředit na dodání dostatku vápníku.

Proto vyséváme do záhonů první či druhé trati, případně během vegetace zaléváme vodou s rozpuštěným organickým hnojivem. Ale pouze první polovinu doby růstu. Zkvašené slepičince dodají mnoho vápníku.

Čínské i pekingské zelí dobře zvládnou růst i ve větších pěstebních nádobách na balkoně nebo na terase. Skleník je pro ně též příjemným prostředím, sem je však sejeme až v srpnu. V případě setí do nádob dáváme na dno nádoby organické hnojivo.

Jak vyjednotit čínské zelí?

Výsledný spon rostlin by měl být 35 – 40 x 40 cm. Nejde totiž o žádné drobečky, potřebují dost prostoru. Vysít je můžeme hustěji a budeme je postupně jednotit, odebírat. I mladé rostlinky jsou vynikající v salátu nebo v pomazánce.

Jestliže jsme seli do řádků, jednotíme postupně. A pokud máme udělaný výsev po dvou semínkách do důlků, co nejdříve odstraníme slabší sazeničku (lze ji přesadit), abychom rostliny navzájem zbytečně neoslabovali.

Jak zalévat čínské zelí?

Jde o listovou zeleninu, takže potřebujeme dost vláhy, ale nikoliv dlouhodobě. Čínskému ani pekingskému zelí nedělá dobře ani přemokření, ani sucho. Přizpůsobujeme se dešťovým srážkám. A pokud je sucho, zaléváme raději ráno.

Voda, která zůstane na listech přes noc, ráda způsobuje zahnívání. Na druhou stranu je nutné udržovat záhony alespoň mírně vlhké, protože jinak vám na zelí polezou dřepčíci. A nenechají na něm nic. Dobrou obranou je i bílá netkaná textilie.

Jak hnojit čínské zelí

Čínské zelí má rádo živnou půdu s dostatkem organického hnojiva. Nejspokojenější je v záhonech, kde se hnojilo na podzim nebo kde bylo přes léto zelené hnojení. Jestliže záhon vyhnojen nebyl, můžete během první poloviny vegetace zalévat vodou s rozpuštěným organickým hnojivem, třeba ze zkvašených slepičinců.

Jak se starat o čínské zelí?

Čínské i pekingské zelí jsou celkem nenáročnými rostlinami, co se péče týká. Potřebují jen vysít, vyjednotit, vyplet a zalévat. Pokud venkovní listy příliš polehávají, můžeme je odstraňovat, aby nehnily od země.

Vyplatí se překrytí bílou netkanou textilií jako ochrana proti škůdcům. Ale pozor v příliš parných dnech. Ve velkém vedru odkrýváme a necháme rostliny vydýchat. Naopak při podzimním ochlazení poskytne bílá textilie lepší mikroklima, v noci může chránit před prvními menšími mrazíky, do cirka -4 stupňů. Jestliže hrozí menší mrazík, večer zelí zalijeme, aby jej odpařovaná voda zahřívala. Před většími mrazy úrodu raději sklidíme.

Jak sklízet čínské zelí?

Čínské zelí sklízíme nejdříve podle potřeby a můžeme najednou celou rostlinu. Možností je také vyříznout jen prostředek s hlávkou a rostlinu v záhonu nechat. Sice pak už nevytvoří plnohodnotnou hlávku, ale mladé lístky ještě narostou.

Tenhle postup se vyplatí, pokud máte málo rostlinek (třeba na balkoně) nebo pokud chováte králíky či slepice a bude se vám hodit obrostená hlávka právě pro ně. Posklizňové zbytky ihned odstraníme nebo ihned zaryjeme.

Jakmile hrozí větší mrazy, vyryjte čínské i pekingské zelí, oberte od vnějších listů a seřízněte kořeny. Hlávky zafixujte třeba papírovou lepicí páskou nebo fólií, aby se neotvíraly a nevysychaly, uložte ve sklepě. Sklep už musí být po létě vyvětraný a vychlazený. Takto zaopatřené zelí vydrží ve sklepě i několik měsíců, v lednici cirka 1 – 2 měsíce.

Jak uskladnit čínské zelí?

V podstatě podle postupu, který jsme popsali v předchozím boxíku – a to tehdy, když chce čínské nebo pekingské zelí zachovat čerstvé. Lze ho však i naložit, podobně jako hlávkové zelí, nicméně k tomuto účelu bereme většinou jen řapíky ze zelí čínského.

Když chceme spotřebovat celé hlávky, můžeme se pustit do korejského kimči, kdy se do soli, cukru, chilli papriček a dalšího koření dává celé pekingské nebo čínské zelí (nakrájené na plátky) a nechá se zkvasit. Vznikne pak jedna z nejzdravějších potravin na světě. K tomuto účelu si můžete pěstovat feferonky.

Jací jsou škůdci a choroby čínského zelí?

Čínské i pekingské zelí často bývá trápeno virovou mozaikou, fomovou hnilobou brukvovitých rostlin, fyziologickými změnami způsobenými deficitem vápníku. My můžeme bojovat v podstatě jen s deficitem vápníků, ostatní choroby nelze léčit, napadené rostliny zlikvidujeme. Rostliny pěstujeme každý rok na jiném místě.

Z řad škůdců nás mohou potrápit mšice, dřepčíci nebo plži, samozřejmě také bělásci, protože i čínské a pekingské zelí je zkrátka zelí. Mšice stříkáme domácím olejovým postřikem vyrobeným z poměru 5 l teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášky do pečiva. Mšice se udusí.

Na dřepčíky platí vlhko v záhonech (pozor na přílišné vlhko, ať nezahnívají spodní listy). A na bělásky zabere netkaná bílá textilie nebo skořápka od vajíčka položená na rostlině. Plže likvidujeme modrými granulkami, napichujeme je a dáváme na kompost nebo jim připravujeme pasti s pivem.