Jak pěstovat papriky

Jak vybrat papriky?

Papriky jsou rostlinou s mnoha kultivary. Můžeme pěstovat papriky od obřích velikostí, až po vyložené trpaslíky. Některé druhy jsou uzpůsobené k růstu na poli (v záhoně), jiné zase jen do skleníku nebo fóliovníku. Doporučujeme neprohazovat tyto odrůdy, protože ty polní se ve skleníku příliš vytáhnou. A skleníkové zase na záhoně moc dobře nezarodí.

Vybrat si můžeme i z různých barev, tvarů a tloušťky samotného lusku. Vždy počítejte s tím, že papriky s většími plody bude nutné vyvazovat, aby se větvičky nepolámaly. Paprika je totiž velmi křehkou rostlinou. Naopak odrůdy s menšími lusky se o sebe ve skleníku postarají samy, pokud je zasadíte vždy po dvou do jednoho hnízda. Navzájem se podepřou.

Kdy zasít papriky?

Papriky sejeme ve druhé polovině února, pokud je chceme pěstovat na balkoně, ve skleníku nebo ve fóliovníku, stejně jako například jalapenos nebo feferonky. Jestliže se je však chystáme vysadit ven, odložíme setí až na začátek března, aby papriky nekvetly ještě dříve, než je budeme moci dát do záhonu.

Jak zasít papriky?

Papriky sejeme buď do substrátu do větší výsevní nádoby (a později přepícháme) nebo je sejeme rovnou po dvou až třech semínkách do sadbovačů či do rašelinových tablet. Vždy dáváme semínka do důkladně promočeného substrátu či tablety.

Semínka jen jemně strčíme pod povrch substrátu či rašeliny, nikdy hlouběji, než jsou sama velká. Řádně přimáčkneme a překryjeme výsevy fólií, aby se vytvořilo pro papriky příhodnější mikroklima.

Papriky milují teplo, takže je dáme klíčit buď na podlahu s podlahovým topením, nebo na jiný zdroj tepla. Jen pozor, pokud je dáte na radiátor, vždy je podložte silnější dřevěnou deskou, aby výkyvy v topení nebyly tak velké a aby se papriky neuvařily – přece jen je teplota v radiátorech velmi vysoká.

Jak předpěstovat papriky?

Sazeničky paprik držte pod fólií, ale pravidelně větrejte, aby se tu nerozmohla plíseň. Jestli jste dělali hromadný výsev, přepíchejte sazeničky po dvou do květníků nebo větších kelímků od jogurtu, papriky pěstované v rašelinových tabletách zasaďte do květníků nebo kelímků.

Nikdy nezapomínejte na odtokové otvory. Papriky vyžadují hodně živin, a tak je buď častěji přihnojujte formou zálivky, nebo jim na dno pěstební nádoby dodejte organické hnojivo, případně několik kuliček NPK.

Kam zasadit papriky?

Papriky porostou všude, kde není příliš velký průvan a kde budou mít hodně sluníčka, dostatek vláhy a živin. Takové podmínky jim dokonale zajistíme ve fóliovníku, ve skleníku, na balkoně, na terase. To jsou prostory, kde je přirozeně málo větru.

Dá se i v záhoně, v tom případě nejlépe pochodíte s pěstováním paprik za nějakou bariérou, například v krytém záhonu, případně když záhon obeženete netkanou textilií, alespoň během května a počátkem června.

Papriky nesázejte do stínu. Lidové rčení praví, že paprika chce mít nohy v rybníčku a hlavu v sluníčku. Takže je nutné, abychom se tomu přizpůsobili.

Kdy přesadit papriky ven?

Vždycky až po posledních mrazících. Na balkon, terasu, do skleníku můžeme dát papriky už v dubnu, ty balkonové a terasové uklízet na noc do interiéru, pokud budou teploty ještě hodně klesat. Paprika neroste v prostředí, kde je pod dvacet stupňů Celsia.

Jak přesadit papriky?

Papriky potřebují stanoviště, kde bude dostatek živin a vláhy. I proto je vždycky sadíme do předem dobře prohnojené půdy. Nebo pod ně, do výsadbové jamky či na dno pěstební nádoby dáme organické hnojivo.

Rostliny neukládají dusík do plodů, takže přehnojení se rozhodně bát nemusíme. A pokud bychom to s hnojením opravdu přehnali, poznáme to tak, že se sníží násada nových květů. Jen pozor, ta se snižuje i při nedostatku živin, nebo když necháme plody na rostlinách příliš dlouho.

Papriky je dobré vysazovat do řádků a po výsadbě udělat okolo nich brázdy, kam budeme později zalévat. Díky tomu se k paprikám dostane velké množství vody, což jim opravdu vyhovuje. Papriky máme sazeny po dvou v jednom hnízdě, jednotlivá hnízda by okolo sebe měla mít vždy minimálně 50 cm prostoru, větší odrůdy samozřejmě více.

Hned po výsadbě dáme k paprikám opěrné tyče a budeme je postupně vyvazovat – zejména když pěstujeme větší odrůdy této zeleniny. A také hned po výsadbě obereme spodní listy, aby se nedotýkaly země a aby zbytečně nezahušťovaly porost.

Jak zalévat papriky?

Papriky mají rády hodně vody, upřednostňují vodu přes den. Takže zaléváme nejlépe ráno. Paprika je ráda smočená, takže zaléváme například konví s kropičkou nebo z hadice, ale s rozstřikovačem. Vždy odstátou vodou.

Jestliže nám ráno nevychází čas, zalijeme až večer, ale podmokem, vodu lijeme rovnou do brázd, aby se nedostala na rostliny, protože by na nich zůstala celou noc, a to ohrožuje rostlinu vznikem plísní.

Sprchu bychom však měli paprikám jednou za čas dopřát, jde o skvělou prevenci před usazením mšic a svilušek.

Jak hnojit papriky?

Papriky hnojíme ve větší míře než jinou zeleninu. Mají rády půdy bohaté na živiny, dobře snášejí zálivku ze zkvašených slepičinců nebo kopřivovou jíchu, která je také plná dusíku v organické podobě. Přehnojení hrozí opravdu jen výjimečně.

Jak se starat o papriky?

Papriky potřebují vláhu, živiny, slunce a vzdušný porost, ovšem nikoliv průvan. Paprikám pravidelně odstraňujeme spodní listy a také probíráme přehuštěné výhony. Někdy je potřeba výhony vylámat, aby papriky vůbec mohly normálně vegetovat.

Listy paprik pravidelně prohlížíme ze spodní strany, zda se na nich neusazují mšice nebo svilušky. Včasná sprcha může zabránit rozšíření napadení. Zejména větší odrůdy pravidelně vyvazujeme, ve skleníku vyžadují vyvázání všechny papriky, rády ve velkém teplu a vlhku rostlou rychle do výšky. O to jsou pak náchylnější k polámání.

První květ každé rostliny vyštípneme. To zajistí vyšší úrodu. Často se stane, že papriky pokvetou ještě dříve, než je vůbec zasadíme do skleníku nebo ven. Ničemu to nevadí. Vadí již nasazené plody, ty při výsadbě uštípneme, aby rostlina mohla dobře zakořenit.

Jak sklízet papriky?

Máme dvě možnosti – buď ručně vylomíme, nebo ustřihneme nůžkami. Nůžky jsou méně pohodlné, ale bezpečnější, při vylamování totiž můžeme nechtíce vzít celý výhon s sebou, i s mladými papričkami. Sklízíme průběžně dle potřeby.

Papriky můžeme nechat dokonale vyzrát ještě na keříku, ale počítejme s tím, že zbrzdíme násadu nových plodů. Při pravidelné sklizni naopak dosáhneme velké úrody.

Jak uskladnit papriky?

Papriky se příliš uskladnit v syrovém stavu nedají. Ve sklepě vydrží sice cirka měsíc až dva, ale jen ve velmi dobrých podmínkách skladování. Podobně dlouhou dobu zvládnou i v lednici. Paprika se dá podusit a zavařit nebo podusit a dát do mrazáku. Pak je vhodná jen k tepelnému zpracování, typicky například na lečo.

Vynikající jsou různé zavařované paprikové saláty nebo kvašená paprika doplněná o další druhy zeleniny. Červenou papriku často nakládáme na sladkokyselo, pak slouží jako ozdoba k pokrmům studené i teplé kuchyně.

Jaké jsou choroby a škůdci paprik?

Papriky čelí běžným škůdcům z řady savého hmyzu, nejčastěji jsou to námi již zmiňované mšice, svilušky, ale také třásněnky či molice. Abyste se zbavili tohoto hmyzu, který dokáže i velkou papriku zcela zlikvidovat, stačí rostliny řádně osprchovat proudem vody – a to v počátcích napadení.

Jestliže je napadení už větší, použijte domácí postřik z 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a tří prášků do pečiva. Hmyz se udusí, postřik je nutné jednou opakovat, po cirka týdnu, kdy se vylíhnou noví jedinci, na vajíčka totiž olej nepůsobí.

Jestliže je paprika napadena sviluškou, je nutné poznat, kdy ještě rostlinu dokážete zachránit, a kdy už ne. Svilušky dělají na listech typické světlé fleky, později pavučinky. Dokud je napadení sviluškami ve fázi fleků, je to ještě dobré. Ale když už je rostlina obalena pavučinkami, nezmůžete nic. Raději rostlinu hned spalte, než se svilušky příliš rozmnoží i jinde. Okolní rostliny včas postříkejte.

Papriky jsou napadány i plísněmi a hnilobami, a to v momentech, kdy rostou na málo větraném místě s velkou vlhkostí. Takže skleník je to nejnebezpečnější místo, co se výskytu plísní týká. Proto, jak už jsme zmínili, udržujeme rostliny vzdušné, včas odstraňujeme staré listy nebo přebytečné výhony.

Suchá skvrnitost je důsledek špatné výživy rostlin, hlavně v kyselých půdách. Prevencí je organické hnojivo a dostatek vápníku. Papriky může kosit ještě i fusariové vadnutí. Zde pomáhá jen prevence prostřednictvím střídání pěstebních ploch papriky, výměny zeminy ve skleníku, zalévání pouze v ranních hodinách, také dostatečně vzdušnými porosty.