Jak pěstovat hlívu

Jak vybrat hlívu?

Hlív můžeme pěstovat více druhů, každý z nich nabídne jiný vzhled, jiné aroma a malinko jinou chuť. Nejčastěji se pěstuje hlíva ústřičná, která je i nejvíce k dostání. Pokud ale budete objednávat sadbu u nadšeného pěstitele nebo ve větším obchodě se sadbou hub, jistě vám nabídnou i hlívu plicní nebo hlívu miskovitou.

Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná původně pochází z Číny a slovo „ústřičná“ bylo odvozeno od ústřic, které tvar houby připomíná. Roste v trsech, dospělé klobouky mohou mít až 25 cm. Velký trs umí vážit i několik kilogramů. Jedlé jsou pouze mladé plodnice, ty starší jsou příliš tuhé.

Hlíva ústřičná může mít spoustu barev v závislosti na věku, vlhkosti nebo teplotě, barvy jsou od bělavé, šedomodré až k šedohnědé a hnědé. Nejlépe se jí daří na dřevě, konkrétně na ořešácích, břízách, topolech, jeřabinách.

Hlíva plicní

Dalším druhem často pěstované hlívy je hlíva plicní. Také má v oblibě růst na dřevě, také na ořešácích, břízách, topolech, jeřabinách. Dokonce roste ve stejnou dobu jako hlíva ústřičná, takže je v přírodě můžeme někdy potkat na stejném místě. I proto se jí říká sestra hlívy ústřičné.

Klobouk hlívy plicní bývá menší, jen do 12 cm. Má vějířovitý tvar, v mládí bělavý, ve stáří dosti tmavě hnědý, ale dužnina je bílá. Klobouky často vyrůstají jako květ z jednoho třeně.

Hlíva miskovitá

Hlíva miskovitá je nejmenší z doma pěstovaných hlív, klobouky mívají maximálně do dvou centimetrů. Mladé klobouky jsou klenuté s podvinutým okrajem, v dospělosti bývají ploché, ve středu však nálevkovité, hladké a holé.

Barva se mění v závislosti na podmínkách, klobouk může být bělavý, plavožlutý nebo dokonce hnědý. Noha jed naopak dlouhá a široká. Hlíva miskovitá roste většinou v trsech, v přírodě celou sezonu, tedy od jara do podzimu. Osidluje kmeny dubů a buků. Je přirozeně rostoucí houbou v našich lesích.

Pokud vás nezajímá pěstování hlívy, ale jiných hub, podívejte se na návod, jak pěstovat houby.

Kde pěstovat hlívu?

Hlívu můžeme pěstovat na slámě, na dřevě, na pilinách. Nejsnazší je pěstování v pytlích, které jsou vyplněny spařenou (sterilizovanou) slámou či pilinami. Nároky na pěstování jsou v tomto případě minimální, stačí jen vhodné klima.

O trochu složitější je pěstování na dřevě (s úpravou špalku, jeho naočkováním a udržováním je o něco více práce, houba na dřevě naroste také později). Na druhou stranu však nutno dodat, že dřevo plodí mnohem déle než sláma a piliny.

A kam umístit pytle nebo špalky s naočkovanou sadbou? Do stínu, nejlépe do místa s vyšší vlhkostí (není podmínkou). Vyhovující jsou teploty 15 – 25 stupňů celsia. Hlíva dobře roste i v domě (v bytě), v tomto případě ji můžeme pěstovat i celý rok.

Co je potřeba k pěstování hlívy?

Základním předpokladem pěstování hlívy je pořídit si očkovací substrát nebo očkovací zrnitou sadbu. To je substrát smíchaný se zárodky podhoubí nebo obilná zrna naočkovaná zárodky podhoubí.

K pěstování hlívy na slámě nebo na pilinách potřebujeme onu slámu, piliny, ale také velký igelitový pytel z pevnějšího materiálu. Můžeme pořídit rovnou i předem nachystaný balík s hlívou, který jen umístíme do vhodného prostředí a později do něj vyřežeme otvory, kudy hlíva pustí plodnice ven.

K pěstování hlívy na špalku budeme potřebovat onen špalek z listnatého stromu, stačí o délce 30 – 80 cm, nářadí k jeho navrtání. A také pytel. Špalek můžeme mít nechaný venku v zahradě nebo jej umístit doma do terária (akvária).

Jak pěstovat hlívu na slámě?

K pěstování hlívy na slámě potřebujeme substrát naočkovaný sadbou nebo zrnitý substrát, dále slámu, igelitový pytel. Slámu musíme sterilovat, abychom se zbavili bakterií, plísní a jiných hub. Sterilizace není nic složitého, stačí horká voda.

Máme dva možné postupy – buď slámu asi hodinu povaříme ve velkém hrnci či v kotli, nebo ji dvakrát přelijeme vroucí vodou, ale i tak ji musíme mít ve velké uzavíratelné nádobě, aby voda, kterou jsme slámu přelili, chladla co nejpomaleji.

Sterilizovanou, vychladlou, ale stále mokrou slámu pak vrstvíme do pytle, její teplota nesmí přesáhnout 30 stupňů. Na dno dáme slámu, pak naočkovaný substrát či zrnitou sadbu smíchanou se substrátem, pak zase slámu a vrstvy střídáme, zakončíme slámou.

Pytel pak uzavřeme (zavážeme) a dáme jej na stinné místo s teplotou 15 – 25 stupňů celsia. Až podhoubí pytlem proroste, uděláme do pytle 5 – 20 zářezů dlouhých 5 cm, kudy hlíva vyžene své plodnice. V čím sušším místě pytel skladujeme, tím méně zářezů uděláme. Pak už jen sklízíme.

Na slámě bude hlíva plodit cirka 3 – 4 měsíce, pak budou živiny z pytle vyčerpány a bude nutné založit nový pytel s hlívou. Pro zdárný růst potřebuje hlíva mírné světlo, které trvá alespoň 8 hodin denně. Takže ve sklepě s pěstováním hlívy nepochodíte.

Jestliže jsou pytle umístěny venku (mohou být například zavěšeny pod střechou), rosíme je alespoň jednou denně. V domácím pěstování rosíme častěji, nebo pytel dáme do terária či akvária. Nejlépe se bude hlívě v pytli dařit v koupelnách, kde je přirozené světlo z okna.

Jak pěstovat hlívu na dřevě?

Pěstování na dřevě je o něco náročnější na přípravu, ale déle nám bude přinášet užitek. Dřevo totiž umí plodit 2 – 5 let, podle jeho velikosti. A jak postupovat? Stačí mít čerstvý špalek z listnatého stromu nebo na zahradě čerstvý pařez po listnatém stromě. Proč čerstvý? Aby nebyl již obsazen jinou houbou nebo aby nebyl už příliš vyschlý a bez živin. Čerstvý znamená starý maximálně několik málo měsíců (u špalku), nebo jeden až dva měsíce u pařezu.

Do špalku nebo do pařezu navrtáme díry či do dřeva uděláme zářezy. A do nich vložíme naočkovaný substrát či namáčkneme zrnitou sadbu. Špalek pak dáme do igelitového pytle, pařez důkladně obalíme igelitem.

Sadba musí být dokonale zamáčknutá, aby se dostala do kontaktu se dřevem a aby vlákna hlívy mohla začít prorůstat do dřeva.

V pytli nebo pod igelitem ponecháme 2 – 3 měsíce, pak pytel odstraníme. Pařez ponecháme, jak je, špalek na zahradě zapustíme do cirka jedné třetiny do země – vždy jen na stinném stanovišti. Nebo jej ponecháme v bytě, ale nejlépe ve starém akváriu či v teráriu. Venku špalek a pařez občas polijeme vodou.

Pařez musí být ve stínu. Ten mu buď vytvoříme, nebo naočkujeme takový pařez, který se ve stínu přirozeně nachází.

Jak pěstovat hlívu v koupeném pytli?

Pokud si pořídíte hlívovou zahrádku neboli již připravený pytel se slámou nebo drcenými kukuřičnými vřeteny a naočkovaný hlívou, je v něm většinou už i dost otvorů k růstu. Na vás pak už jen je umístit pytel do teploty 15 – 25 stupňů Celsia, jakmile se objeví zárodky plodnic, přenést pytel do chladnějšího prostředí, s cirka 10 – 15 stupni, což způsobí tepelný šok, který hlívu vybudí k rychlejšímu plození.

Pro zdárný růst potřebuje i tato hlíva mírné světlo, které trvá alespoň 8 hodin denně. Takže ve sklepě s pěstováním hlívy nepochodíte. Jak si přečtete ve čtvrtém boxíku, hlíva se nejlépe pěstuje v teráriu, akváriu nebo zavěšená v koupelně s přirozeným světlem z okna.

Při jaké teplotě pěstovat hlívu?

Hlíva má ráda pokojovou teplotu. Můžeme ji však pěstovat i venku, kde plodí zejména od léta do zimy. Pro pokojové pěstování je vhodné připravit jí tepelný šok, kdy ji na několik dní ochladíme na cirka 10 stupňů.

Obecně platí, že čím vyšší teplota, tím rychleji hlíva poroste a naopak. Proto si můžeme změnou teploty (přenášením hlívy v pytli na různá stanoviště) korigovat, jak rychle nám bude plodit.

Pokud budete mít přece jen plodnic hodně, můžete je po sklizni zamrazit.

Kdy a jak sklízet hlívu?

Hlívu je nejlépe sklízet těsně předtím, než začne vypouštět výtrusy (bílý prášek). A jak to poznat? Podle toho, že střední kloboučky v trsu plodnic začnou narovnávat podvinuté okraje. Až se tak stane, je nutné vykroutit celý trs.

Hlíva pěstovaná na slámě plodí ve 3 – 4 vlnách, hlíva pěstovaná na špalku plodí mnohem déle a pravidelněji, vždy v závislosti na tom, jaké je stanoviště samotného špalku nebo pařezu.

Jakmile hlíva na slámě doplodí, slámu můžeme dát na kompost. Igelitový pytel je znovu nepoužitelný, takže ho dáme do tříděného odpadu. Odplozený špalek spálíme, pařez dobudeme ze země a také spálíme. Odpolzené dřevo je již zcela bez živin pro jakoukoliv další houbu jedlou houbu.

Jaké jsou choroby a škůdci hlívy?

Hlíva sama o sobě je parazitem, když bychom se na ni podívali z pohledu chorob a škůdců. Žije na živém nebo nedávno uhynulém dřevě, ze kterého čerpá živiny, své vlastní si vyrobit nedokáže. Hlíva obecně netrpí chorobami, ale coby škůdce na ní může řádit hmyz – zejména při pěstování venku.

Někdy má hlíva bílý povlak, co vypadá jako plíseň, ale nejde o plíseň. Jde o zcela běžný fyziologický jev, který není našemu zdraví nikterak škodlivý. Odlišit ale musíme zelené plísně a pavučinové plísně, které již škodlivé jsou.