Jak pěstovat ibišek

Jak vybrat ibišek

Ibišek má interiérové i exteriérové kultivary, podle toho vybíráme přednostně, i když některé venkovní ibišky snesou i dostatečně prosvětlený interiér. Pak vybíráme podle toho, zda chceme keříkovou nebo stromkovou variantu.

No a nakonec i podle barvy, jakou si přejeme, případně podle tvaru a plnosti květů. Ibišek se dá dokonce pěstovat i jako ovce, lze jíst jeho tobolky, konkrétně z ibišku jedlého.

Jak zasadit ibišek

Ibišek si přineseme v podobě sazeničky, kterou bychom měli co nejdříve dát do odpovídajícího substrátu. Ibišek potřebuje lehčí dobře propustnou půdu s dostatkem živin. Bude stačit Běžná půda pro pokojové rostliny doplněná i listovku nebo o hnojivé tyčinky.

Na zahradě sadíme do dobře prohnojené lehké zeminy. Na způsob zasazení nejsou velké nároky, sazeničku jen umístíme o malinko hlouběji, než byla v původním květníku, ve kterém jsme ji pořídili. Pokud jsme si přinesli zakořeněný řízek od známých, sadíme tak, aby byly v zemi všechny kořínky plus cirka dva centimetry nad nimi.

Kdy přemístit ibišek ven

Ibišek může jako sazenička ven po zmrzlých. Zasadíme jej na jaře, koncem května. A on si do další zimy dobře zakoření, takže bude pak schopen přežít i naši zimu. Samozřejmě s patřičnými patřeními proti vymrznutí.

Pokojové ibišky také mohou být venku, ale pouze na letnění, jinými slovy od konce dubna, kdy denní teploty dosahují okolo 20 stupňů, do konce září, kdy se u nás s dvacítkami stále ještě můžeme potkávat. Na chladnější noci přenášíme ibišek vždy domů, a to při poklesu teplot k nule.

Ibiškům pěstovaným v nádobách se daří na západní straně domu, kde svítí až odpolední a večerní slunce. Listy pak mají tmavě zelenou barvu a rostlina je v tomto umístění celkově spokojenější.

Kam vysadit ibišek

Ibišek můžeme mít v přenosné nádobě a jen jej letnit venku, podobně jako například fíkus. Na zimu ho dát třeba do zimní zahrady. Ale také ho můžeme pěstovat stabilně venku, v záhoně. Venku vyžaduje slunečné stanoviště, kde nebude v zimě příliš velký průvan od severu.

V interiéru jej umístíme na nejsvětlejší místo. Ibišek totiž denně vyžaduje několik hodin přímého slunečního svitu. A k tomu teploty nad 20 stupňů. Dařit se mu bude na jihozápadním až západním okně (západní slunce je častější než východní).

Ale pozor v létě na přímé slunce přes okno, které by mohlo ibišek spálit. V zimě je ibišek pro změnu náchylný na ofouknutí mrazivým vzduchem, jakmile otevřeme okno k vyvětrání. To vše musíme vzít v úvahu, když mu vybíráme stanoviště, popřípadě stanoviště ibišku podle potřeby měnit.

Jak zalévat ibišek

Během vegetační doby, což znamená březen až listopad, zaléváme pravidelně. Jejich půda by nikdy neměla nikdy zcela vyschnout, a to zejména u ibišků pěstovaných v nádobách. Na druhou stranu však není dobrou volbou ani dlouhodobé přemokření.

Do hodiny od zalití by měla být voda ve spodní misce vsáknutá. Pokud ne, vylijeme ji. Ibišky nesnesou zalévání studenou vodou. Vždy jedině vodou odstátou na pokojovou teplotu. Venku zaléváme vodou z nádrže, kde mohla také dostatečně odstát a získat teplotu svého okolí.

Během zimování ubereme množství i četnost zálivky, rostlina odpočívá, a tak tolik vody nepotřebuje. Zimovat bychom ji měli v chladnějším prostředí, ale zcela nutné to není. Vzhledem k tomu, že během zimování stačí ibišku i méně světla, můžeme jej přemístit na chodbu, kde se tolik netopí.

Ale pozor, teplota pro zimování interiérových ibišků by neměla klesnout pod 13 stupňů. Ibišky venkovní zaléváme v zimě tehdy, pokud je dlouhodobější sucho. Tím si zajistíme, že rostlina nevymrzne, tedy nevyschne mrazem.

Jak hnojit ibišek

Ibišek se hnojí více během vegetace. Během zimování není nutné jej hnojit vůbec. Volíme hnojivo pro kvetoucí rostliny nebo tekuté organické hnojivo. Venku můžeme ibišku dát i kompost nebo dobře uleželý hnůj.

Hnojivo by mělo obsahovat méně fosforu, protože přebytek fosforu brání kvetení. Vyloženě nevhodné je hnojivo pro balkonové rostliny. A dokonce lze pořídit i speciální hnojivo pro ibišky, kde jsou ve správném množství správné stopové prvky, zejména železo a hořčík.

Jak rozmnožit ibišek

Ibišek se množí řízkováním, ale jde o poměrně náročný proces na trpělivost. Ibišek totiž nespolupracuje vždy podle našich představ a někdy se jeho řízkování nedaří. Venkovní ibišky se snadno množí i hřížením, pokud máme keříkovou variantu.

Dále je možné použít k množení semínka ibišků, musejí však být dokonale vyzrálá. Semínka potřebují k naklíčení vysokou teplotu okolo 24 stupňů, vyséváme je do substrátu pro výsev a množení. Sazeničky dáváme ven, ale raději v květníku, aby první zimu zimovaly na bezmrazém místě. Pak teprve je vysadíme další jaro na konečné stanoviště.

Jak se starat o ibišek

Ibišek nijak zvláštní péči nepotřebuje. Pokud spojíme správné stanoviště, správnou zálivku a výživu pro interiérové ibišky a také správné zazimování v případě ibišků venkovních, budeme o ozdobu bytu i zahrady mít postaráno po mnoho let. Ibišek se dožívá desítek let, a to dokonce i jako rostlina pěstovaná v přenosné nádobě.

Přesazujeme jednou za dva až tři roky, to v případě ibišku pěstovaného v nádobě. Přesazování je nejlepší v předjaří, tedy únor až březen. Pro letnění můžeme ibišek i s nádobou zakopat do země, na zimu jej vykopat a přenést dovnitř.

Přesazujeme do nádoby jen o kousek větší. Při příliš velké nádobě by mohlo dojít k zahnití a překyselení půdy. Při přesazování zkontrolujeme kořenový systém, odstraníme příliš dlouhé kořeny (zatočené okolo květníku), také kořeny zahnilé a s hnědými fleky.

Ibišek také prořezáváme a tvarujeme. Na venkovním ibišku odstraníme suché a zmrzlé větve. Ibišek rostoucí venku dobře obráží a sám se větví, takže jeho řez není nezbytný, alespoň v prvních letech pěstování. Později už ano.

ibišku na jaře, pokud je keř příliš zahuštěný, prořezáváme přebytečné výhony. Také zkrátíme loňské větve přibližně o dvě třetiny. Květy budou na letošních výhonech, takže se o ně rozhodně nepřipravíme. Naopak, bude jich více a budou i větší.

Ibišek na kmínku potřebuje hluboký řez, ale jen přibližně po dvou až třech letech. Tím se tvaruje a zahušťuje koruna. Jestliže chceme řezat starší ibišky s dlouhými větvemi, které již mnoho nerostou, ani příliš nekvetou, počkáme s tím až do léta. Ibišek zvládne do konce léta ještě vykvést.

Také se na řez soustředíme u pokojových variant. Jen nemusíme tolik dbát termínu řezu, protože ibišek není vevnitř tolik stresovaný změnami počasí a teplot. Obecně je vhodné řezat ibišek na jaře, aby pak hodně kvetl. A v létě můžeme řezat pokojový ibišek pro získání požadovaného tvaru.

Zejména mladé ibišky nenecháváme tvořit plody, květy po odkvětu obereme, aby tvorba plodů zbytečně nevysilovala rostlinu. Hlavně venkovní ibišky se potřebují soustředit na posílení kořenového systému před zimou.

Jak zazimovat ibišek

Pokojové ibišky přemístíme na zimu do zimní zahrady, případně na méně vytápěnou chodbu. Jestli nemáme ni jednu z těchto možností, déme je alespoň mimo radiátor, zkrátka na chladnější místo v bytě. Domů je přemísťujeme postupně po etapách, tedy nejprve na verandu, pak teprve do místnosti.

Venkovní ibišky zazimujeme překrytím chvojím, přihrnutím silné mulčovací vrstvy. A také zastíněním proti slunci. Zimní nebo brzké jarní slunce by totiž mohlo ibišky prohřát, ony mají tenké větvičky. Začaly by rašit, což by při dalších mrazech vedlo k velkým škodám na rostlině.

Na jaře odstraníme stínění, až bude jistota, že se větší mrazy nevrátí. Půdu okolo ibišku mírně okopeme (ale opatrně, má mělké kořeny), zapravíme do ní mulčování, které v zimě okolo ibišku bylo (pokud to byl kompost, listí apod.). Ibišky ostříháme zkrácením loňských výhonů a začneme je hnojit a zalévat.

Jak sklízet ibišek

Pokud si pěstujeme ibišek jedlý, můžeme sklízet květy i tobolky se semínky. Tobolky slouží zejména jako pokrm, kdežto květy spíše k přípravě nápojů. S tobolkou ibišku zacházíme podobně jako s okurkou, má však všestrannější využití při vaření.

Jak uskladnit ibišek

Květy ibišku sušíme, tobolky nakládáme nebo zamrazíme, a to buď syrové, nebo tepelně upravené. Můžeme použít recepty pro naložení okurků či naložení paprik, při tepelné úpravě se inspirujeme recepty, které používáme pro papriky nebo lilky, cukety.

Jací jsou škůdci a choroby ibišku

Ibišek nejvíce trpí savým a žravým hmyzem, jako jsou svilušky, mšice, molice, puklice, ve velké míře i smutnice. Vzhledem k tomu, že ibišek běžně konzumujeme, můžeme používat k jejich likvidaci insekticidy, jen pozor na aplikaci v interiéru. Puklice je nutné i mechanicky odstranit, pak pojistit postřikem. Při letnění nám s puklicí pomohou hmyzožraví ptáci, takže pak stačí postřik až před uskladněním ibišků na zimu v interiéru.

Z chorob je nutné zmínit hnilobu kořenů, která vzniká po přelití nebo při velkém množství substrátu ve velkém květníku. Kořeny, co jsou hnilobou napadeny, je nutné odstranit. Do zálivky přidáváme prostředky proti zahnívání. Příliš mnoho zálivky vede i ke korkovitosti listů, kterou odstraníme zmenšením zálivky. Likvidační pro celou rostlinu pak je hniloba krčků.