Jak pěstovat ostružiny
-
Jak vybrat ostružiny
Ostružiny vybíráme podle toho, co od nich chceme. Asi jako u všech ostatních druhů ovoce. Vybíráme jednak podle časnosti dozrávání (pro vyšší polohy bereme ranější odrůdy), podle velikosti, barvy a chuti plodů. Dále podle toho, zda nám vadí nebo nevadí trny na výhonech.
Většina ostružin má podobné požadavky pro vegetaci, ale jsou na trhu k dispozici i odrůdy více odolné virózám. Samozřejmě se ostružiny dají pěstovat i ve větší přenosné nádobě, v tom případě vybíráme odrůdu určenou k pěstování právě v nádobě (balkonové odrůdy).
-
Kam zasadit ostružiny
Ostružiny zásadně sadíme před nějakou stěnu, zídku, zeď, prostě na místo, kde budou mít závětří. Na průvanu totiž nebudou plody ostružin tak velké, šťavnaté a hlavně sladké. Ostružině se na průvanu prostě nedaří.
Pokud ale máte volno před altánem, vedle terasy nebo u plného dřevěného či betonového plotu, jistě se tu bude rostlině dařit dobře. V takovém případě nevyžaduje ani jižní orientaci, stačí jihovýchod nebo jihozápad.
Pokud pěstujeme ostružinu v nádobě, umístíme ji také ke stěně, jedno z nejlepších míst je roh balkonu nebo terasy, pokud jsou zde plné stěny.
Dále potřebujeme, aby se ostružina měla po čem pnout. V případě kamenné zdi jí to půjde samo, bez opory. Ale pokud ji máme například před hladnou dřevěnou stěnou, je nutné jí připravit oporu, nejlépe z kovových drátů ve dvou nebo třech patrech, po kterých povedeme jednotlivé výhony.
-
Jak zasadit ostružiny
Ostružiny se sadí poměrně snadno, bez velkých nároků na přípravu půdy. Pouze vyhloubíme výsadbovou jámu o něco větší, než je nádoba, ve které jsme ostružinu pořídili. Ostružina se může sadit i přímo do trávy, není nutné pro ni chystat záhon.
Jediné, s čím může být zádrhel, je budoucí rozrůstání ostružinových výhonů do okolí. Ostružina je plevel, podobně jako malina. A tak se dříve nebo později začne roztahovat po okolí, ze země začnou vyrážet mladé výhony, i několik metrů od mateční rostliny.
Pokud vám to nevadí, protože máte ostružinu v trávě a jen výhony sesečete sekačkou zároveň s trávou, není co řešit. Ale pokud budete mít ostružinu například na okraji záhonu, kam se nepřejete, aby se rozrůstala, je nutné jí vymezit prostor, kam až může růst.
Toho dosáhneme nejsnadněji s pomocí plastových obrubníků, těch s největší hloubkou. Ostružině vymezíme alespoň metr na tři metry, aby měla rostlina kam rozprostřít svůj kořenový systém, ale zároveň aby nepřerůstala do okolí.
Pod ostružinu dáme uzrálý kompost, zasadíme keřík, můžeme jej hned po výsadbě přivázat k opoře, kterou jsme mu přichystali (viz předchozí boxík). Jak keřík poroste, budeme postupně výhony vyvazovat dál a dál požadovaným směrem.
-
Jak zalévat ostružiny
Ostružina snese dost vlhkosti, ale samozřejmě ani s vodou to nesmíme přehánět. Zaléváme, až substrát mírně proschne (v případě pěstování v nádobě) nebo podle vývoje počasí a srážek. Přeschlá ostružina je náchylná na nemoci i škůdce.
-
Jak hnojit ostružiny
Ostružiny chtějí hnojení na jaře, kdy vyžadují více dusíku, aby výhony mohly dobře růst. Během sezony pak hnojíme ještě draselným hnojivem s obsahem síry, a to pro podporu kvetení a tvorby plodů.
Nejlépe se pro hnojení ostružin hodí plná organická hnojiva, jako jsou zkvašené slepičince nebo jícha z kopřiv. Pokud ale nemáme zdroj domácího organického hnojiva, volíme organické hnojivo granulované nebo rovnou tekuté, v podobě koncentrátu.
-
Jak se starat o ostružiny
Ostružiny potřebují na jaře vyvázat a postupně nadále vyvazovat k oporám. Ostružina totiž plodí na dvouletých výhonech, které první rok na jaře a během sezony vyrůstají, pak přezimují a v dalším roce plodí.
Takže na ostružině vždy máme plodící výhony, které vedeme po opoře, dále několik nových výhonů, které teprve na volno dorůstají. Pěstujeme jen tolik nových výhonů, pro kolik máme pro příští rok oporu, maximálně šest.
Výhony, které mají v daném roce plodit, vedeme nejlépe po tzv. drátěnce, kde je několik vodorovných pater, maximálně však tři. Tím pádem pěstujeme maximálně šest výhonů z jedné ostružiny. Více jich rostlina plnohodnotně neutáhne. Počítáme s délkou jednoho výhonu i na tři metry.
Na podzim, až ostružina odplodí, ostříháme odplozené výhony. Ale pozor, ty nové na drátěnku nenavádíme, protože by mohly v zimě vymrznout. Naopak je necháme na zemi a podložíme izolací, například mulčem nebo netkanou textilií. A překryjeme, aby výhony byly chráněny před zimním větrem, který velmi vysušuje.
Na jaře navedeme tou dobou ještě pružné výhony na opory, jeden výhon na jeden drát. Když zachováme vodorovnou polohu výhonů, budou nejvydatněji plodit. Po celé délce výhonů narostou „hrozny“ s květy, plody budou postupně dozrávat.
-
Jak stříhat ostružiny
V předchozím boxíku jsme naznačili, že ostružinám se na podzim stříhají odplozené dvouleté výhony a dále během vegetace nové, avšak nadbytečné výhony (necháváme pouze tolik nových výhonů, kolik máme opor, maximálně šest).
Zde se péče o ostružiník zcela liší od péče o maliny, které se stříhají ve zcela jiném tempu.
-
Jak sklízet ostružiny
Ostružiny sklízíme postupně, jak dozrávají. Čím déle je necháme zrát, tím budou sladší. Chuť ostružiny se během dozrávání opravdu radikálně mění, mnohem více než například u borůvek nebo malin. Nezralá ostružina je výrazně kyselá, kdežto zralá ostružina je až omamně sladká.
Sklizeň je samozřejmě nutné přizpůsobit náletům hmyzu a také počasí. Déšť totiž zralým plodům nesvědčí. Jednak je poshazuje z rostliny, jednak je dokáže dost rozmočit – i pokud zůstanou na keři.
-
Jak uskladnit ostružiny
Ostružiny rozhodně nesnesou dlouhého skladování v syrovém stavu. Už během několika hodin se na zralejších plodech rozvíjejí první hniloby a plísně. Proto doporučujeme sklizeň v době, kdy víme, že se sklizeným ostružinám budeme moci i nadále věnovat. Dát je do lednice, to prostě nestačí. Je lepší je rozmačkat s cukrem, tím se zkáza zpomalí, dokonce až o několik dní.
Ostružiny jsou vynikající mražené, v podobě džemu, pečeného čaje, jejich sušení se příliš nedoporučuje, protože mají dužnatý střed, který se suší jen velmi složitě. Kdo nerad v džemu zrníčka ostružin, ten je rozvaří a přepasíruje. Odpad pak rozložte v tenoučké vrstvě na pečící plech vyložený pečícím papírem a usušte. Budete mít vynikající ovocný čaj.
-
Jaké jsou choroby a škůdci ostružin
Bohužel i ostružiny trpí chorobami a škůdci. Nejčastější jsou mšice z řad škůdců a plísně z řad chorob. Zatímco mšice likvidují spíše listy a květy, plísně se soustředí hlavně na plody. Z chorob pak u maliníku potkáte i dále tzv. odumírání maliníku, které chytne samozřejmě i ostružiník – poznáte jej podle fialovohnědých skvrn a odlupování borky.
Plísně je možné redukovat nepřemokřováním půdy v době sklizně, dále vzdušností porostu a pravidelnou sklizní, aby mezi plody nezůstávaly přezrálé kousky. Mšice musíme nutno likvidovat hned od prvního výskytu a během celé sezony.
Na mšice jdeme nejlépe sprchováním listů nebo olejovým postřikem – ale s ním pouze do doby, než se začnou tvořit plody. S likvidací mšic musí být spojená i likvidace mravenců, kteří si mšice na rostliny účelově vysazují.
Časté jsou i virózy ostružiníku, které poznáme podle toho, že některé kuličky ostružiny zůstanou nedozrálé, ostružina je pak vícebarevná. S virózou toho bohužel moc nenaděláme. Pokud se viróza příliš rozmůže, nezbude než rostlinu zlikvidovat. A novou vysadit na jiné stanoviště.
Zatím žádné komentáře