Jak pěstovat pažitku

Jak vybrat pažitku

Pažitku vybíráme buď ve formě semínek, a to podle typu odrůdy, která je nám sympatická. Pažitky mívají méně nebo více palčivou chuť a odstín zelené barvy listů. Vybrat však můžeme už předpěstované sazeničky v zahradnictvích nebo v hobby centrech.

Špatnou volbou není ani nákup pažitky v supermarketu. V tomto případě je však doporučeno pažitku seříznout a nechat růst znovu, aby během růstu vyvětrala od hnojiv. V neposlední řadě máme možnost oddělit si kus trsu z pažitky, co roste u sousedů nebo známých a zasadit jej pak doma.

S nákupem pažitek to nepřeháníme, pažitka se nedá nijak efektivně skladovat. Lze ji sice zamrazit, ale mrazením se výrazně změní jejíc chuť, která pak mnoha lidem vůbec nevyhovuje. Sušení je v podstatě nemožné, protože schnutím ztratí aroma i chuť. Nejlépe je spotřebovávat ji čerstvou.

Kam zasadit pažitku

Pažitka vyžaduje slunné až polostinné stanoviště venku nebo slunné stanoviště doma za oknem. Dobře roste i na balkoně, na terase, v zimní zahradě, to samozřejmě v přenosných nádobách.

Venku pažitku sadíme na místo, které je blízko vstupu do domu, abychom to pro pažitku neměli daleko, ale abychom naopak byli motivovaní pro ni chodit co nejčastěji.

Jak a kdy zasadit pažitku

Pažitka nevyžaduje speciální péči ani zasazení. Můžeme vysít semínka a pak rozesadit jednotlivé skupinky rostlinek do výsledných trsů. Sadíme jen o něco hlouběji, než rostly původní semenáčky. Pažitce stačí běžná zahradní zemina.

Předpěstované sazeničky pořízené v zahradnictvích sadíme do většího květníku a hlavně do čerstvé zeminy. Stačí běžný zahradnický substrát, na dno můžeme dát trochu kompostu nebo granulovaného biologického hnojiva. Nezapomínáme na drenáž na dno květníku, aby kořínky pažitky nezačaly zahnívat v přebývající vodě.

Pokud si přinesete dospělou pažitku, tedy kousek trsu již vzrostlé pažitky, po vysazení, kdy dáte pažitku o něco hlouběji, než byla původně, ji seřízněte, aby se mohly nejdříve zakořenit rostliny.

Jak zalévat pažitku

Pažitku pěstovanou venku zaléváme podle vývoje počasí. Zemina by měla jednou za čas proschnout, aby se zbytečně nemnožily hniloby a plísně na kořenech rostlin. Pažitka je cibulovina, takže občasné sucho zvládne přečkat.

Doma pěstovanou pažitku zaléváme, až substrát mírně proschne. Jakmile dáme květník ven na přímé slunce, bude nutné zalévat denně. Pažitka má velkou listovou plochu, tudíž i odpar. Přes zimu, kdy je méně světla, ubereme zálivce na intenzitě.

Jak hnojit pažitku

Hnojení venku rostoucí pažitky je vhodné na podzim, kdy kolem trsů rozprostřeme kompost a mulč, aby pažitka spolehlivě přezimovala, nevymrzla. Coby cibulovina přezimuje téměř bez úhony, přes zimu a brzy zjara si díky kompostu posílí kořenový systém a bude tvořit velké trsy s bohatými a tmavě zelenými listy. Častější hnojení není v případě pažitky pěstované venku vůbec potřeba.

Interiérová pažitka pěstovaná v přenosných nádobách se musí hnojit častěji, ale vždy jen kvalitním organickým hnojivem na bylinky, které rozpustíme ve vodě. Přece jen jíme listy pažitky, kam se ukládá nejvíce dusíku. Ten organický nám neublíží. Ale dusík z průmyslových hnojiv by mohl.

Jak se starat o pažitku

Pažitka rostoucí venku vyžaduje několik zákroků během sezóny, ale všechny jsou snadné a rychlé. Na jaře, po výsadbě po vyrašení ze země je potřeba pažitku pravidelně seřezávat (konzumovat), aby nevykvetla. Jakmile vykvete, listy se tanou méně kvalitními.

Pokud přece jen vykvete, okamžitě celý porost seřízneme, důkladně zalijeme a necháme znovu růst. Seříznutou pažitku přednostně spotřebujeme, třeba ji použijeme na přípravu dipu ke grilované panence.

Takto můžeme během sezony zopakovat třikrát nebo i více. Na podzim pažitku nestříháme, necháme ji zimovat s peřinou, kterou si ze suchého listí vytvoří. Přidáme kompost nebo alespoň mulč.

Po skončení zimy obereme staré listy a kompost nebo mulč zapracujeme do okolní zeminy. Tím máme připraveno na další sezonu. Pažitka žije a roste mnoho let, její obměna bude aktuální například až po deseti letech, možná i později.

Pažitka, co rostě v přenosné nádobě, potřebuje podobnou péči jako pokojové rostliny. A vzhledem k tomu, že většinou nemá vegetativní klid, žije kratší dobu, cibulky se brzy vyčerpají. Pažitku v přenosné nádobě musíme také pravidelně seřezávat a občas přihnojit.

O účincích a použití pažitky už jsme na Skrblíkovi také psali.

Jak zazimovat pažitku

Jak jsme popsali již dříve, zazimování pažitky není vůbec složité. Na podzim pažitku nestříháme, necháme ji zimovat s peřinou, kterou si ze suchého listí vytvoří. Přidáme kompost nebo alespoň mulč, pod kterým cibulky pažitky spolehlivě přežijí.

Pažitku pěstovanou v přenosné nádobě jen přeneseme do interiéru, kde i přes zimu běžně vegetuje. Můžeme ji nechat zimovat venku, ale v tom případě je nutné pravidelně ji zalévat, aby nevymrzla (nevyschla mrazem).

Jak se o pažitku postarat na jaře

Jarní péče o pažitku je malinko náročnější. Po skončení zimy obereme staré listy a kompost nebo mulč, které pažitku přes zimu chránily, zapracujeme do okolní zeminy. Tím máme připraveno na další sezonu pažitky venku ve volné půdě.

I doma pěstovanou pažitku mírně přihnojíme a již na jaře začneme dávat pozor na sluníčko za oknem, aby nám pažitku nespálilo. Pažitku, i tu přezimovanou v přenosné nádobě, můžeme přesadit do nové zeminy nebo i do většího květníku.

Jak rozmnožit pažitku

Pažitka se nejsnadněji množí odrytím části trsu a jeho zasazením na jiné místo. Dobře však klíčí i semínka pažitky. Jinými slovy, pokud chcete pažitku téměř ihned, odryjte si u sousedů z jejich trsu. Když to bude brzy zjara, tak ho jen zasaďte. Pokud to bude během sezony, zelenou nať seřízněte a spotřebujte, zbytek zasaďte. Během několika týdnů doroste pažitka znovu.

Můžete však koncem zimy zasít pažitku do květníku a předpěstovat ji na jaro. V tom případě ji však vysaďte ven až po zmrzlých. Pažitka sice odolá mrazu, ale až je řádně zakořeněná. Nová sazenička by mráz pravděpodobně nezvládla.

Když necháte pažitku vykvést a vysemenit, postará se o své rozmnožení sama. A hned budete mít pažitky na rozdávání!

Jaké jsou choroby a škůdci pažitky

Byť je pažitka štiplavou zeleninou, pochutnají si na ní i někteří škůdci a choroby. Například květilka cibulová, vrtalka pórová nebo háďátko zhoubné. Mohou vést až k odumření celé rostliny. Vždy však poškodí alespoň konce listů, které zasychají.

Zcela likvidační je rzivost cibule. Jediné řešení, pokud na listech vznikají žluté a později tmavohnědé kupky letních výtrusů houby, která chorobu způsobuje, je zlikvidovat celou pažitku. Prevence možná je, a to v nezahuštěném porostu. Pažitka zkrátka musí větrat.