Jak pěstovat řepu

Jak vybrat řepu

Vybrat, jakou řepu zasít, není až tak složité. V případě krmné řepy je k dispozici semínko klasické, ze kterého klíčí několik rostlinek najednou, nebo semínko broušené, kdy z každého semínka vzejde pouze jedna rostlinka.

A tak je na vás, kterému dáte přednost. V případě klasického semínka máte v podstatě jistotu, že vám vzejde dostatek rostlinek. Ale budete jistě muset hodně jednotit. U broušeného semínka můžete vysít rovnou do výsledného sponu, ale riskujete, že nevzejdou všechny rostlinky.

V případě řepy červené je nutné vybírat také podle toho, zda chce broušená semínka nebo nikoliv. A k tomu tvar bulvy, barvu bulvy. Červená řepa totiž nemusí být jen červená, ale také žlutá, bílá, fialová nebo třeba se soustřednými kruhy v jiné barvě, než je většina dužniny. Takže kdo chce červenou řepu maskovat v pokrmech, může sáhnout po bílé nebo žluté odrůdě.

Kulaté bulvy obsahují více cukru, jsou sladší, a tak se hodí pro sladší kombinace, například pro sladkokyselé saláty. Naopak podlouhlé bulvy jsou sladké méně, takže se hodí spíše pro slanou úpravu, například pickles, dušená zelenina a podobně. Červená řepa je skvělá například pro štěňata i pro dospělé psy. Cukernatost vybírejte podle jejich zdravtního stavu.

K dostání jsou i odrůdy, které věkem nedřevnatí. Běžná červená řepa a většina podlouhlých odrůd tvoří od určitého stáří tvrdá dřevnatá vlákna, podobně jako je tomu u ředkviček nebo kedluben. některé kulaté odrůdy jsou vyšlechtěny tak, aby nedřevnatěly.

Kdy zasít řepu

Krmná řepa se seje brzy na jaře, během první poloviny dubna, v teplejších oblastech i koncem března. Není tolik citlivá na výkyvy teplot a také klíčí při nižších teplotách.

Červenou řepu sejeme později, nejlépe ve druhé polovině dubna, odolnější odrůdy můžeme vysít dříve a překrýt je netkanou bílou textilií. Ta ochrání jak před mírnějšími mrazíky, tak také před dřepčíky, kteří si na lístkách řepy rádi pochutnají.

Kam a jak zasít řepu

Řepu můžeme zasít naprosto kamkoliv. Zvládne jak holé pole, tak i záhon ve stínu stromů. Sejeme do druhé nebo raději třetí trati, tedy tam, kde jsme hnojili před dvěma nebo třemi lety. Čerstvě vyhnojené záhony nemá řepa ráda.

Řepu sejeme dvěma způsoby, vybereme ten, který našemu účelu bude lépe vyhovovat. Pokud máme velký záhon a sejeme řepu krmnou, je nejlepším způsobem setí do mělkých řádků. Musejí být vzdáleny alespoň 50 cm, raději i více. Takové setí zvládneme rychle a vez větší námahy. Podobně můžeme sít i řepu červenou, pokud máme broušené semínko.

Jestliže sejeme menší množství řepy, tady klasický záhon červené řepy pro naši spotřebu, lze vysít do důlků ve výsledném sponu. Kulaté bulvy potřebují spon cirka 20 cm, v řádcích vzdálených asi 35 – 40 cm od sebe. Podlouhlé odrůdy si vystačí s menšími vzdálenostmi.

Výhodou setí do jednotlivých mělkých důlků je ušetřená práce s následným jednocením. Ušetříme i osivo, takže můžeme stejná semínka použít v následujícím roce. Klíčivost si semínka totiž zachovají po několik let. Sít můžeme i opakovaně, druhé setí provedeme začátkem července, čímž si zajistíme, že na podzim budeme mít k uskladnění čerstvou a jemnou řepu, která nebude dřevnatá.

Po vysetí jemně přihrneme a přimáčkneme. Na jaře využíváme zimní vláhy, a tak není nutné výsevy zalévat. Pokud však panuje sucho už zjara, je nutné se do pravidelnějšího zalévání pustit. Menší plochy můžeme překrýt netkanou bílou textilií, což ochrání výsevy před vnějšími nepříznivými vlivy. U řepy krmné to tolik nutné není.

Červená řepa dobře poroste i ve větší pěstební nádobě na terase nebo na balkoně.

Jak vyjednotit řepu

Krmná řepa potřebuje opravdu hodně místa, její bulvy totiž rostou do ohromných velikostí, váží i více než 5 kilogramů, pokud mají dostatek vláhy. Proto sejeme do řádků alespoň 50 vzdálených od sebe. A jednotíme na cirka 30 cm od sebe. Vyjednocené rostlinky budou velmi chutnat vašim domácím zvířatům, pro která řepu pěstujete. Jen pozor u ovcí, králíků, koz – mají projímavé účinky. Proto jednoťte raději postupně a postupně vyjednocené rostlinky zkrmujte.

Červená řepa je samozřejmě mnohem menší. Jednotíme na výslednou vzdálenost 20 cm v případě bulv kulatých, cirka 15 cm u bulv podlouhlých. Mladé vytrhané rostlinky, které byly v záhonu navíc, můžete s úspěchem použít do salátů jako microgreens. V lednici vydrží uskladněné více než týden. V případě krmné řepy to nedoporučíme, její listy mají příliš zemitou chuť (ale pokud vám tato chuť vyhovuje, není jiná překážka v konzumaci).

Jak zalévat řepu

Řepu je nutné zalévat z počátku, dokud nemá alespoň pět pravých listů, a pokud je suché počasí. Později už má řepa kořínek prorostený dostatečně hluboko, na to, aby si sáhla pro nutnou vodu. Krmnou řepu zaléváme jen cirka do konce května, pokud je potřeba. Pak už jen v případě opravdu velkého sucha. Stejné je to s živinami, umí si na ně sáhnout dál než ostatní zelenina, a tak není nutné řepu hnojit.

Červená řepa potřebuje větší péči, co se zalévání týká. Nejde o tolik vitální rostlinu, takže jí dopřejeme zavlažování, kdykoliv panuje delší období beze srážek. Ale rozhodně nepřeléváme, to řepě vůbec nesvědčí. Lépe si poradí se suchem než s přílišnou vlhkostí.

Jak hnojit řepu

Už jsme naznačili, že řepa mnoho výživy nepotřebuje. Pokud dodržujeme cyklus hnojení jednou za tři roky, sejeme do třetí trati. Důležité je pamatovat si, že řepa si vezme z půdy mnoho výživy, která je po třech letech již dostatečně rozložená. A po řepě je nutné dostatečně hnojit, aby v dalším roce na tomto místě mohla růst jiná zelenina.

Jak se starat o řepu

Řepu musíme z počátku zalévat, pak jednotit a samozřejmě ji občas okopat a vyplít. Jakmile si řepa udělá stín z listů, potlačí plevel. Ale než naroste do dostatečné velikosti, je nutné záhon odplevelovat. Cirka dvakrát během sezóny (nebo po dlouhotrvajícím dešti) půdu prokypříme, aby ke kořenům mohl vzduch.

Řepa může být napadena mšicí, což je nutné řešit postřikem. Není potřeba brát insekticid, stačí domácí postřik mýdlovou vodou nebo olejovým postřikem, který namícháte z pěti litrů teplé vody, 50 ml oleje a tří prášků do pečiva.

Jak sklízet řepu

Řepu sklízíme nejdříve postupně, posléze najednou. Alespoň co se krmné řepy týká. První sklizně mohou nastat již v létě, kdy bereme mladou řepu s listy a malými bulvičkami, které dáme skrmit. Například slepice se mohou utlouct po čerstvých listech řepy, když jim je zavěsíte (v kytici), aby z nich mohly pohodlně uštipovat.

Sklízet můžeme u krmné řepy jen listy samotné nebo i ony mladé bulvičky, které ocení zase ovce, kozy, králíci, a v nastrouhané podobě pak i drůbež. Koncem října nebo počátkem listopadu pak sklidíme všechnu řepu najednou a uskladníme ve sklepě nebo v jiném chladném a vlhkém prostoru. Vyplatí se několik dní před sklizní postříkat řepu proti plísni.

Samotné sklizení řepy je snadné. Vytrhneme ji, odkroutíme, případně odřízneme listy (ale opatrně, abychom neporušili bulvu) a také opatrně odřízneme postranní kořínky se zeminou. Stejně postupujeme i u řepy červené.

Červenou řepu také můžeme sklízet postupně, kdy nejdříve bereme jen listy do salátů nebo k položení na pečivo, později i první bulvičky, které spotřebováváme, jak jsme zvyklí. Mladé bulvičky jsou jemné, měkké, šťavnaté, takže jsou skvělé také do salátů, třeba čočkového, do pomazánek, ale i pro lehkou tepelnou úpravu.

Během léta sklidíme všechnu červenou řepu, co jsme seli na jaře. Bulvy totiž během času dřevnatí, zejména ty podlouhlé. Jestliže máme odrůdu, která dřevnatosti nepodléhá, můžeme i jarní výsev ponechat až do podzimu. Ale během léta pečlivě zaléváme.

Jak uskladnit řepu

Krmná i červená řepa potřebují uskladnění ve sklepě. Krmné řepě stačí, aby byla naskládána ve větším dřevěném boxu, hlavně na prodyšné dřevěné podlážce, například podobné běžným paletám. Po uložení řepy ve sklepě je nutné sklep důkladně větrat, protože se z řepy ze začátku odpaří hodně vody. Jinou péči během uskladnění řepa nevyžaduje.

Červená řepa pro změnu vyžaduje pečlivější uložení – pokud ji chcete skladovat po několik měsíců. Bude se jí dobře dařit v papírové krabici vyplněné pilinami. Nebo v plné (nikoliv děrované) přepravce s pilinami. Pokud budete mít řepu v papírové krabici, je nutné piliny občas pokropit. Takto uložená řepa vydrží čerstvá minimálně do ledna, ale většinou mnohem déle.

Červenou řepu můžeme také zavařit, většinou ve sladkokyselém nálevu. Vynikající je i jako pickles, tedy naložená ve slaném nálevu a zakvašená. Tu můžeme nakládat opakovaně během celé zimy.

Jací jsou škůdci a choroby řepy

Řepa obecně netrpí mnoha škůdci ani chorobami, tedy až na pár výjimek. Pokud máme v záhonu hodně mravenců, jistě budeme na řepě mít mšice. Pokud pěstujeme jen na menším prostoru, je vhodné mravence zlikvidovat například práškem do pečiva, jedlou sodou nebo přípravky na této bázi. Mšice postříkáme mýdlovou vodou nebo olejovým postřikem popsaným v sedmém boxíku.

Co se chorob týká, trpí řepa většinou jen na plíseň, pokud roste v příliš těsném záhonu a pokud panuje vlhčí počasí. Pak trpí řepa na typickou skvrnitost, kterou napadá skvrnatička řepná. Jde o ony kulaté flíčky, jejichž středy zasychají a vypadávají. Zde je možná v podstatě jen prevence, a to vzdušnými porosty, pravidelným střídáním záhonů a také okamžitým odstranění posklizňových zbytků, pokud byla vegetace touto chorobou napadena. Byl-li porost zdravý, prevenci uděláme okamžitým zaoráním odřezaných listů, aby se choroba nestačila usadit a rozmnožit.

Jak pěstovat červenou řepu doma coby microgreens

Červenou řepu můžeme pěstovat i doma za oknem. Jde o pěstování a sklizeň malých listů nebo sazeniček. Tím si zajistíme čerstvou domácí zeleninu po celý rok. Sejeme semínka do prolitého substrátu, stačí obyčejný zahradnický. Pak zasypeme jemnou vrstvičkou substrátu a mírně přimáčkneme.

Necháme vzejít, můžeme z počátku držet pod fólií, zejména pokud máme v bytě hodně sucho. Nejednotíme. Vlhčíme střičkou, aby substrát nebyl příliš mokrý a nemnožily se tu plísně.

Postupně sklízíme malé lístky nebo rovnou celé sazeničky, jejichž kořínky opláchneme pod vodou. Můžeme použít jakýmkoliv způsobem, nejlépe samozřejmě syrové. Vynikající jsou lístky na obložení pečiva, pokrmů nebo do salátů. Vyséváme opakovaně.

Microgreens neboli mikro zelenina jsou mladé rostlinky, v nichž je ohromné množství pro nás přínosných látek. V mladé rostlince je koncentrovaná síla celého semínka, a tak několik mladých sazeniček vydá za mnohem větší množství již dospělé rostliny.