Proč je kráva posvátná

Co je to hinduismus?

Po křesťanství a islámu je hinduismus třetí nejrozšířenější náboženství na světě. Vyznává ho zhruba jedna miliarda lidí. Zejména v Indii, Nepálu, Pákistánu, Bangladéši, na Srí Lance, Mauriciu, Fidži, či Bali. V Evropě například ve Velké Británii nebo Nizozemí. Hinduistická společenství a chrámy ale samozřejmě najdeme po celém světe.

Hinduismus vznikl asi v 5. století př. n. l., řadí se tedy k nejstarším náboženstvím vůbec (zároveň patří i mezi ty složité).

Název pochází z perštiny, kdy muslimští Peršané slovem “hindu“ označovali nemuslimské obyvatelstvo, které žilo za řekou Indus.

V podstatě se ale nejedná o náboženství v pravém slova smyslu. Jedná se spíše o souhrn velkého množství náboženských a filozofických směrů, tradic (védských tradic, védy = nejstarší duchovní a náboženské spisy na světě) a zvyklostí. Zjednodušeně se dá říci, že hinduismus je životní styl (který je samozřejmě v souladu s etickými, morálními a duchovními zákony), může tolerovat množství navzájem si odporujících interpretací.

Hinduisté se řídí především spisy, které se pokládají za zjevení sdělená vidoucím. Jedná se o:

• sbírky véd – Rgvéda, Jadžurvéda, Sámavéda, Atharvavéda a upanišády
• bráhmany – jsou to výklady a komentáře ke každé sbírce, jejich autory jsou bráhmani (kněží)
• tantry, mýtické epopeje, purány

Věřící se dělí do následujících společenských varen:

• bráhmani – kněží (nejvyšší vrstva)
• kšatrijové – bojovníci, panovníci, šlechta, úředníci
• vaišjové – rolníci, mešťané, řemeslníci, obchodníci, střední stav
• šúdrové – služebnictvo ostatních, nejchudší vrstva

Vedle náboženských vrstev (varen) se lidé dají zařadit ještě do dalších tří skupin, a to jsou daliti (nedotknutelní) na jedné straně, a páriové či čandalové, kteří nepatří do žádné vrstvy, ale konají tu nejhorší práci, jsou společensky pod vrstvami věřících, jsou nečistí, jejich přítomnost může pro hinduistu dokonce znamenat rituální poskvrnění.

Stejně jako mají třeba křesťané papeže, mají hinduisté svého Guru. Má za úkol učit zásadám hinduismu a samotný hinduismus šířit mezi lidi. Stručný výklad hinduismu je popsán v Manuově zákoníku.

Z ústřední božské trojice (Trimúrti) nejvíce hinduistů vyznává boha Višnu (višnuismus), následuje bůh Šiva (šivaismus). Brahma se příliš velké oblibě netěší, i když do Trimúrti patří. Mnoho lidí vzývá i bohyni Šakti (šaktismus).

Bůh Brahma

Brahma je považován za vševědoucího, stvořitele a pána vesmíru. Vyznává ho nejméně věřících. Jeho dcerou je Sarasvatí (někdy označována za manželku).

Bůh Višnu

Višnu je ochránce vesmíru, pán vod a všudypřítomný pomocník. Pomáhá v podobě avatáru (= božské vtělení do fyzického těla) tím, že zachraňuje svět. Z popisovaných deseti nejslavnějších avatárů Višnua se již devět z nich zjevilo. Jeho družkou je bohyně Lakšmí (bohyně štěstí), která ho při jeho vtěleních doprovází.

Bůh Višnu řídí reinkarnaci. Jakmile totiž člověk zemře, Višnu posoudí jeho činy za života, a pošle ho zpátky na Zemi v další podobě.

Čím hůř se člověk choval, tím hůř v dalším životě pro něj (může se například vrátit v podobě červa či hmyzu), neboť samotná reinkarnace souvisí s karmou (každý čin přináší následky – dobrý dobré, špatný čin špatné). Cílem hinduistů je dosáhnout vysvobození z koloběhu životů, tzv. mókša. Dokud mókšy nedosáhnou, budou se hinduisté pořád znovu převtělovat.

Bůh Šiva

Má roli ničitele vesmíru (Brahma stvoří, Višnu udržuje a Šiva vesmír ničí), vládne nad životem a smrtí (i mírem a válkou). Jeho manželkou je bohyně Párvatí, která má mnoho podob.

Pro hinduisty jsou důležité duchovní cíle a základní články, mezi které patří:

• neubližování živým tvorům, neboť v každé bytosti sídlí Bůh (ubližovat pak znamená ubližovat Bohu a tím i sobě)
• reinkarnace (smrt není chápána jako definitivní konec), kdy se snaží dosáhnout mókšy
• karma (skutky člověka, dobré i špatné, ovlivňují jeho další převtělení)
• božská podstata všech bytostí – podstatou živých bytostí je individuální duše Átmá, která je zajedno s Brahmou (je-li tedy Brahma vším, každý tvor je božský)
• láska k Bohu, nesobeckost v činech i skutcích, soucit s trpícími
• respekt a přátelství ke všem lidem bez rozdílu náboženství, rasy i národnosti
• a další

Jaké je posvátné zvíře hinduismu?

Pro hinduisty je posvátným zvířetem kráva. Měla by tak pro všechny vyznavače tohoto náboženství být konzumace hovězího masa naprosté tabu. Také by měli všechny krávy ochraňovat a neměli by je porážet.

Věřící tak mnohdy v Indii ani nevyhánějí krávu ze silnice, pokud se zrovna rozhodla ustlat si uprostřed cesty a blokovat dopravu. Je jim totiž dovoleno se pohybovat naprosto volně.

Dříve se ale krávy i obětovaly. Mezi oběti bohům patřily pouze nemocné nebo staré kusy dobytka. Lidé jim tak dali možnost dalšího převtělení.

Ač hinduisté nejí hovězí maso, všechny produkty, které posvátná krává dává, vděčně přijímají. Využijí tak mléko, kravský hnůj, po její smrti pak rohy i kůži.

Proč je kráva posvátná?

O posvátné krávě (jejím uctívání) a zákazu jejího zabíjení se lze dočíst již v Manuově zákoníku.

Kráva je posvátná v Asii, konkrétně přímo v Indii, nejenom pro hinduisty, ale i pro vyznavače jiných náboženství. V některých oblastech je dokonce chráněná, porážka krav je tak výslovně zákonem zakázaná.

Posvátná kráva představuje čistotu, hojnost a svatost. Z náboženského hlediska je totiž považována za blahoslavené zvíře, za matku světa (Matka Kráva).

Je znakem plodnosti, uctívána jako symbol narození, mateřství a sebeobětování.