Jak pěstovat špenát

Jak vybrat špenát

Špenátu máme k dispozici několik druhů a odrůd, které se liší jak dobou výsevu, tak i výnosností nebo barvou listů, tvarem růžice. Z druhů špenátů jmenujme anglický špenát, který připomíná šťovík a je dvouletou i víceletou rostlinou. Novozélandský špenát (čtyřboč rozložitá) je popínavou rostlinkou, která se dá postupně sklízet po celou sezonu. A Baby špenát je špenátem s jemnými malými lístky, lze použít i syrové.

Nejznámějšími odrůdami jsou pozdní Emilia F1, raný Monores, resistentní a kdykoliv pěstovatelný Misano F1 nebo Previa F1, který je velmi výnosný, též rezistentní, zejména vůči plísni špenátové, která jinak dokáže zničit celou úrodu.

Kdy a kam zasít špenát

Špenát se dá vysít kamkoliv. Naroste v záhonu, v přenosné nádobě, i ve větších mezerách mezi dlažbou, kam se může sít zejména novozélandský špenát. Jde o poměrně nenáročnou rostlinu. Ale pozor na odrůdy, některé totiž rády vyběhnou do květu, jakmile se oteplí. To s sebou nese i znehodnocení listů.

Jak zasít špenát

Zasít špenát můžeme dvěma způsoby. V záhonech se doporučuje výsev do řádků, aby bylo snazší špenát plít a kypřit okolo něj půdu. Sejeme do předem vytvořeného řádku, semínka mají být asi tak hluboko, jak jsou sama velká. Po výsevu přihrneme zeminu, přimáčkneme a opatrně zalijeme tak, abychom si semínka nevyplavili.

Druhý způsob setí je rozhozem po celém povrchu, což děláme zejména v pěstebních nádobách. Připravíme si nádobu, na její dno dáme drenáž, pak zeminu, nejlépe zahradnický substrát, lze smíchat napůl se zeminou ze záhonu, ale nutné to není.

Zeminu v pěstební nádobě důkladně prolijeme a pak teprve vysejeme semínka jen tak, že je rozsypeme po povrchu a přesypeme malou vrstvou zbývající zeminy, kterou jsme si ponechali stranou. Nakonec mírně přitlačíme, můžeme povrch pokropit střičkou, aby semínka zůstala na svém místě.

Jak zalévat špenát

Špenát zaléváme z počátku opatrně, ať si semínka nevyplavíme. Později podle potřeby, ale nijak velké dávky vody tato rostlina nevyžaduje. Zaléváme raději ráno, aby listy měly možnost během dne oschnout, tudíž aby je nenapadala plíseň nebo jiná hniloba.

Jak hnojit špenát

Hnojení špenátu není nutné, ani příliš vhodné. Jde o listovou zeleninu a do listů si rostlina ukládá své zásoby dusíku. Navíc je špenát nenáročný na výživové podmínky, přece jen tvoří pouze listy. A to není pro rostlinu extrémně náročné.

Sejeme jej proto do záhonu druhé, nejlépe třetí trati, kde jsme hnojili naposledy před dvěma lety. Při pěstování v zahradnickém substrátu můžeme v počátku růstu přihnojit velmi zředěným organickým hnojivem v podobě zálivky. Dobře poslouží například zkvašené slepičince.

Jak se starat o špenát

Špenát musíme v podstatě jen zalévat, zbavit plevele a také vyjednotit, aby nebyl porost příliš hustý. Rostliny musejí mít prostor a dostatek čerstvého povětří, aby se v nich neusazovaly plísně a hniloby. Vzdušný porost je sám o sobě zárukou úspěchu v pěstování špenátu.

Ale není nutné se bát, že vyjednocené rostliny přijdou nazmar. I malé rostlinky špenátu, které vytrháte, můžete hned spotřebovat, dokonce syrové, jako součást salátů. Takže vás jednocení špenátu vůbec nemusí mrzet.

Čas od času je vhodné, zejména u dlouhověkého špenátu, provzdušnit zeminu v jeho okolí. To přivede ke kořínkům další vzduch, což je další podmínkou vedoucí ke zdraví rostlin.

Jak sklízet špenát

Listy špenátu můžeme jen odtrhávat z popínavého typu špenátu nebo ze špenátu anglického. Také sklízíme najednou celou růžici špenátu tak, že ji seřízneme. Ale kořeny lze nechat v zemi, je totiž velká šance, že špenát znovu obroste.

Špenát sklízíme postupně, jak je potřebujeme. Anebo najednou, seříznutím celé růžice, pokud jde o sklizeň například pro přípravu většího množství klasického pokrmu, kterému říkáme prostě jen špenát.

Jak uskladnit špenát

Listy špenátu se snažíme po sklizni okamžitě zpracovat, v igelitovém sáčku vydrží v lednici cirka tři dny, ale bude rychle vadnout. Pokud jej chcete použít později, hned jej spařte a do lednice uložte až spařený. Takto můžete špenát uchovat bez mrazení i dva týdny.

Pro delší skladování je vhodné špenát spařit a zamrazit. Někdo jej před mrazením mixuje, někdo jen krájí, menší listy špenátu se nechávají v celku, vypadají později například v závinu nebo v jiném slaném koláči mnohem lépe.

Jaké jsou choroby a škůdci špenátu

Choroby špenátu už jsme naznačili, jde zejména o plíseň špenátovou a další hniloby, které vznikají zejména z vlhka a v neprodyšném porostu. Na řadu často přichází i mykózy špenátu, jako je skvrnitost listů špenátu, jejímž hlavním zdrojem je infikované osivo. Proto se doporučuje kupovat osivo mořené, i když je to proti přesvědčení mnoha bio zahrádkářů.

Ze skupiny škůdců je tím největším škůdcem špenátu samozřejmě mšice maková. Ta dokáže obsadit a zkroutit celý porost, pokud je ještě mladý, případně všechny nejmladší listy. Proti mšici je účinná důkladná sprcha, musíme obrat listy s největší mírou napadení. Vhodný je i domácí olejový postřik z 1 litru teplé vody, 5 ml oleje a jednoho prášku do pečiva. Mšice se pod nánosem oleje udusí.

Jak pěstovat mangold coby alternativu špenátu

Zajímavou alternativou špenátu je mangold. Špenát totiž obsahuje poměrně hodně šťavele, a tak zbavuje tělo vápníku. Lidé se sklonem k nižšímu obsahu vápníku v těle by se měli špenátu vyhýbat, případně jej vždy kombinovat s dostatkem sýra, mléka, tvarohu.

Bezpečnější variantou je však mangold, který žádné šťavely neobsahuje, a tak je pro tuto skupinu lidí vhodnější stravou, než kterýkoliv druh špenátu. Chuťově je velmi podobný, navíc jsou výnosy z jeho pěstování mnohem vyšší. Netrpí tolika chorobami a stejně jako některé špenáty jde o rostlinu, která přezimuje. Díky tomu jej můžete po roce pěstování sklízet již velmi brzy na jaře.

Pěstuje se v podstatě stejně jako špenát nebo jako červená řepa, s níž patří do stejné čeledi. Listový mangold není ani nutné jednotit. Ten řapíkatý však ano.