Jak prořezat višeň

Co je potřeba vědět o višni

Višeň obecná (Prunus cerasus) je ovocná dřevina pocházející z oblasti Balkánu, Turecka a Kavkazu. Jedná o u nás sice nepůvodní, ale velmi dobře aklimatizovaná dřevina, která plodí chutné ovoce. Višeň lze rozdělit do tří podskupin dle charakteru plodů:

• skleněnky (skleňovky) – jsou světle zbarvené, nakyslá chuť
• amarelky – světle zbarvené višně, zploštělé a mají bezbarvou šťávu (třešňovišně); sladší
• kyselky – jsou tmavě zbarvené višně srdcovitého až sférického tvaru, tmavá šťáva, silně barví.

Jedná se o menší strom dorůstající zhruba 10 metrů, kvete jednoduchými, cca 2 cm velkými, bílými květy na konci dubna. Plody dozrávají dle odrůdy od poloviny června do začátku září. Doba zrání plodů se často uvádí v tzv. třešňových týdnech, které ale platí i pro třešňovišně a višně samotné. Třešňových týdnů je 8:

• Třešňový týden 24.5.-6.6.
• Třešňový týden 8.6.-18.6.
• Třešňový týden 20.6.-30.6.
• Třešňový týden 2.7.-12.7.
• Třešňový týden 14.7.-24.7.
• Třešňový týden 26.7.-8.8.
• Třešňový týden 10.8.-20.8.
• Třešňový týden 22.8.-4.9.

Višeň plodí již jako mladší strom, první plody tvoří zhruba v 5-7 letech, roubovanci často již po 2 letech od výsadby. Višeň má ráda slunce, teplo a přiměřeně vlhkou půdu. Optimum pro pěstování višní se u nás nachází v nadmořských výškách 200–500 m n. m. podobně jako u švestek nebo u ořešáku. Višeň je méně náročná a více odolná dřevina než třešeň, ranější odrůdy spolehlivě dozrávají i v podhorských oblastech.

Zpravidla platí, že se ji výborně daří tam, kde rostou habry, lípy a jilmy. V příhodných oblastech se občas vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb a tzv. jedlých lesů.

Jaké jsou oddrůdy višně

V zahradních centrech se setkáte hned s několika perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy a cíleně potlačeny některé nevýhody základního druhu domácí višně.

Jedná se zejména o šlechtění odrůd ranných (třešně a višně do 4. třešňového týdne netrpí červivostí plodů), s výraznější či ušlechtilejší chutí, odrůdy samosprašné, odolnější vůči chorobám apod. Z osvědčených odrůd lze doporučit například: (seřazeno dle doby zrání plodů – Meteor korai, Favorit, Debreceni Boterme, Ujtehorteifurtos, Wanda, Lutowka).

Proč prořezat višeň

Řez višně by měl být prováděn nejen za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů, ale také za účelem výchovným pro správný tvar korunky a zdravotním pro prodloužení životnosti a zdravotního stavu stromu.

U mladých rostlin (zejména to platí u šlechtěných odrůd) je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost zapěstování korunky.  Tvar koruny i vzrůst je odvozen od podnože, nejčastěji se jedná o zákrsky či čtvrtkmeny, podél cest a v alejích se častěji setkáme i s polokmeny a vysokokmeny.

Řez by měl být veden tak, aby rostlině narostlo několik silných hlavních větví (3-5), které budou tvořit základní kostru koruny (tzv. výchovný řez).

Cílem řezu u starších rostlin by mělo být primárně zlepšení stavu stromu, zvýšení kvality a množství plodů a zbavení se přestárlých, zasychajících větví, které mohou být vstupní branou pro nejrůznější choroby. U višně bychom měli být s hlubokým řezem opatrnější a spíše se vyvarovat řezu starého dřeva. Jako ideální se jeví interval zmlazovacího řezu 1x za 3-5 let.

Kdy prořezat višeň

Ideální období řezu je těsně před vykvetením, zpravidla na začátku dubna. Rány se daleko lépe zacelují a hojí, navíc nám při řezání ještě nevadí listy.

Jak prořezat višeň

Technika prořezu v prvních letech po výsadbě (tzv. výchovný řez) je závislá na tom, jakou rostlinu zakoupíte. Zpravidla se kupují cca 1,2-1,5 metru vysoké zákrsky či čtvrtkmeny, které mají nasazenou korunku ve výšce cca 0,7 – 1,2 metru.

Pokud korunku dosud nemáte a jedná se zatím pouze o špičák, zastřihněte rostlině kmínek v místě, kde chcete, aby nasadila korunu, ideálně zhruba ve výšce 1-1,5 metru nad zemí, pokud již máte hlavní kmen rozvětvený tak rovnou přistupte k dalšímu bodu (1. rok po výsadbě).

Ve druhém roce po výsadbě se soustředíme na vypěstování kostry koruny. Po loňském zásahu by nám z místa řezu měly vyrůst 2-3 nové větve. Tyto větve opět zastřihneme a to na 2 očka. (2. rok po výsadbě).

Další rok završujeme tvorbu korunky, před vykvetením odstraníme rostoucí proti sobě do kříže a zaštípneme loňské větve (3. rok po výsadbě). Hlavní terminální větev ponecháme delší než ostatní větve. Nyní už bychom měli mít zapěstovanou základní kostru stromu, kterou budeme po celý jeho život již pouze udržovat.

Technika prořezu u starších rostlin je jednodušší než u mladých rostlin zejména v tom, že by se měl omezit pouze na vyřezávání křížících se, nemocných či jinak poškozených větví a na opatrné zmlazovaní max. 5 let starého dřeva. U višní raději neprovádíme hluboký zmlazovací řez, který je především díky riziku vzniku klejotoku a houbovým chorobám rizikový.

Důležité je věnovat péči řezným ranám, kde snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění.

Jak ošetřit rány po prořezání višně

Každou ránu po prořezání višně bychom měli ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub či jiné infekce.

Jak kompostovat višeň

Listí lze bez obav kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme.

Dřevní hmotu z ořezu lze díky výrazné struktuře dřeva a nezaměnitelné růžovohnědé barvě využít v řezbářství a dekorační předměty. Po vyschnutí jej lze použit i na otop.

O tom, jak zpracovat plody se netřeba příliš rozepisovat, snězte je hned jak dozrají, připravte si domácí marmeládu, nebo nejlépe všechny plody odvezte do lihovaru. Domácí višňovice je opravu vynikající.