Jak nakreslit postavu

Jak nakreslit postavu – proporce a základní tvary

Láká vás figurální kresba, ale stále nevíte z kterého konce se do ní pustit? Právě kresba figury nebo-li postavy je jednou z nejtěžších věcí vůbec, proto jsou velice důležité základy. Ve chvíli, kdy si osvojíte špatné kresebné návyky, těžko se vám je bude odnaučovat. Stejně tak je důležitý samotný přístup ke kresbě a osvojení si správné techniky kresby. Pokud se vám to povede, máte už napůl vyhráno. Kreslení vás pak bude mnohem více bavit a váš posun v kresbě bude rychlejší.

Nejzákladnějším prvkem postavy jsou její proporce, proto si k nim prvně něco málo řekněme. Polovina lidské postavy je v místě stydké kosti. Délka od ramene po loket, od lokte ke kyčli a od kyčle po koleno bude vždy stejná. Hlava by měla být osminou celé postavy. Pozor na malá chodila a malé ruce. Chodidlo je celé jako předloktí a dlaň jako obličejová část hlavy.

Postavu můžeme nakreslit jako studii nebo jako stylizovanou postavičku podle vlastní fantazie. V několika jednoduchých krocích si ukážeme jak na stylizovanou postavu. Pokud by vás zajímal akademický přístup ke kresbě, věnovat se mu budeme na konci článku.

V první fázi si rozvrhněte základní členění postavy.

Jak nakreslit postavu – zpřesnění linií

Pokud máte základní tvary, linie zpřesněte a doplňte další kresby tužkou.

Jak nakreslit postavu – obrys

Pokud jste s postavou spokojeni, vezměte si tenký černý fix a obtáhněte jím kresbu tužkou.

Jak nakreslit postavu – detaily

Nyní doplňte jednotlivé detaily.

Podívat se můžete také na návod Jak nakreslit cop.

Jak nakreslit postavu – barva

Na závěr si vezměte pastelky nebo fixy a dejte vašim postavám barvu.

Na Skrblíkovi najdete spoustu dalších návodů, které vás zabaví během deštivého odpoledne nebo vám pomohou strávit příjemné odpoledne s dětmi. Nakreslit si můžete třeba netopýra nebo želvu.

Jak na akademickou kresbu podle živého modelu

Na závěr si poradíme, jak na postavu podle živého modelu a jak by měl vypadat akademický přístup ke kresbě.

Spíše než jak bychom se měli ptát kde. Nejlépe se vám bude kreslit podle živého modelu a kresba vás pak bude i více bavit. Zapomeňte na překreslování postav z anatomií pro výtvarníky nebo z návodů stažených z DeviantArtu a podobných stránek. Ty můžou posloužit jako pomocná reference, pokud si nejste jisti například ustálenými proporcemi, napoví, jak vypadá kostra nebo kde se upínají konkrétní svaly, ale postavu se podle nich nakreslit nenaučíte.

Proč? Protože každý výtvarník do jednoho má vlastní rukopis a určitou stylizaci a to i v případě, že by se ji snažil maximálně potlačit. Pokud byste se jen učili překreslovat postavy podle kreseb jiných výtvarníků nebo fotek, kresby budou vypadat ploše. Je potřeba kreslit podle živého modelu, učit se koordinovat oko a ruku a přímo vnímat fyzické tělo. Kresby pak budou přirozenější, živé, lehké a budete z nich mít mnohem větší radost.

Figurální kresba je v dnešní době velice populární. V každém větším městě se můžete setkat s nabídkou kurzů pro veřejnost. Můžete si zaplatit kurzy u soukromníka a docházet pravidelně každý týden nebo si vybrat víkendové kurzy. Pokud máte časově nestálou práci, některé ateliery nabízí volné vstupy. Podívat se můžete také na nabídky výtvarných středních a vysokých škol. Většina z nich nabízí kurzy pro veřejnost.

Jak si vybrat ten správný atelier

Pokud máte zájem docházet do soukromého atelieru, podívejte se, kdo je vedoucím. Ideálně volte výtvarníka s akademickým vzděláním nebo alespoň s dokončeným magisterským studiem na škole, kde je kladen důraz na figurální kresbu. Podívejte se také na to, zda budete mít možnost pracovat na stojanech. Pokud si zvolíte lekce přímo na výtvarné škole, podobné starosti vám odpadnou.

Pokud máte možnost, zvolte si práci na stojanu na větší formát papíru. Z počátku to může být nezvyk, jak práce ve svislé poloze tak velký formát, ale rychle si zvyknete.

Na větší formát papíru volte pro začátek přírodní uhlík. Vyhněte se umělému uhlu a také tomu vyráběnému u nás v Česku. Do začátku vám budou stačit uhly značky Coates a později můžete přejít ke kvalitnějším, například od Daler Rowney.

K uhlíku se vám budou hodit také křídy, které vám pomohou kresbu oživit několika málo drobnými barevnými prvky. Později můžete zkusit kreslit pouze pastelem. Ze začátku však doporučuji pouze uhel.

Kreslit budete na balící papír nebo-li baličák, který bývá v atelierech k dispozici. Kreslí se na něj dobře a vlastní papír potřebovat nebudete. Většina atelierů nabízí také kresebné pomůcky, ale často v nejnižší kvalitě.

Jak na samotnou kresbu

V atelieru budete kreslit delší nebo kratší studie a pohybovky. Prvně začněme těmi studiemi. Většinou nad nimi strávíte několik desítek minut až několik hodin. Záleží, do jak těžké pozice vyučující model posadí.

Pokud se bude jednat o stojící figuru se zvednutýma rukama nad hlavou, pravděpodobně to déle jak deset minut nevydrží. Pokud se bude jednat o ležící figuru, budete ji moci kreslit i několik hodin.

Z počátku se nezabývejte tím jak nakreslit postavu zepředu nebo jak ji nakreslit zezadu, jak ji nakreslit z profilu a tak podobně. Přistupujte k ní jako k celku. Prvořadé je základní členění hmoty a prostoru kolem ní.

V několika rovných čarách si rozvrhněte základní členění prostoru, které postava zabírá. Důležité je vyjádřit samotnou hmotu a tíhu těla. Nezapomínejte ani na atmosféru, zaměřte se na to, zda postava naznačuje pohyb, působí dynamicky nebo naopak klidně. Zda je to něžná ženská figura nebo svalnaté mužské tělo.

Teprve až budete mít správně veškeré proporce a jednotlivé směry, můžete se věnovat detailům.

Vedle propracovaných studií nezapomínejte věnovat dostatek času pohybovým kresbám nebo-li pohybovkám. Právě ty vám pomohou zkoordinovat ruku a oko. Postačí vám tužka a menší formát papíru.

Pokud pracujete v atelieru, můžete si papír opět přichytit na stojan. Další možností je vyrazit ven třeba do parku s malým skicákem a snažit se zachytit kolemjdoucí lidi v pohybu.

Tento způsob kresby vám nedá prostor pro zbytečné detaily. Naopak vás povede k zachycení prchavého okamžiku v několika málo jednoduchých tazích. Abyste se lépe naučili vyjádřit atmosféru kreslené postavy, doplnit ji můžete o několik objektů z jejího prostředí.

Připojit můžete třeba lavičku, na které sedí nebo jejího pejska, strom o kterého se zastavila nebo třeba malé děti, kterým ukazuje veverku na stromě.