Jak pěstovat olivovník

Jak vybrat olivovník

Olivovník se řadí mezi stálezelené dřeviny dožívající se stovky až tisíců let. Jeho listy mají kopinatý tvar. Na jedné straně jsou zbarveny do zelena, na straně druhé do stříbrošeda. Strom dosahuje výšky až 10 metrů.

Začíná kvést na přelomu dubna a května. Květy jsou drobné, bíložluté s omamnou vůní. Je typický svým bizardním kmenem, s šedozelenou rozpukanou kůrou. Kmen je spíše nižší, zato koruna bývá mohutná a rozložitá. Plodem jsou olivy. Olivovník má rád teplo a sucho, půdu spíše kamenitou.

Při výběru olivovníku se zaměřujeme hlavně na to, kam jej máme možnost umístit. Podle toho volíme velikost dané rostliny. Čím větší rostlinu zakoupíme, tím dříve se při správné péči dočkáme sklizně.

Listy nám zase napoví, jak bylo o rostlinu pečováno doteď. Listy by měly být rovné. Pokud jsou pokroucené, může to znamenat, že rostlina byla přelita a uhnívají ji kořeny. Tvar dřeviny si pak již určujeme sami pravidelným prostřihem.

Jak zasadit olivovník

Olivovník není náročný na péči, ani na složení zeminy, do které ho zasadíme. Postačí nám zahradní zemina smíchaná s pískem a kvalitní drenáží. Kamenité půdy jsou pro něj ideální.

Olivovník si můžeme vypěstovat i z pecky. A to tak, že pecku zralého plodu mírně nařízneme, aby se usnadnilo klíčení, a zasadíme do zeminy, kterou zaléváme podle potřeby. Musíme však počítat s tím, že plodů se dočkáme nejdříve za 50 let. Poté však strom rodí i 150 let.

U oboupohlavních stromů pěstovaných v bytě v květináčích můžeme mít první sklizeň již po pěti až sedmi letech. Nebuďte však překvapení z chuti těchto plodů, které nemají s klasickými olivami mnoho společného.

Kam umístit olivovník

V našem podnebném pásu je vhodnější pěstovat olivovník v prostorném květináči. V zimě snese mráz přibližně do minus 10 stupňů. Starší rostliny naši zimu ustát mohou, ale musíme jim přihrnout kmen vrstvou zeminy a pokud to jde, přikrýt korunu chvojím.

Jelikož olivovník potřebuje ke svému růstu dostatek vzduchu a tepla, měl by být pěstován na větraném slunném místě. Nemusíme se bát ani poledního žáru, který olivovníky milují.

Na zimu jej přestěhujeme do chladnější místnosti. Ideálně o teplotě 10-15 stupňů. Chladnější suché prostředí tak zajistí vyrašení pupenů. Počítat však musíme s tím, že při každé změně prostředí olivovník reaguje částečným opadem listů.

Olivovník stěhujeme z místnosti či do místnosti nejlépe v době, kdy venku i vevnitř panuje stejná teplota. Rostlina se změně lépe přizpůsobí a opad listů nebude tak radikální.

Jak zalévat olivovník

Olivovník zaléváme velmi opatrně. Starší venkovní olivovníky ani zalévat nemusíme. V našich klimatických podmínkách jim postačí déšť. Stromy mají rády sucho, proto sledujeme listy, které se při nedostatku vody svinou.

V případě přelití může totiž rostlina zareagovat opadem listů. V zimě zaléváme jen tak, aby půda nevyschla. Příliš velká zálivka našemu olivovníku jen uškodí a hnijící kořeny již nezachráníme.

Jak hnojit olivovník

Nejlepším hnojivem pro olivovníky je zelené hnojivo. Pokud tedy máme zbytky zahradního bioodpadu, můžeme jej přidat do zeminy při zasazení či přesazování. Tuto proceduru však není potřeba dělat příliš často.

Jak tvarovat olivovník

Na jaře, nejlépe v květnu a červnu, můžeme větvičky olivovníku zastřihnout, a tak tvarovat jeho korunu. Nové výhonky však nepokvetou. Při našich klimatických podmínkách a při pěstování olivovníku v květináči je lepší zastřihovat delší výhonky, aby strom spíše mohutněl a nerostl do výšky.

Každé dva roky je vhodné strom prosvětlit. Správným střihem si můžeme olivovník upravit i jako bonsaj. Vynikne pak jeho krásné šedé dřevo.

Kdy a jak přesadit olivovník

Olivovník přesazujeme podle potřeby. Strom roste velmi pomalu, proto není časté přesazování do větší nádoby potřeba. Rostlinu přesazujeme nejlépe na jaře do zeminy smíchanou s pískem v poměru 1:1. Jelikož olivovník nemá rád jakékoliv změny, můžeme se po přesazení dočkat částečného opadu jeho listů.

Jak rozmnožovat olivovník

Olivovník můžeme rozmnožit pomocí semen. Tento proces je však velmi zdlouhavý. Rostlinka roste pomalu a výsledků v podobě plodů bychom se dočkali až za desítky let. Proto je lépe zvolit metodu řízkování.

Při této metodě rozmnožování uřízneme z již vzrostlé rostliny polovyzrálovou větvičku ( řízek) o délce 10-20 cm alespoň se třemi až šesti očky. Polovyzrálý řízek poznáme tak, že část je ještě zelená a část již dřevnatějící.

Poté si připravíme zeminu. Pro sadbu postačí klasický zahradní substrát namíchaný s pískem v poměru 1:1. Odlehčit jej můžeme kvalitní drenáží. Zeminu navlhčíme. Na řízku ponecháme jen 3-4 horní listy. Zbytek odstraníme. Konec větvičky seřízneme pro lepší zakořenění.

Následně větvičku zapíchneme do připravené zeminy, nejhlouběji však do poloviny její délky. Květináč zakryjeme pokojovým skleníkem nebo seříznutou plastovou lahví, fólií, řízek musí mít dostatek vhkosti.

Jaké jsou choroby a škůdci olivovníku

Olivovník patří mezi velmi odolné rostliny, které netrpí na choroby ani škůdce. Občas se na listech mohou objevit puklice. Z počátku jsou velmi nenápadné a vypadají jako malé tečky. Vhodné je je z listů seškrábnout a aplikovat postřik.

Jak sklízet olivy

Olivy se ve svém přirozeném prostředí sklízí většinou od října do ledna. Sklizeň probíhá jak ručně, tak mechanicky. Aby se daly konzumovat, musí projít procesem prosolení, kdy se olivy macerují v soli a olivovém oleji.

Sklizeň v našich zeměpisných podmínkách nebude taková, jako ji známe z jižních zemí. Pokud již olivovník rodí, jsou plody většinou malé a chuťově zcela rozdílné. U nás se olivovník proto pěstuje spíše pro dekorativní účely.

Jak uskladnit olivy

Čerstvé olivy můžeme skladovat ve skleněné lahvi zalité jemným rostlinným olejem. Je však více způsobu, jak naložit olivy. Pomocí nich pak můžeme vylepšit třeba i naložený sýr. Nebo domácí chléb.