Proč je pro lidský organismus důležitý selen

Co je to selen

Selen je polokov ze skupiny chalkogenů s chemickou značkou Se (latinsky Selenium). V periodické tabulce prvků ho najdeme s protonovým číslem 34 ve skupině VI.A (IUPAC skupina 16) a 4. periodě. Mezi chalkogeny řadíme i kyslík, síru, tellur a polonium.

Roku 1817 selen objevil švédský chemik Jöns Jacob Berzelius. Elementární selen je prakticky nerozpustný ve vodě. Jedná se o pevnou látku s červenou, černou či šedou barvou (v závislosti na modifikaci).

Podobně jako třeba jód, i selen je důležitým prvkem pro náš organismus. Ideálně bychom měli konzumovat průměrně 50 mikrogramů selenu denně, v závislosti na naší váze, děti samozřejmě o trochu méně. Na lehce zvýšený příjem by si měly dát pozor především těhotné a kojící ženy.

Selen je v nízkých dávkách důležitý (= esenciální) prvek, naopak ve vysokých dávkách je značně toxický (určitě bychom denně neměli přijímat selen v dávkách třeba 1 000 mikrogramů). V těle se nehromadí, přebytky selenu jsou vylučovány hlavně ledvinami. Proto jsme ohroženi jeho nedostatkem, na druhou stranu ale i nadbytkem.

Velice dobře si selen rozumí s vitamínem E, neboť se navzájem ovlivňují. Jejich synergické působení je našemu tělu prospěšné.

Co způsobuje nedostatek selenu?

Nedostatek selenu snižuje mužskou plodnost, zvyšuje riziko vzniku rakoviny či kardiovaskulárních onemocnění. Způsobuje svalovou slabost, únavu a zhoršuje imunitu. Při nedostatku selenu může docházet k otokům kloubů či problémům s očima (šedý zákal).

Co způsobuje nadbytek selenu?

Příliš selenu působí dráždivě na oči, kůži a horní dýchací cesty. Taktéž se při jeho nadbytku setkáme s bolestí v krku, nevolností, zvracením, dušností i horečkou.

Akutní otravy selenem nejsou moc běžné, ale projevují se respiračními problémy, srdečním a renálním (ledvinovým) selháním, apatií, nízkým krevním tlakem a v extrémních případech plicním edémem až smrtí. Z dechu nemocného je cítit česnek a výrazná je červená pigmentace vlasů, nehtů a zubů.

Dlouhodobě vyšší dávky selenu mohou způsobit chronickou otravu (selanózu) s následnými problémy (ztráta vlasů, nehtů, různé kožní problémy, deprese,..). Závažná toxicita selenu způsobuje neurologické problémy.

Proč je pro lidský organismus důležitý selen

Selen v lidském organismu působí především jako ochrana buněk a tkání před volnými radikály (je velice antioxidačně aktivní), ale také se velmi výrazně podílí na imunitě. Je nesmírně důležitý pro prevenci nádorových a kardiovaskulárních onemocnění, příznivě ovlivňuje plodnost (podporuje spermie, aby byly v dobré kondici). Podílí se na syntéze hormonů štítné žlázy a je antagonistou těžkých kovů (zejména kadmia, rtuti a olova).

Urychluje hojení ran a regeneraci svalů po fyzické zátěži.

Na dostatečný příjem selenu by měli dbát převážně těhotné a kojící ženy, kuřáci a chronicky nemocní lidé.

V jakých potravinách najdeme selen

Selen se nevyskytuje pouze v potravinách, ale malé množství najdeme i ve vodě či ve vzduchu. Avšak příjem selenu z potravin z tohoto hlediska představuje pro člověka nejvýznamnější zdroj popisovaného esenciálního prvku, i když nemusí být právě dostatečný.

Selen se totiž přirozeně vyskytuje v půdě v různém množství a z půdy se dostává do rostlin (koncentrace selenu v potravinách se tak odvíjí od jeho obsahu v půdě). Hospodářská zvířata bývají v oblastech chudých na selen krmena fortifikovanými druhy krmiv, selen se tedy dostane i do jejich masa, které je následně konzumováno.

Asi nejlepším zdrojem selenu jsou para ořechy. Dále ho najdeme v mořských rybách, řasách, ve vnitřnostech (játra, ledviny), luštěninách, semínkách, ořechách, kvasnicích, houbách, mléčných výrobcích, drůbežím i vepřovém mase či vejcích. Jako dobrý zdroj nám může posloužit také pečivo (obiloviny), celozrnné těstoviny nebo chřest. Důležitá je pestrá strava.

Hladinu selenu v krvi si můžeme doplňovat i pomocí různých doplňků stravy s obsahem selenu. Jenom pozor na dávkování, abychom se díky suplementaci selenu nedostali až k toxickému množství (obvyklou konzumací potravin s obsahem selenu nám ale nebezpečí nehrozí).

Při pochybnostech je vždy dobré konzultovat náš zdravotní stav s lékařem.