Jak pěstovat lopatkovec

Jak vybrat lopatkovec

Lopatkovec je rostlina přirozeně rostoucí ve stínu. Pochází z Kolumbie, kde běžně roste mezi keři, ve stínu stromů. Kvete na jaře a až do podzimu, vždy dlouhodobě, umí i krásně vonět. Zelené listy jsou v poměru velikosti květů opravdu velké, bohaté, rostlina může mít velikost až 75 cm. Ale koupit můžete i menší kultivary s výškou okolo 25 cm.

Květy jsou smetanově bílé, na začátku a na konci květenství se jejich jediný list (toulec) jeví spíše jako zelený. Květy jsou dokonce vhodné k řezu. Jde o trvalku, která, pokud se o ni budete dobře starat, vydrží po mnoho let.

Lopatkovec se množí dělením trsů, takže si jej můžete přinést i od sousedů, známých. Jen pozor, mladá rostlina musí být dostatečně vyzrálá, aby byla schopná osamostatnění o rostliny mateční, a tedy i úspěšného přesazení.

Jak zasadit lopatkovec

Lopatkovec vyžaduje klasickou výsadbu jako většina pokojovek. Substrát pro pokojové rostliny, lze smíchat i rašelinu s pískem, se zahradní zeminou. Nemělo by jít o půdu extrémně výživnou, pak totiž špičky květů hnědnou. Takže narozdíl třeba od eustomy je potřeba s hnojením brzdit.

Důležitá je dostatečná drenáž, lopatkovec má rád vlhko, ale jen v okolí, na listech, nikoliv dlouhodobě v půdě. Snese přeschlý substrát, ale ne dlouhodobě přemokřený. Sadíme jej tak hluboko, jak byl v květinářství v původním květníku.

Pokud sadíte mladou rostlinku odlomenou od mateční rostliny, saďte ji tak, aby byly v zemi jen kořeny a kousíček trsu – ovšem jen tolik, aby až zemina vlivem zalévání sesedne, zůstaly kořeny celé v zemi.

Vhodné je dát květník s lopatkovcem na větší tác s kamínky a dolévat na ně vodu. Ta se bude odpařovat, což pomůže vytvořit dostatečně vhodné, vlhké prostředí. Díky tomu podnítíte lopatkovec i ke kvetení.

Kam umístit lopatkovec

Lopatkovec potřebuje v létě stín, polostín, rozhodně nesnese přímé slunce, a už vůbec ne přes okno. V podstatě podobně jako orchideje. Od podzimu do jara si naopak bude libovat na západním nebo jihozápadním, případně severovýchodním a východním okně. Světla tu bude mít dost v rozptýleném stavu, ale sluníčko jej přes okenní tabulky nespálí.

V létě může jít lopatkovec na balkon nebo terasu, ale vždy do stínu. Slunce by jej spálilo. Pokud máte větší okno v koupelně, bude lopatkovec skvělou koupelnovou dekorací. A také si užije vlhkost této místnosti. Zimní stanoviště nesmí mít teplotu nižší než cirka 13 stupňů, takže jej spíše necháváme při pokojových teplotách.

Jak zalévat lopatkovec

Lopatkovec má rád pravidelnou zálivku, ale nikoliv ve velkém množství. Substrát potřebuje vlhký, nikdy přemokřený. K tomu slouží drenáž na dně květníku. Vodu z podmisky vylijte vždy nejpozději půl hodiny po zalévání. V létě se zalévá většinou jednou týdně. Ale když jej letníte venku, může být potřeba zalévání i častější.

V zimě stačí jednou za dva až tři týdny, podle teploty, ve které lopatkovec zimujete. Když v chladnější místnosti, kde však teplota nesmí jít pod 13 stupňů, tak zálivka přijde vhod jen jednou za 2 – 3 týdny. V bytě při pokojové teplotě zaléváme i v zimě častěji.

Jak hnojit lopatkovec

Lopatkovec hnojíme od jara, abychom jej popostrčili ke kvetení. Při nedostatku vlhka ve vzduchu a při nedostatku výživy totiž nekvete. Ale roste stále hezky jako zelený trs, který je krásný již jen tou sytou zelení. Proto pokud jste například alergici na pyl, můžete lopatkovec bez starostí pěstovat v chudší zemině a sušším prostředí, nepokvete a nebude dráždit.

Jestli však o květy stojíte, zalévejte hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny jednou za dva týdny. Mezi hnojením vždy musí být alespoň jedna zálivka bez hnojiva, aby se hnojivo lépe rozprostřelo a kytka jej mohla zpracovat podle svých potřeb.

Jak se starat o lopatkovec

Lopatkovec nevyžaduje žádnou speciální péči. Jen rosení listů, ale to se dá vyřešit postavením květníku na větší tác s kamínky a dolévat na ně vodu. Jak už jsme zmínili, voda se bude odpařovat, což pomůže vytvořit dostatečně vhodné, vlhké prostředí.

Každé jaro je vhodné lopatkovec přesadit. A když má odnože, dceřiné rostliny, tak je buďto zasadíme zvlášť, nebo je necháme ještě rok s hlavní rostlinou, případně je zlikvidujeme či rozdáme. Rozhodně nenecháme rostlinu dlouhodobě zahušťovat „potomstvem“.

Lopatkovec vám bude vděčný za sprchu nebo alespoň za rosení. Ale pozor, voda se nesmí dostat na květy. Takže sprchujeme spíše v zimě, když rostlina nekvete, v ostatních termínech můžeme opatrně rosit listy.

Jaké jsou choroby a škůdci lopatkovce

Lopatkovec, pokud jej pěstujeme jen doma coby pokojovou rostlinu, na choroby a škůdce v podstatě netrpí. Při přílišné zálivce může začít uhnívat, většinou od špiček listů. Ale pozor, stejně se projevuje i nedostatek vody, takže si vždy musíme sáhnout do svědomí, co by to asi mohlo tedy být.

Také sáhneme na substrát, zda je suchý nebo naopak příliš vlhký, přestože jsme třeba již několik dní nezalévali. Při přílišném hnojení lopatkovci pro změnu hnědnou špičky květů. Když jsou na listech skvrny, často je to přílišným suchem v ovzduší.

Co se chorob a škůdců týká, může se na lopatkovec venku vrhnout savý nebo žravý hmyz, který se snadno dá zlikvidovat sprchou, když se jedná o počáteční stav náletu. Jinak se hodí běžné insekticidy nebo domácí olejový postřik, jeho složení najdete třeba v textu o pěstování banánovníku.

Když květy lopatkovce zezelenají, nic se neděje. Jen rostlina ukazuje, že tento květ dokvétá. Jde o přirozený proces, rozhodně o žádnou nemoc. Chorobami u nás lopatkovec většinou netrpí. A když zabojujete s mšicí či vodou, jiné problémy se většinou nevyskytnou.