Nová superdávka: Od kdy bude platit, podmínky a majetkový test

Koncem března schválila poslanecká sněmovna návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci, která už ve všeobecném povědomí zakotvila jako superdávka. Nyní ho musí projednat senátoři a potom podepsat prezident. Jestli nedojde k nějakým neočekávaným zpožděním, měl by být zákon účinný od 1. října 2025. Nicméně se počítá s půlročním přechodným obdobím, takže pro ty, kteří už některou z dotčených dávek pobírají, by změna nastala až od dubna 2026. Co poslanci schválili?

1. Dávka státní sociální pomoci

   Nová dávka státní sociální pomoci má reagovat na zastaralý systém a nahradit čtyři opakující se příjmově testované příspěvky jedinou novou dávkou. Změna se tak tedy přímo dotýká příjemců příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení.

   Systém státní sociální podpory by měl podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nově lépe zacílit na ty, kteří pomoc opravdu potřebují, a to především na nízkopříjmové domácnosti a rodiny s malými dětmi. Celý proces žádosti se má také zjednodušit a zefektivnit. Nový systém má rovněž příjemce dávek motivovat k zlepšení své situace vlastními silami a více podporovat ty, kteří se snaží.

   O prvních návrzích na novou dávku jsme psali už před rokem, mezitím došlo k několika úpravám a zpřesněním. MPSV počítá s tím, že v budoucnu zveřejní také kalkulačku superdávky, kde si lidé budou moct orientačně spočítat její výši. To ale bude možné až ve chvíli, kdy bude celá legislativa definitivně schválena, protože do té doby se parametry mohou stále ještě měnit.

2. Zvýšení životního minima jednotlivce

   Vzhledem k tomu, že superdávka pracuje s výpočty vázanými na životní minimum, schválili poslanci jeho úpravu. Změny částek jsou reakcí na to, že řada nákladů, které domácnosti platí, jsou fixní bez ohledu na velikost domácnosti. Malé domácnosti, které často tvoří třeba samostatně žijící senioři, by tak byly znevýhodněné.

   Životní minimum pro jednotlivce a první dospělou osobu v domácnosti proto stoupne, pro druhou dospělou osobu v domácnosti životní minimum naopak klesne. Pro nezaopatřené děti potom zůstane na stejných hodnotách jako dosud.

   Změny v životním minimu:

   • Jednotlivec: nyní  4 860 Kč → nově 5 500 Kč
   • 1. dospělá osoba v domácnosti: nyní 4 470 Kč → nově 5 000 Kč
   • 2. dospělá osoba v domácnosti: nyní 4 040 Kč → nově 3 750 Kč
   • Nezaopatřené dítě do 6 let: zůstává 2 480 Kč
   • Nezaopatřené dítě 6 až 15 let: zůstává 3 050 Kč
   • Nezaopatřené dítě 15 až 26 let: zůstává 3 490 Kč

3. Rozšíří se okruh zranitelných osob

   Oproti původnímu návrhu se také rozšířil okruh zranitelných osob. Jako zranitelné osoby návrh označuje lidi, pro které je částka životní potřeby vždy rovna životnímu minimu, a to bez dalších podmínek. Jsou jimi:

   • nezaopatřené děti,
   • osoby starší 68 let a příjemci starobního důchodu,
   • rodiče pečující o děti do 4 let, v případě samoživitelů do 7 let,
   • osoby se zdravotním postižením,
   • osoby pečující o osoby se zdravotním postižením,
   • příjemci vdovského či vdoveckého důchodu
   • a po dobu jednoho roku také pozůstalí manželé a partneři.

4. Komponenty superdávky

   Nová dávka se bude skládat ze čtyř složek, ministerstvo je označuje jako komponenty – živobytí, bydlení, bonus na dítě a pracovní bonus. Její výše bude vypočítaná každé domácnosti na míru, některým žadatelům se započítají všechny komponenty, jiným jen jejich část. Rozhodující bude příjem domácnosti, který se bude posuzovat na základě výše zmíněného životního minima. Nová dávka bude také oceňovat pracovní aktivitu a snahu domácnosti o zlepšení své situace vlastním přičiněním.

   Komponenta živobytí

   Komponenta živobytí náleží rodinám s příjmem do 1,43násobku životního minima, tedy domácnostem s tak nízkými příjmy, že nestačí ani na pokrytí základních životních potřeb.

   Pro určení výše této komponenty slouží tzv. částka životní potřeby. Ta se započítává zvlášť pro každého člena domácnosti a ve většině případů je ve výši existenčního minima. Výjimku mají lidé z okruhu zranitelných osob (boxík 3), u kterých je vždy ve výši životního minima.

   Aby se ostatním osobám rovněž započítala částka ve výši životního minima, musí plnit tzv. podpůrný plán. To je plán podpůrných opatření vypracovaný úřadem práce tak, aby došlo ke zlepšení celkových majetkových, sociálních a příjmových poměrů dané osoby, např. aby se uplatnila se na trhu práce.

   Výše komponenty živobytí potom odpovídá částce, o niž převyšuje součet částek životní potřeby všech členů rodiny příjem domácnosti, od kterého se předtím ještě odečte 30 % (ta jsou určena na bydlení).

   Komponenta bydlení

   Komponenta bydlení se započítá v případě, že náklady na bydlení přesahují definovanou část rozhodného příjmu a tato část není vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Zjednodušeně řečeno, určena je těm domácnostem, které za bydlení utratí více než 30 % příjmů a zároveň si nebydlí úplně nad poměry.

   Do nákladů patří kromě vlastnického paušálu či nájmu, který může být maximálně do výše nájemního normativu, také energie. U domácností s příjmem vyšším než 1,43násobku životního minima se započítává tzv. energetický paušál, u domácností s příjmem do 1,43násobku životního minima se započítávají skutečně uhrazené náklady na energie (do stanoveného uznatelného maxima).

   Nájemní normativ a energetický paušál se budou stanovovat podle dat příjemců dávek s přihlédnutím k údajům Českého statistického úřadu.

   Bonus na dítě

   Nárok na tuto složku superdávky budou mít rodiny s příjmem do 4násobku životního minima. Její výše bude záviset na výši příjmu domácnosti a počtu nezaopatřených dětí.

   • Rodina s příjmy do 1,43 násobku životního minima dostane na každé dítě 500 Kč,
   • rodina s příjmem od 1,43násobku do 3násobku získá 1 000 Kč na každé dítě,
   • u rodin s příjmem od 3násobku do 4násobku životního minima se částka určí individuálně.

   Tato část nové dávky ale zohledňuje zodpovědné rodičovství. Nedostanou ji proto domácnosti, v nichž děti nedodržují pravidelnou školní docházku.

   Pracovní bonus

   Tato komponenta má členy domácnosti motivovat ke snaze o zlepšení situace a k aktivnímu zapojení do pracovního procesu.

   Započítá se v případě, kdy má alespoň jeden člen domácnosti tzv. zohledňovaný příjem, kterým může být kromě příjmů ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti i jiný legální příjem (mohou tam patřit třeba dávky nemocenského pojištění nebo odměna pěstouna). Nově se kromě příjmů z práce bude vypočítávat i z rodičovského příspěvku.

   Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima činí pracovní bonus 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity, od této výše příjmu se částka postupně snižuje.

   Pokud dospělé osoby z objektivních důvodů pracovat nemohou, zohlední se to ve složce bydlení, případně dítě.

   Úřad práce ale bude mít pravomoc vyzvat příjemce dávek s dlouhodobou pracovní neschopností, aby se po 380 dnech podrobili přezkoumání zdravotního stavu posudkovým lékařem ČSSZ.

5. Majetkový test u superdávky

   Zatímco u současných dávek státní sociální podpory se posuzuje pouze příjem, nová dávka státní sociální podpory zavádí majetkový test. Žadatelé se tak musejí pro nárok na superdávku vejít do předepsaných parametrů. Ty se týkají úspor a vlastněných nemovitostí a automobilů.

   Finanční úspory

   V oblasti finančních úspor se bude testovat součet hotovosti a prostředků na bankovních účtech. O dávku mohou žádat lidé, kteří se svou finanční rezervou nepřekračují následující částky:

   • jednotlivec 200 000 Kč,
   • dvojčlenná domácnost 250 000 Kč,
   • tříčlenná domácnost 300 000 Kč,
   • čtyřčlenná domácnost 350 000 Kč,
   • domácnosti o pěti a více členech 400 000 Kč.

   Do posuzovaných úspor se nepočítají investiční produkty s podporou státu, např. stavební spoření či doplňkové penzijní připojištění, nebo peníze získané z veřejných sbírek. Úřad práce také nebude sledovat jednotlivé transakce na účtech, půjde primárně o aktuální stav na účtu kvůli posouzení, zda má žadatel na dávku nárok.

   Vlastnictví motorových vozidel

   Domácnost může také vlastnit jedno motorové vozidlo na jednoho dospělého člena. Ke stáří, značce či ceně vozu se přihlížet nebude. Počet jednostopých motorových vozidel, jako jsou motorky či skútry, rovněž není rozhodující.

   Vlastnictví nemovitostí

   Domácnost může vlastnit jednu nemovitost, ve které zároveň trvale bydlí. Po dobu 3 let od podání žádosti je také přípustné vlastnit druhou nemovitost pro bydlení nebo rekreaci. Stejná tříletá lhůta platí, pokud druhou nemovitost získáte v době pobírání dávky, např. ji zdědíte nebo přibyde nový člen domácnosti, který je rovněž majitelem nějaké nemovitosti.

   Majetkové poměry bude domácnost dokládat pouze čestným prohlášením, mimo jiné je ale potřeba rovněž prohlásit, že jste např. nepřevedli nemovitost na někoho jiného. Pracovníci úřadu práce budou mít pravomoc pravdivost prohlášených údajů kontrolovat třeba v registru vozidel či v katastru nemovitostí.

6. Další novinky, které nová úprava přináší

   Poslanci v rámci zákona rovněž prosadili vznik dvou nových dávek státní sociální pomoci a také změny v náhradním výživném.

   Hlídačkovné: Příspěvek na hlídání dětí pro studující rodiče

   Od září 2026 budou moct rodiče, kteří dostávají rodičovský příspěvek a zároveň studují VŠ nebo VOŠ, žádat o novou dávku na hlídání dětí. Ta bude ve výši třetiny minimální mzdy, což třeba v roce 2025 odpovídá částce 6 933 Kč měsíčně. Nárok na tento příspěvek vzniká od druhého ročníku studia a dávka se nebude vyplácet o letních prázdninách.

   Příspěvek na studium pro studenty z nízkopříjmových rodin

   Od září 2027 získají vysokoškoláci, kteří jsou z rodin s příjmem do dvojnásobku životního minima, nový měsíční příspěvek na studium. Ten má činit čtvrtinu minimální mzdy, což by aktuálně bylo 5 200 Kč. Týkat se bude i studentů kombinovaného studia.

   Prodloužení náhradního výživného

   Výplata náhradního výživného za neplatiče alimentů se prodlouží ze 4 na 6 let. Nově také stát začne pohledávku vymáhat už po 2 letech, nikoli až po skončení výplaty. Maximální vyplácená částka zůstává 3 000 Kč měsíčně.