Pavelkovo skrblení 99: Moje zkušenosti se Zonky

Ukládat peníze na spořicí účet není právě efektivní způsob zhodnocování peněz, a tak jsem se nechal syny přesvědčit k tomu, abych se stal investorem na zonky. Bereme to jako hru.

Pošlete si z běžného účtu na zonky peněženku obnos, pak si na tržišti vybíráte žadatele o půjčku a investujete do nich. Své dlužníky si můžete vybírat podle různých kritérií. Hlavním je asi úrok. Ti, co nabízejí 3,99 %, jsou bezproblémoví a nečeká se, že by nespláceli. Opačným extrémem jsou ti, kteří jsou ochotní splácet 19,99 procenta.

Dalším kritériem je například délka splácení. Ta začíná na jednom roku a končí na sedmi letech.

Mě vždy nejvíce zajímá příběh, kterým budoucí dlužníci svou žádost podpoří. Někdy si říkám, jak vlastně naše školství funguje, když někdo, kdo si chce od lidí půjčit 300 tisíc korun, je schopný v jedné větě nasekat tři a více chyb. A nejde jen o překlepy, interpunkci či oblíbené spojení „by jsme.“

Kromě pravopisu řada lidí bojuje i s procenty probíranými v osmé třídě. No a v neposlední řadě je tu finanční gramotnost. Zásadně nepůjčuji lidem, kteří při příjmu 16 tisíc korun touží po audině či bavoráku. A nyní před Vánoci jsem se vyhýbal těm, kteří si chtěli půjčit na dárky. Někdo, kdo si musí půjčit, by neměl uvažovat o dárcích pro blízké za šedesát pět tisíc se splatností šest let.

A komu půjčuji? Těm, kteří si chtějí koupit naviják na traktor, rozšířit cukrárnu, nebo renovují svůj dům.

Peer-to-peer lending mě zaujal, tak se se svými zkušenostmi pochlubím i příště.