Průvodce po Bali: 9 věcí, které musíte vědět před odletem

Jak stoupá Čechům životní úroveň, přibývá i Čechů na Bali. Problémem je, že před Čechy dosáhli vyšší úrovně Američané, Němci, Norové… pak také někteří Rusové, Číňané. A ti všichni tam zkazili ceny.

1. 

   Kdy letět na Bali?

   Hlavní turistická sezóna je na Bali stejná jako v Evropě. Tomu odpovídají i ceny, nejen ubytování, ale i letenek. Když už vám nezbývá, než jet do této destinace v létě, pak nejlevnější je konec srpna.

   Další cenovou špičkou jsou konec a začátek roku. Navíc vás v tomto období čeká nestálé počasí. Za období dešťů jsou oficiálně považovány první tři měsíce kalendářního roku. Někdo ale tvrdí, že právě tyto měsíce jsou nejlepší. Prší totiž především v noci a přes den bývá příjemné, bezvětrné počasí.

   Pokud můžeme doporučit a zaměstnání vám to umožňuje, vyrazte do východní Asie buď na jaře nebo na podzim. Počasí je příjemné, ceny v rámci možností průměrné, turistů méně.

2. Letecky na Bali

   Letenka je nejnákladnější část celé výpravy. Ani v nejlevnější části roku obvykle neklesají pod cenu 17 tisíc korun. Pokud jste moc vybíraví, nechce se vám nikde moc čekat atp., počítejte s výdajem lehce nad dvacet tisíc korun za lety oběma směry. Cestu je nutné plánovat s předstihem několika měsíců. Na přestupy si nechávejte dostatek času, doporučujeme si pojistit zrušení rezervace.

   Moc nespoléhejte na vyhledávače, ty vám často najdou nesmyslná spojení s nedostatečným časem na přestup. (Padesát minut na přestup v Kataru vám asi nestačí.) Spíše počítejte s opačným problémem – s mnohahodinovým čekáním na některém z asijských letišť. Vyplatí se tak výlet obohatit o některou z dalších pro nás exotických destinací. Třeba Dubaj, o které jsme již psali. Ale možná ještě raději o Singapur, Kuala Lumpur nebo Hongkong.

   Osobně máme vyzkoušené dvě trasy. První s China Airlines s přestupy v Amsterdamu a v Tchaj-peji. Mezipřistání ale byla tak krátká, že jsme si netroufli je nějak využít. Celá cesta trvala necelých dvacet šest hodin, z toho v letadlech jsme strávili dvacet. Více jsme si užili cestu se Singapore Airlines s osmihodinovou pauzou v Singapuru. V prvním případě stála zpáteční letenka necelých devatenáct tisíc, v druhém 21.

   Jste-li dobrodruzi, vyplatí se na internetu sledovat různé slevové akce. Například nízkonákladová společnost Scoot nedávno nabízela letenky z Berlína na Bali za 325 eur, tedy asi osm a půl tisíce korun. Vyplatí se také obhlédnout další okolní letiště, i v současnosti jsou nejlevnější lety z Varšavy. Nyní kolem šestnácti tisíc, ale viděli jsme i za necelých dvanáct tisíc korun.

3. Indonéská měna

   Měnou v Indonésii je indonéská rupie označovaná zkratkou IDR nebo Rp.

   Kurz se aktuálně dost houpe, ale za tisíc českých korun byste aktuálně dostali cca 650 tisíc rupií. Za sto euro jeden a půl milionu. Vždy se nám vyplatilo vybrat si v bankomatu než směňovat u směnárníků.

4. 

   Z letiště taxíkem

   Pokud jste vše zvládli, přistáli jste na letišti Denpasar. Čeká vás první očistec – služebníčci všeho druhu.

   První musíte odpálkovat nosiče kufrů, kteří doslova číhají na to, až se vám zavazadlo objeví na pásu. Pokud nebudete ostražití, kufr vám čapnou a budou chtít v přepočtu dvacet až třicet korun. Kromě vlezlosti jsou ale poměrně slušní a nemělo by vám dělat problém je odehnat. Každopádně, když akci nezvládnete, zaplaťte, ať neděláte Česku ostudu. Zároveň si nenaběhněte na směnárenské služby a raději si vyberte v bankomatu v hale. Nosiči vám totiž zavazadlo donesou k jednomu ze směnárenských stánků.

   Do centra města je to třináct kilometrů, na nejbližší pláž Sanur asi šestnáct. Pěšky to nedáte. Je dobré tušit cenu dopředu. Loni vycházelo pět kilometrů asi na šedesát korun. Takže neakceptujte první nabídku – třeba pláž Sanur za v přepočtu naše pětikilo. To by byl z vaší strany dobrý skutek. Obvyklým řešením je, pokud máte zajištěné ubytování, objednat si transfer dopředu anebo se aspoň informovat na běžnou cenu z letiště.

   Zkusit to můžete i se službou Uber anebo s jeho singapurskou napodobeninou s názvem Grab, ale pozor, na řadě míst v Indonésii jsou tyto služby zakázané. Na místě se pak jako nejsolidnější jeví společnost Blue Bird taxi. Jezdí s taxametrem, platit se dá kartou a používat se dá i přes on-line aplikaci.

5. Motorka na Bali

   Nejobvyklejším dopravním prostředkem na Bali je motorka. Její půjčovné je něco kolem naší stovky na den.

   Pokud ji chcete na delší dobu, dá se dojednat sleva. Levný je i benzín. Je ale potřeba vidět negativa. Řada půjčoven nenabízí pojištění. Podstrkují jen papír, dle něhož škodu platíte v plné výši. Obvykle odhadují cenu motorky na dva tisíce dolarů, aby se to dobře počítalo. Akceptují jen mezinárodní řidičák. A v něm musíte mít vyznačeno, že smíte řídit motorku. Obvyklá kubatura je 125. V Indonésii se jezdí vlevo. Provoz je hustý.

   A pak teda je důležitá ještě jedna věc – musíte umět motorku řídit. Připravte se na to, že běloch je obyvateli a policií zejména považován za chodící peněženku. Co projde místním, vám neprojde. Obvyklý úplatek za to, že nemáte v mezinárodním řidičáku označeno, že můžete řídit motorku, je kolem čtyř set našich korun.

   Doporučujeme nepůjčovat si motorku hned v hlavním městě, ale až v místě vašeho ubytování. Vyjde to levněji, nebude tam tolik policistů a bude tam klidnější provoz.

6. Cestování po Bali

   Netroufáte-li si na motorku a nechcete-li utrácet za taxi, máte několik dalších možností.

   Na Bali neexistuje veřejná doprava v našem slova smyslu – to znamená, že ji nikdo nedotuje. Je to byznys, soukromník má dodávku, které se tu nazývají bemo, a jezdí s ní po nějaké trase. Jízdní řády jsou přepych, ideální je zeptat se někoho místního. Ti jsou sice ochotní, ale často ne příliš jazykově vybavení.

   Problémem je, že dopravce bude chtít po domorodci jinou cenu než po vás. S vámi bude řidič smlouvat a vy nebudete tím, kdo vyhraje. Je to dobrodružné, ale ne každý to dává.

   Pro nás turisty je totiž určený turistický shuttle bus. Lístky na výlety s nimi nabízejí prodejci suvenýrů a dalších potřebných věcí v turistických centrech. Ceny se liší a je potřeba obejít více prodejců a v cenách se zorientovat. Turistické autobusy jsou dražší než bema, ale pokud nejste skrblíci totální, stále ještě jsou ceny pro nás přijatelné.

7. Ubytování na Bali

   Bez problémů můžete využít Booking a Airbnb, ubytování najdete v mnoha cenových relacích.

   Nejlevněji vyjde dlouhodobý pronájem, poměrně pěkný dům se dá půjčit i za cenu kolem sedmi tisíc na měsíc. Místnost bez záchodu, jen z postelí i za dvě tisícovky.

   Nás ale zajímá týden, dva anebo dokonce jen jeden den, abychom ostrov postupně procestovali. Ceny za dvoulůžkový pokoj začínají na pro nás přijatelných cenách kolem dvou stovek a končí třeba u několika tisíc. Záleží na vybavení, klimatizaci, soukromém záchodě a samozřejmě i na vzdálenosti od moře.

   Naše zkušenost – pod tři stovky nebrat. A naše doporučení – zaregistrujte se na facebooku do skupiny Češi a Slováci na Bali / Czechs & Slovaks in Bali. Získáte řadu cenných informací, které se do našeho textu nevejdou, včetně doporučení na ubytování. Například od našinců, kteří tráví na Bali významnou část roku jako internetoví nomádi, surfaři apod.

8. 

   Co dělat na Bali?

   Bali je tak hrozně jiné než Česko, že i procházka z pláže do nejbližší vesnice pro vás bude turistickým zážitkem. Podnebí, moře, příroda, kláštery, lidé, nakupování, jídlo, pití. Zkrátka jinak je úplně vše. Co asi budete znát odjinud, to je snaha za každou cenu vysát turistu.

   Na Bali je tolik chrámů, že možná na své procházce najdete nějaký, o kterém si budete myslet, že ho ještě nikdo neobjevil. Ale pokud chcete vsadit na jistotu, hledejte například Pura Ulun Danu u jezera Beratan. Zástupy turistů vás asi čekají i u Pura Tanah Lot nebo u největšího komplexu Pura Besakih.

   Na výše zmíněné facebookové stránce najdete i odkazy na potápěčské školy pořádané Čechy. Ceny těch smysluplných kurzů začínají na zhruba deseti tisících korun a ve finále se vám třeba podaří potopit k některému vraku lodě. Jistě však uvidíte třeba rejnoky nebo želvy u ostrova Pulau Menjangan.

   Snad ještě oblíbenější je Bali pro surfaře. Pojmem je zejména zátoka Jimbaran Bay. Vám jako začátečníkům jsou určeny školy na pláži v Kutě.

   Památkou UNESCO jsou rýžové terasy Jatiluwih. Jsou v poměrně vysoké nadmořské výšce ve střední části Bali. Pokud byste k nim jeli od severu, mohli byste za jediný den stihnout i vodopády Gitgit a právě chrám Pura Ulun Danu (hinduistický) u jezera Danau Beratan. Všude počítejte s průvodci, kteří se vám budou neodbytně nabízet. Pokud s tím budete počítat a přečtete si aspoň něco dopředu, určitě se bez jejich služeb obejdete. Obzvlášť když toho česky moc nenamluví. U vodopádů i kláštera počítejte také s desítkami stejně neodbytných prodejců suvenýru.

   Místní cestovní kanceláře vám budou nabízet rýžové terasy Tegalalang. Podle naší zkušenosti nejsou tak ohromující a turistů je u nich více. Ale může jít o náhodu.

   V jižní části vám na hotelu rádi domluví průvodce, který vás stejně rád (samozřejmě za rupie) doveze svým japonským autem pod sopku Gunung Agung, abyste si vyzkoušeli rafting po řece Ayung. Po dojezdu vám za další rupie nabídne návštěvu opičího pralesa u města Ubud. Jako by nestačilo obdarovávat lidi, do koloběhu peněz, jídla a vlastně čehokoliv, co pevně nedržíte, se zde zapojují i další primáti.

   Mimochodem v Ubudu vás čekají i lákadla v podobě různých dílen, škol jógy nebo indonéského vaření. A samozřejmě desítky, ne stovky chrámů.

   Ještě nemáte dost? Zajeďte si na některý z malých ostrovů. Zase stačí říct na hotelu, oni vám za úplatu domluví. Doporučujeme Gili Meno. A samozřejmě Indonésie není jen Bali, ale o tom třeba zase v jiném článku.

9. Ceny na Bali

   Nevěřte tomu, že na Bali ušetříte to, co jste vysolili za letenku.

   U venkovního stánku se sice můžete skromně zasytit rýží za čtyřicet korun, ale pokud vstoupíte do kamenné restaurace, jste rázem na našich cenách. I v obchodech jsou některé položky dražší, než byste čekali.

   Překvapily nás zejména ceny mléčných výrobků – samotný litr mléka vycházel na více než euro, sýry i na tři. Pivo, které Čechy zajímá první, vyjde v restauraci i v obchodě na cca padesát korun. Cigarety si vozit nemusíte, ty oproti Česku stojí třetinu.

   V kamenných obchodech se nesmlouvá, tam jsou ceny fixní, ale na tržištích ano. Obvykle je slušnost dostat se na dvě třetiny původně požadované sumy.