Průvodce po Dubaji: 9 věcí, které chcete vědět před odletem

Dubaj cestovatele i turisty dělí na dvě skupiny.

Jedni tvrdí, že je to nechutná snobárna, takové lepší pražské sídliště, ti druzí na ni nedají dopustit a prohlašují: “Raději jednou za tři roky do Dubaje než každý rok do Chorvatska.” Finančně to vyjde na stejno. Pro skrblíky tedy žádné terno. Bez letenky a nákupů si nastavte rozpočet na minimálně dva tisíce na den.

Co se týká délky pobytu, tady jsou dokonce skupiny tři.

Jedni se v Dubaji zastavili během letu jinam, například do Thajska, druzí zde strávili dva, tři dny, aby si udělali svůj názor. No a poslední skupina, ta nejmovitější, si dopřála v Dubaji a okolních emirátech klasickou dovolenou. Samostatnou kapitolou jsou zdravotní sestřičky, architekti, prodejci skla, kteří jsou na Arabském poloostrově pracovně.

Náš článek je zaměřen zejména na skupinu druhou. Na ty, kteří si chtějí udělat vlastní obrázek.

1. 

   Kdy a proč do Dubaje?

   Kdo nesnáší vedra a klimatizaci, měl by si v létě zarezervovat let do jiné destinace a na Dubaj si vyhradit čas mezi říjnem a dubnem, kdy se teploty pohybují kolem dvacítky. V červenci je potřeba se připravit na každodenní atak čtyřicítek. Podobné je to s teplotou moře. I v zimních měsících má pro našince příjemných dvacet a více stupňů, v létě mívá i hodně přes třicet.

   Dubaj je koncentrace všeho. Chcete vidět luxus? Pak navštivte největší obchodní dům světa Dubai Mall nebo Mall of Emirates s profláknutou lyžařskou sjezdovkou (Dubai Ski). Mezi vyhlášené pak patří ještě Deira City Centre nebo BurJuman.

   Jste-li poprvé v arabském světě, neměli byste vynechat souky – trhy, řada jich je ve čtvrti Al Ras – tematicky jsou zaměřené na ryby, ovoce nebo třeba zlato. Na druhém břehu Dubai Creek se pak nachází zcela tradiční Old Souk (v mapách například jako Al Souq nebo Al Kabeer).

   Asi málokdo pohrdne prohlídkou zdejších “sídlišť”. Všemu vévodí nejvyšší stavba světa Burdž Chalífa se svými 828 metry. V jejím okolí (Dowtown Dubai) naleznete i další podobné stavby včetně již zmíněného nákupního centra Dubai Mall.

2. 

   Letenky do Dubaje

   Do Dubaje samozřejmě letecky. Pryč jsou akce, kdy zpáteční letenka stála kolem čtyř tisíc. Nyní před sezónou nejlevnější lety začínají těsně pod sedmi tisíci, k nimž je potřeba přičíst dopravu do Berlína nebo Krakova. Pokud byste chtěli letět přímo z Prahy společností Flydubai, pak dáte za let zhruba dvojnásobek.

   Z Prahy trvá let šest hodin, zpět o půl hodiny více. V Dubaji neznají letní a zimní čas, je tam tedy o dvě nebo o tři (v zimě) hodiny více než u nás. Konkrétně Flydubai přistává na druhém terminálu, řada velkých aerolinek na terminálu jedna.

   Pro milovníky nej je ale nejzajímavější terminál číslo tři, který je svou rozlohou považován za druhou největší budovu světa. U terminálu 1 a 3 staví metro (červená linka), které jezdí do centra. Movitější turisté využívají místní taxíky, přičemž jedna jízda vyjde zhruba na naši pětistovku.

3. Bydlení v Dubaji

   Pokud nechcete bydlet na umělém ostrově The Palm Jumeirah, kde se ceny za dvoulůžkový pokoj na čtyři noci pohybují lehce pod milionem korun, pak budete cenami poměrně překvapeni. Například v okolí dubajského autodromu stojí noclehy ve čtyřhvězdičkových hotelech i méně než tisícovku. V centru města je průměr kolem tří tisíc korun za nocleh.

   Dokonce i v Dubai je možní bydlet pomocí služby Airbnb. Luxusní apartmán čínské hostitelky vyšel po přepočtu na české koruny na 1 330 korun za noc, ale troufáme si napsat, že za podobný výhled byste v hotelu zaplatili o řád výše.

   K metru to bylo pět minut, levným taxíkem k Dubai Mall zhruba stejně. K dispozici bylo rozkládací dvoulůžko, všechny možné spotřebiče, kabelovka s pěti sty programy. Součástí komplexu byla prodejna, která i během ramadánu byla otevřena dvacet čtyři hodin denně, či fitness centrum.

4. Jak platit v Dubaji

   Spojené arabské emiráty a Dubaj patří mezi místa, kde při troše šikovnosti nepotřebujete místní měnu.

   V obchodech, v taxících, dokonce i u vyspělejších trhovců se dá platit kartou. (Když nejde na trhu platit kartou, slyší místní na eura a dolary.) To je důležitá informace pro ty, kteří Dubaj využili jen jako přestupní stanici.

   Když už potřebujete místní měnu, pak není problém si vybrat v bankomatu, ale v tom případě počítejte s tím, že vaše banka vám díky poplatkům navýší cenu nákupů. Lepší už je přivézt si například dolary a směnit si je na místě. Směnárny v hotelech si nepočítají žádné poplatky.

   Kurz koruny k arabskému dirhamu je těsně pod šesti korunami, pro zjednodušení a při započtení faktu, že nikdy dirham neseženete úplně zadarmo, počítejte v kurzu jedna ku šesti.

5. 

   Ceny v Dubaji

   Pro našince nejsou nijak zdrcující ceny potravin. Na ulici se dá najíst za sumy lehce převyšující naši stovku, ale samozřejmě v Dubaji více než kdekoliv jinde platí, že záleží na lokalitě a zejména hotelu.

   Jistotou jej samozřejmě McDonald, v němž jsou prakticky stejné ceny jako u nás. Čech všechno počítá na pivo – ano i to se dá v Emirátech na rozdíl od některých jiných arabských destinací sehnat – přijde na zhruba dvě stě padesát korun. Káva asi na stovku.

   Pro turistu je důležitá doprava. Přistavení taxíku stojí cca šedesát korun, každý další kilometr asi šest korun. To ocení zejména ti, co se odvázali v některém z nákupních center. Kupodivu taxikáři neočekávají bakšiš.

   Dohodnout se dá třeba i taxi na celý den v ceně cca 1 500 korun, když se teda nerozhodnete vyrazit do dalšího emirátu. Pokud chcete za čtyři dny procestovat celé město, vyplatí se koupit si několikadenní jízdenku a kombinovat ji s popojížděním taxíkem. Samotná jedna jízda metrem stojí asi třicet korun.

   Kdo má odvahu, může si půjčit auto. Na sedm dní vyšlo cca na čtyři tisíce korun (malé). Vyplatí se zejména tomu, kdo se nespokojí s jedním emirátem. Užijete si třeba průjezd města po osmnáctiproudé silnici anebo čepování benzínu za dvanáct korun.

6. Vstupné na Burdž Chalífa i jinam

   A teď to nejhorší – letěli jste do Dubaje, abyste se podívali na svět z nejvyšší budovy?

   A že to chcete zažít za každou cenu? Pak vězte, že základní vstupenka stojí v čase mezi půl desátou dopolední a šestou večerní asi 1 100 korun. Ale v průvodci psali, že nejlepší je výhled z Burj Khalifa při západu slunce? V tzv. Prime time stoupá cena vstupenek na 1600 korun.

   A nesnášíte fronty? Pak si můžete připlatit ještě tisícovku a díky tzv. Fast Track nemusíte čekat.

   A tak je to v Dubaji se všemi atrakcemi.

   Například vstupenka do podmořské zoo vyjde na zhruba tisícovku. Ale zase uvidíte tři sta žraloků nebo pětimetrového krokodýla. Mimořádným zážitkem, obzvlášť pro děti, je IMG Worlds od Adventure – multitematický zábavní park, do kterého míří necelých dvacet tisíc lidí denně, aby okouklo marvelovské super hrdiny v akci nebo dinosaury v životní velikosti.

   Cena za dítě je asi 1 600, za dospělého jen 1 800 korun. Mimochodem skipas do Ski Dubai vyjde dospělého na 1800. Za dvě hodiny.

7. Jak ušetřit v Dubaji?

   Těžko. V Dubaji se levně najíte, levně si pojezdíte taxíkem, levně načepujete benzín, ale pokud se chcete bavit a nakupovat, není to destinace pro skrblíky. Pár tipů však přece jen máme.

   Vykašlete se na SIM kartu a data. Pokud nejste zrovna v poušti, WiFi je úplně všude.

   Některé hotely přidávají jako bonus slevové kupony do okolních restaurací. Nebo také vodu zdarma, rovněž se moc nezlobí, když si po snídani odnesete ovoce s sebou. V restauracích existuje něco jako množstevní sleva. Bohužel ne na pivo.

   Vykašlete se na drahé akvárium. Některé obchodní domy mají svoje a zadarmo. Třeba Dubai Mall (ale do tunelu je vstupné asi šest stovek).

8. Bezpečnost v Dubaji

   Těžko na světě ještě kdy navštívíte bezpečnější město. Zapomeňte na něco jako noční Vršovice. V centru svítí tolik světel, že nenajdete temné zákoutí. Možná i díky aplikaci práva šaría se nesetkáte s pouličními zlodějíčky nebo kapsáři.

   Nikdo vás nebude peskovat za to, že jste žena a chodíte v krátké sukni (i když si vás zejména starousedlíci budou zvědavě prohlížet). Není nejlepší se křižovat na ulici, ale přestože oficiálním náboženstvím je islám, ostatní náboženství jsou cizincům tolerována. A to až tak, že seženete alkohol a dokonce i vepřové maso (třeba v indických restauracích). Dobrý nápad není rozdávat na ulici muslimům Bible, to je považováno za propagaci cizího náboženství.

   Do Emirátů nemusíte být speciálně očkování, obecně je tam tak čisto, že hrozí otupění imunitního sytému. Sice se doporučuje pít jen balenou vodu, ale nevíme o nikom, že by si stěžoval na střevní problémy způsobené jídlem či pitím.

9. Tipy na závěr

   Ochutnejte místní datle, mají jich snad dvě desítky druhů.

   Jezte u Číňanů a Indů. Z arabských jídel ochutnejte třeba mleté na špejli (mutton kebab).

   Pozor na ceny ubytování na bookingu i jiných serverech, jestli je v nich započítaná pobytová taxa – 10 procent, příplatek za služby, třeba úklid apod.

   Většina hotelů je spíše čtyřhvězdičkových. Zjistěte si služby zdarma – například bazén nebo bus k moři.

   V noci vypadá Dubaj o sto procent lépe než ve dne.

   Někteří taxikáři jsou úplně mimo a je lepší si trasu kontrolovat v mobilu.

   Pokud pláž, pak třeba Kite Beach Jumeirah. Několik kilometrů, kde vám stále někdo neříká, že jde o pláž klubovou. Na každém minimálně kilometru jsou sprchy, kabinky a stánky. Pro orientaci – začíná u hotelu Plachetnice (Burj Arab). Mimochodem zde stojí noc cca 50 000 korun.

   A rada poslední – nevěřte průvodcům, ani tomu našemu. Kdo byl v Dubaji před rokem, za rok už ji nepozná. Místní se chlubí, že tam nyní pracuje deset procent všech světových jeřábů.