Průvodce po Maltě: 10 věcí, které musíte vědět před odletem

Publikováno 23. listopadu 2018

Malta, poměrně malý ostrovní stát, který vstoupil do Evropské unie ve stejné době jako Česká republika, nabízí historické památky, zajímavou subtropickou přírodu, výuku angličtiny i různé druhy pláží.

Letecky na Maltu z Prahy

Je-li Malta vaším primárním cílem, zřejmě využijete k dopravě letadlo. Přímo z Prahy létají do této destinace dvě společnosti. Mírně levnější je Air Malta. Její letadla odlétají i přilétají v sobotu a ve středu. O trochu dražší České aerolinie v sobotu a úterý. Ceny zpátečních letenek v době psaní článku začínají u Air Malta na 2 707 korunách (s odletem i příletem v sobotu). V případě ČSA na 4 140 korunách (odlet v úterý, návrat v sobotu).

Na konkrétní termíny se ale běžně šplhají přes osm tisíc.

My se konkrétně kvůli grantu museli vejít do přesného termínu a také do sedmi a půl tisíce, takže jsme letěli komplikovaně nejprve s ČSA do Barcelony a pak Ryanairem na Maltu. Zpět přímou linkou ČSA.

Pokud jste ochotni přestupovat, dostanete se na úplně jiné ceny. Například s Ryanairem běžně pod dva tisíce korun. Například v prosinci vyjde v českých korunách letenka do Bruselu na necelé čtyři stovky, z Bruselu na Maltu ani ne na tři. To samé při cestě zpět. Kromě Bruselu se dá přestupovat i v Římě, Pise nebo Eindhovenu. Záleží zejména na tom, jaké datum si vyberete. Podobně atraktivních kombinací jsou v nejbližší době desítky.
Letecky na Maltu z Polska

V době našeho pobytu byla kromě maltštiny a angličtiny nejvíce slyšet polština. Podívali jsme se proto také, jaké možnosti nabízejí polská letiště v blízkosti našich hranic.

A tušení se potvrdilo. Ryanair nabízí například z Vratislavi přímé lety v lednových termínech i pod tisíc českých korun. A v poměrně příznivých časech. Nabízí se tak strávit zajímavý den i v tomto krásném polském městě. Z Katovic pro změnu létá Wizz Air, ceny a časy ale nejsou tak luxusní. Například zpáteční letadlo podle leteckého řádu dosedá na ranvej těsně před půlnocí. A Katovice nejsou tak přitažlivé, i když i ony poslední dobou prodělávají zajímavý cestovatelský boom.

Třetím městem při našich hranicích je Krakov. Zde spojení opět zajišťuje Ryanair, nejlevnější přímý let jsme nalezli na konec ledna, za 1 655 korun.
Na Maltu ze Sicílie

Nesnášíte-li letadla, dá se na Maltu dostat i lodí. Jednou až dvakrát denně jezdí na Maltu ferry z italského města Pozzalo. Cesta trvá hodinu a tři čtvrtě. Standardně stojí zpáteční lístek něco málo přes sto eur, ale dají se sehnat i pod stovku.

Záleží na tom, jak hodně dopředu si ho na internetu koupíte. Případně jestli nejste zvýhodněni věkově. Podobné je to s cestou z Catanie, jen trvá nepoměrně déle – minimálně přes čtyři hodiny.

Setkali jsme se i s nabídkou vyhlídkové trasy, která byla spojená s občerstvením, výhledy na Etnu a Vallettu. Cena byla však 140 euro.
Veřejná doprava na Maltě

Nejlepším způsobem, jak se po Maltě dopravovat, jsou zelené autobusy státního dopravce. Ve většině malých obchodů, na terminálech či přímo na letišti se dají koupit buď bodové (například za patnáct euro na dvanáct jízd) nebo časové jízdenky (například týden za 23 euro).

Platit se dá i přímo u řidiče, ale trochu to zdržuje. Podle sezóny stojí jízda až 2 eura. Osobně doporučujeme předplacenou kartu, protože vám umožňuje doslova skákat z autobusu do autobusu.

Zastávky jsou takřka všude, často v jedné ulici každých dvě stě metrů. Všude visí nepoškozené jízdní řády a směrovky, kam dané autobusy jezdí. Velice se nám osvědčilo používání Google map, kde jsou jednotlivé zastávky vyznačeny. Po rozkliknutí pak vidíte i jednotlivé linky a časy, ve kterých pojedou ty nejbližší spoje.

Na autobusy si musíte mávnout, případně, když chcete zastavit, si zazvonit na řidiče. Prakticky všechny zastávky jsou na znamení. I kvůli všemu zmíněnému a také kvůli zvýšenému provozu a úzkým uličkám, se nám však nestalo, že by nějaký autobus jel na čas (vyjma výchozích zastávek). Normální jízdné je i z letiště, není nutné využívat žádných specialistů.

Pokud spěcháte, vyplatí se vám taxík. Tarify jsou pevně dané, okrást se nás nikdo nepokusil. Na některých exponovaných místech (vyhlášené pláže, třeba v Golden Bay) číhají nejen taxíky, ale i místní vykukové s mikrobusy. Pokud se bojíte, že se nevejdete do autobusu, nemusíte se bát ceny.

Například ze zmíněné Golden Bay rozváželi k hotelům na druhé straně Malty za tři eura.

Malta se dá projezdit i půjčeným autem, na letišti je několik stánků. Počítejte však s řízením vpravo a ježděním vlevo. Moc se nepočítá s možností projezdit Maltu na kole, silnice se často prudce zvedají od pobřeží do kopců a zase klesají zpět. Ale přímo ve Vallettě půjčovní stojany již jsou. Ale zrovna Valletta je typická prudce se zvedajícími ulicemi. A ta nejrovnější ulice je ta nejfrekventovanější.
Doprava na Gozo

Na druhý největší ostrov s názvem Gozo se dá jet trajektem z města Cirkewwa. Přes den jezdí s frekvencí cca jednou za 45 minut, v exponovaných časech i častěji. Platí se jen za cestu z Goza na Maltu, takže z Malty jedete jakoby zadarmo. Tedy za obě cesty 4,50 euro. Cesta trvá dvacet minut.

Na Gozo vám platí jízdní karty stejně jako na samotné Maltě. Přímo u terminálu jsou opět zastávky, z nichž většina autobusů odjíždí do správního střediska ve Victorii (místní mu říkají Rabat). Mezi oběma ostrovy je ještě méně osídlený ostrov Kemmuna, na který se dá jet některými loděmi z obou výše zmíněných ostrovů.

Navíc na mnoha místech ostrova jsou nabízeny cruises výlety. Od těch dvouhodinových za 15 euro, po ty celodenní za několik stovek. Ty nabízejí vše možné, včetně Kemmuny s Modrou lagunou a dalšími zajímavými místy. Naháněči nejsou nijak agresivní, oslovte je, zeptejte se jich, co nabízejí, jaké mají k dispozici materiály, jaké časy odjezdů, a v klidu si rozmyslete, co chcete vidět.

Je pravděpodobné, že při vašem váhání navíc srazí cenu. My nakonec měli malou okružní jízdu o 33 procent levnější. Argumentovali jsme mimo jiné tím, že se vytahují dvaceti jazyky, ve kterých mají komentář, ale čeština mezi nimi chyběla.
Ubytování na Maltě

V sezóně je Malta plná a skrblík se musí rozhodnout včas, aby se dobře a hlavně levně zabydlel. Ale po sezóně začínají skrblické žně. My šli nakonec do host family, už kvůli tomu, že jsme si chtěli promrskat angličtinu.

A byl to nejlepší krok ze všech. Za dvacet pět euro (na osobu) skromný pokojík, koupelna jen pro nás, krásný dvorek s pomerančovníky, hovorná paní domácí, se kterou probíhala dennodenní výměna informaci. V ceně byla i skromná snídaně a večeře. Ale i třeba neplánovaná hostina s vařenými hlemýždi.

Na Airbnb začínají ceny sdílených pokojů (mimo sezónu) na zhruba 650 korunách, bez jídla. My jednu noc přespali v krásném bytě s balkónem nad mořem. Trochu se nám prodražil, protože jsme dopláceli za úklid stejně, jako kdybychom tam bydleli týden. I tak ale luxus celkově pro dva za 1045 našich korun.

Pokoje, sdílené byty apod. jsou nabízeny běžně i přes booking, ale vždy si dejte pozor na další poplatky. Ať už jde o daně, jakési vzdušné nebo hlavně příspěvek za úklid. Pokoj za 400 může při nepozornosti vyjít i na třínásobek. Vždy je lepší se ubytovat na delší dobu. Na Maltě se z jednoho místa dostanete na jednodenní výlet prakticky kamkoliv.

Při krátkodobém pobytu neprohloupíte mimo sezónu ani s hotelem. Jejich ceny začínají pro dva na noc už pod šesti stovkami korun.
Počasí na Maltě

V létě vás čeká na Maltě klasické středomořské vedro a sucho. Malťané tvrdí, že je u nich ročně 360 slunečních dnů. Tak my asi měli smůlu a během čtrnácti dnů zažili zrovna dva z těch neslunečných.

I při nejkrutějších zimách obvykle neklesá teplota pod 14 stupňů. Což už není žádný komfort, obzvlášť když většina domů nemá centrální vytápění. Takže pokud byste letěli skutečně na zimu, může být vaším vodítkem přímotop. V říjnu však bylo velmi příjemně. Voda v moři si držela minimálně 24 stupňů, vzduch obvykle dvacet šest a ani v noci neklesala jeho teplota pod dvacet stupňů.

Podobné je to i z jara. Když zapršelo, bylo to náhlé a daleko intenzivnější než u nás. Za dvě hodiny však opět bylo sucho. Větším problémem jsou silné větry, které zvedají vlny a ty pak zamezí jízdám trajektů, koupání nebo i sezení v plážových restauracích.
Koupání na Maltě

Na Maltě je jen několik typických písečných pláží – největší u města Mellieħa, zřejmě nejoblíbenější v Golden Bay. Zatímco na podzim jsou plné tak akorát, v létě to musí být peklo. Za lehátko či slunečník obvykle chtějí 4 eura, ale všude jsou pásy pro dekaře, co platit nechtějí.

Kolem celého ostrova se dá najít mnoho více či méně bezpečných míst ke koupání na skaliskách. Na podzim nebyl problém objevit si „svou“ zátoku a koupat se tam nazí v neskutečně průzračné vodě plné ryb či chobotnic.
Památky na Maltě

Památky jsou všude. Uděláte si tříkilometrovou vycházku za nejbližší vesnici a narážíte na pozůstatky osídlení Římany, Féničany, maltézskými rytíři, Francouzi či Angličany. Malta má neskutečnou historii, ze které místní vyzdvihují zejména obléhání Turky a pak bombardování během Druhé světové války. (Doporučujeme 5D kino v centru Valletty).

Rozhodně nemůžete vynechat Vallettu, Evropské město kultury 2018. Mnoho památek je zrekonstruovaných. Místní vám rozhodně doporučí Upper Barracca Gardens – zahrady nad mořem plné zeleně, pomníků apod.

Prohlídku začněte u Tritonovské fontány, kde končí linky autobusů a začíná pěší zóna. Do centra Valletty vstoupíte novou městskou bránou, na kterou plynule navazuje nová budova parlamentu. A pak se budete pomalu posouvat Ulicí Republiky až k pevnosti na mysu. Minete rozbombardované divadlo, odbočky do zahrad, k prezidentskému paláci, kostely, muzea. Na kilometru máte vše jako na talíři.

Chcete-li zažít jinou Maltu, odjeďte autobusem do jejího původního hlavního města Mdiny. Ta leží ve vnitrozemí. Už z dálky uvidíte její hradby. Autobus staví mezi Mdinou a Rabatem. Tyto dvě městečka jsou od sebe vzdálené asi sto metrů.

Nejvíce maltské fotky uděláte v rybářské vesničce Marsaxlokk, která je vyhlášená barevnými bárkami a dnes hlavně restauracemi. My se tam nacpali doslova k prasknutí a to nás chobotnice s těstovinami nestály ani deset euro.
Ceny na Maltě

Už zde bylo vícekrát naznačeno, že ceny na Maltě jsou pro našince v podstatě příjemné.

Místní pivo stojí v obchodě euro, v hospodě kolem 2,50 (s dýškem). I ve Vallettě se nám podařilo dát si kávu za euro (ale dole pod hradbami v malé kavárně patřící bývalému fotbalovému hráči, v centru byla přes dvě eura).

Láhev maltského vína nás v restauraci stávala 12 euro. Typickým nápojem je likér zvaný bajtra – vyrábí se z opuncií. Půllitrovka jako suvenýr vyjde asi na dvanáct euro. Jídla v restauracích jsou cca o dvacet procent dražší než u nás, záleží samozřejmě na lokalitě a úrovni.

Těch dvacet procent, to je za věčný úsměv, ochotu a vůbec vztah k zákazníkovi.