Újma za narušení dovolené neboli ztráta radosti z dovolené: Co to je a kdy žádat náhradu?

Byla vaše dovolená místo příjemného relaxu otřesným zážitkem? Kromě toho, že máte právo takový nepovedený zájezd reklamovat a požadovat odpovídající slevu, můžete za jistých okolností žádat navíc také náhradu za tzv. ztrátu radosti z dovolené. V občanském zákoníku je označena jako újma za narušení dovolené.

Skrblík přináší informace, v jakých případech můžete tohle finanční odškodnění nárokovat a jak při tom postupovat.

1. Ztráta radosti z dovolené

   O náhradě za újmu za narušení dovolené můžete uvažovat v případě, že jsou některé vady zájezdu tak zásadní, že vám zkazí celý zájezd nebo jeho podstatnou část. Odškodnění lze požadovat za nemajetkovou újmu, kterou způsobilo vážné porušení podmínek smlouvy o zájezdu uzavřené s cestovní kanceláří.

   Musí se tedy jednat o vadu, která vznikla tak, že cestovní kancelář porušila některou ze svých povinností, a vám to způsobilo zklamání, rozčarování a dovolenou jste si kvůli tomu zkrátka neužili. Občanský zákoník hovoří zejména o situacích, kdy byl zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen.

2. Kdy žádat náhradu za ztrátu radosti z dovolené

   Pro představu uvádíme několik příkladů, kdy by mohl být váš nárok na náhradu za ztrátu radosti z dovolené uznán:

   • Odložení zájezdu o více než 24 hodin
   • Několikadenní uváznutí na letišti
   • Ubytování v nevyhovujícím hotelu (špína, plíseň, nefunkční vybavení apod.)
   • Ubytování v jiném letovisku
   • Ubytování v pokoji bez slíbeného výhledu na moře
   • Pravidelný nadměrný hluk v blízkosti hotelu
   • Nákaza z hotelového jídla
   • Zamoření pokoje hmyzem

   V podobných případech lze požadovat slevu z ceny zájezdu a k tomu i náhradu za ztrátu radosti z dovolené. Počítejte však s tím, že nejde o pravidlo. Každý nárok je posuzován individuálně.

3. Kdy nelze žádat náhradu újmy za narušení dovolené

   Náhradu za ztrátu radosti z dovolené nemůžete požadovat za jakoukoli nepříjemnost, která vám pokazila pobyt. Cestovní kancelář nemůže za špatné počasí ani za to, že třeba v důsledku bouřek a lijáků došlo ke znečištění či rozbouření moře, a nemohli jste se část dovolené koupat.

   Stejně tak nemůže ovlivnit třeba vznik požárů – v této konkrétní situaci by se dala žádat náhrada za ztrátu radosti jen ve chvíli, kdy by cestovní kancelář dál vozila své zákazníky do požárem již ohrožených míst. Stejné to je v případě povodní, zemětřesení a při jiných přírodních katastrofách. V takových situacích jde o tzv. zásah vyšší moci a na ten se odpovědnost cestovní kanceláře nevztahuje.

   Náhradu újmy za narušení dovolené také nelze požadovat v relativně banálních a běžných situacích, například při opoždění letu o pár hodin. Ve spotřebitelském průvodci České obchodní inspekce se například dočtete i to, že pokud vás po celou dobu zájezdu rozčilovalo, že je u hotelového bazénu nedostatek přislíbených lehátek, může to sice být důvod k uplatnění práva na slevu z ceny zájezdu, nikoli však k náhradě újmy za ztrátu radosti z dovolené.

4. Jak a kde žádat odškodnění

   Stejně jako u běžných reklamací zájezdů se vyplatí pořídit v místě co nejvíce dokumentace – foťte a natáčejte, případné svědky požádejte o kontakt nebo o písemné svědectví.

   Nejdříve se obraťte se svým nárokem přímo na cestovní kancelář, u které jste zájezd objednávali. Jestliže u ní se svým požadavkem na odškodnění neuspějete, nezbývá než se obrátit na soud.

   Ustanovení § 2543 občanského zákoníku však dává soudům značný prostor pro uvážení, zda vašemu nároku na základě konkrétních okolností vyhoví, a také nejsou nijak stanoveny doporučené limity náhrady.

   Nejspíš se tedy bude přihlížet k dřívejším podobným sporům, určitým vodítkem může být i frankfurtská tabulka slev, která se využívá při klasických reklamacích zájezdů, v České republice však není právně závazným dokumentem. Soudy nicméně posuzují nárok vždy individuálně a mohou brát v potaz všechny další okolnosti, např. cenu zájezdu, jeho délku, celkové množství dalších vad, závažnost vad, oprávněná očekávání rekreantů apod.