Podvody na turisty → 12 příkladů, jak můžete naletět

Kapsáři

Na kapsáře je možné narazit prakticky v kterémkoliv městě na světě. Nejčastěji v místech, kde se pohybuje obrovská masa lidí, tedy v dopravních prostředcích či na přeplněných náměstích a ulicích.

Základním pravidlem je nenosit peněženku, platební karty a doklady na viditelném místě – čím blíže u těla je budete mít, tím lépe. Celkový obnos přenášených peněz je vhodné rozdělit na více dílů a ty nosit odděleně.

Taxikáři a rikšové

Nabídne-li taxikář za přepravu pevnou sazbu, je téměř stoprocentně jisté, že je nadhodnocena. Doporučujeme si proto před odjezdem zjistit přibližné ceny za využití taxi a trvat na použití taxametru.

Cestuje-li více osob naráz, taxikář může říct, že se jedná o cenu za jednu osobu. Před nástupem se tak raději ujistěte, že se jedná o finální cenu za všechny přepravované osoby. Po vystoupení taxikáři občas zkoušejí navýšit cenu přičtením daně, poplatků za mýtné, případně tvrdí, že nemají na vrácení, na jídlo apod. Vždy trvejte na předem smluvené ceně!

Rozhodnete-li se v destinaci využívat taxi, doporučujeme mít k dispozici drobnější mince a bankovky, abyste se vyhnuli situaci, kdy taxikář nebude mít na vrácení. Použít můžete také službu Uber nebo Bolt.

Nákupy perských koberců, zlata a jiných drahých kovů na tržištích

Tradičně v arabských zemích můžete narazit na tržiště (souky), na kterých je možné koupit zlato, stříbro a jiné drahé kovy či kameny.

Pokud danému artiklu nerozumíte, doporučujeme být velmi opatrní a raději věc nekupovat. Je velmi pravděpodobné, že nabízené zboží bude nekvalitní, padělané, předražené – anebo vše najednou.

Pouliční prodejci čehokoliv

Na tržištích v zahraničí jsou turisté pro prodejce nejlepšími zákazníky – mají peníze a jsou ochotní utrácet. Poznávacím znamením obchodníků s čímkoliv je pozdrav Hello, my friend a ruce ověšené padělanými brýlemi, hodinkami, nefunkčními flash disky apod.

Velmi důrazně doporučujeme od těchto obchodníků nic a za žádnou cenu nekupovat. Zboží je padělané, velmi předražené a často nefunkční. Zkrátka a jednoduše – i zadarmo je drahé.

Falešné nebo neplatné peníze

Před vycestováním se důkladně seznamte s bankovkami a mincemi, kterými se v navštívené zemi platí. Poměrně běžné (například v Číně) jsou triky, kdy jsou na bankovku s vysokou nominální hodnotou vráceny buď bankovky staré (a neplatné) nebo bankovky z úplně jiné země s nižším kurzem. Na tržištích a v menších obchodech, kde hrozí riziko okradení, doporučujeme platit menšími bankovkami.

Podvody s platební kartou

Platební kartu při placení nedoporučujeme spouštět z očí, neboť by mohla být podvodníky zkopírována a následně zneužita. Opatrně používejte také bankomaty – doporučujeme volit pouze ty uvnitř kamenných poboček bank, jež jsou pod dohledem bezpečnostních kamer.

Pro cesty do zahraničí je vhodné mít vyčleněnu speciální platební kartu s omezenými prostředky a limity.

Taxikáři, rikšové a jejich spříznění obchodníci

V některých asijských zemích se můžete setkat s taxikáři a rikši, kteří nabízí levný odvoz pod podmínkou, že se zajdete podívat do konkrétního obchodu se suvenýry.

Motivace rikši je velká, za každý suvenýr zakoupený ve smluvním obchodě získá provizi. Ta mu vydělá mnohem víc než samotná přeprava osob. O tom, že zboží ve smluvních obchodech, tržištích a bazarech je předražené, není třeba více psát.

Neplatné jízdenky

Na cestách se můžete setkat s cestovními a turistickými agenturami, které se občas tváří jako oficiální zastoupení ministerstev zahraničí. Většinou se ale jedná o soukromé společnosti, které vydělávají na provizích z rezervací hotelů, letenek, jízdenek atp. Obvykle také spolupracují s výše zmiňovanými rikši a taxikáři.

Někteří agenti těchto kanceláří vám mohou tvrdit, že vaše již zakoupená letenka, vlaková jízdenka či rezervace v hotelu je neplatná a  že je třeba vystavit ji znovu. Ve většině případů se ale jedná o lež s jediným cílem – vydělat na provizi z nově provedené rezervace.

Redakce Skrblíka se s tímto konkrétním podvodem setkala v Indii.

Pozvání na kávu či čaj

V okolí pekingského Náměstí nebeského klidu je běžný trik, kdy mladé a dobře vypadající anglicky hovořící studentky zvou turisty na kávu či čaj. Záminka je jednoduchá – jsou rády, že narazily na anglicky hovořícího turistu a jen si chtějí vypilovat své jazykové dovednosti.

Jejich obohacení spočívá v tom, že vás v případě souhlasu zavedou do spřízněné kavárny, kde obdržíte nápojový lístek bez uvedených cen. Ty jsou brutálně vysoké (obyčejný čaj za v přepočtu několik tisíc korun) a zjistit je máte, až když přijde na placení.

Pozvání do nočních klubů

V Istanbulu, Moskvě, Londýně a některých dalších městech se můžete setkat se sličnými ženami či sympatickými chlapy, kteří zvou turisty na drink do některého z místních barů.

Pointa tohoto triku je obvykle taková, že se po několika drincích zvoucí osoba vytratí a úhrada celé útraty je na poškozeném turistovi. Ve dveřích takového klubu obvykle stojí svalnatá ochranka, která dohlédne na to, že bez zaplacení z klubu nikdo neodejde.

Ochotní místní to vždy nemusí myslet dobře

V některých destinacích se můžete setkat s nadmíru ochotnými místními, kteří nabízejí odvoz, pomoc s vyplněním vízového formuláře, nákupem jízdenky či doporučí hotel nebo atrakci.

Za doporučení si následně buď vynutí finanční odměnu, nebo ji inkasují jako provizi.

Fifteen/Fifty

Fifteen (15) a Fifty (50) zní v angličtině podobně. V podání taxikářů nebo rikšů se silným přízvukem dvojnásob. Jeden z běžných triků spočívá v tom, že se turista domluví např. na 15 dolarech za službu, ale během placení mu je oznámeno, že cena služby je 50 dolarů.

Obrana před tímto trikem je jednoduchá. Při smlouvání částku napište na papír, nebo do mobilního telefonu, případně ji nadiktujte po číslicích. Tedy One-Five-Dollars.

Nezapomínejte na přesný název měny. Autora textu se taxikář v Maroku marně snažil přesvědčit, že cena byla smluvena v eurech, nikoliv v místních dirhámech.