Družstevní záložna neboli kampelička: Vyplatí se být členem?

Vyplatí se stát se členem družstevní záložny?

Kampeličky jsou schopné nabídnout poměrně dobré zhodnocení termínovaných vkladů i spořicích účtů. Důkazem je jejich dlouhodobé umísťování se na prvních příčkách i odborníky sestavovaných žebříčků těchto produktů.

Některé záložny vyplácejí úrok měsíčně (zejména u spořicích účtů), jiné až na konci (zejména u termínovaného vkladu), ale většinou se s úroky dostanou mírně nad nabídky všech klasických bank.

Přitom ale počet lidí, kteří u kampeliček spoří, rapidně klesá. Takže na termínovaném vkladu nebo spořicím účtu ve spořitelním družstvu přece jen bude něco přitěžujícího. A ano, onou přítěží je právě družstvo a členský vklad, který musíme složit, abychom služby družstva mohli využít. Kampelička totiž není banka. Je to družstvo jako každé jiné.

Jaký je rozdíl mezi družstevnictvím a bankovnictvím?

Začněme legislativou. Zatímco banky podléhají zejména zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, tak spořitelní družstva mají odlišný zákon, konkrétně zákon č. 87/1995 Sb., o úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících.

Co je pro ně naopak společné, je orgán dohledu, a tím je Česká národní banka. Stejné je to u nich i s pojištěním vkladů, kdy ze zákona má každý spotřebitel pojištěn vklad u každé banky nebo kampeličky na 100 tisíc eur. Ale zde pozor, pojištěny jsou jen úročené vklady, nikoliv vklady členské.

Zatímco u banky je spořící klient pouze klientem, u spořitelního družstva se stane podílníkem, tedy spoluvlastníkem tohoto družstva. Družstvo s jeho penězi z termínovaného vkladu nebo spořicího účtu nakládá podle toho, jak o tom spoluvlastníci rozhodnou. Hlasovací práva jednotlivých členů přitom odpovídají výši jejich členských vkladů.

Aby bylo možné úročit vklad, je nutno peníze někam nabídnout, někomu je za vyšší úrok vypůjčit. Ale bohužel si spousta z běžných členů družstevní záložny není schopna uvědomit míru rizika, která souvisí s vypůjčováním peněz těm žadatelům, kteří neuspěli u banky, a jsou proto rizikovými klienty.

A i kdyby byli schopní riziko odhadnout, většinou to není nic platné, protože člen družstva s nejvyšším vkladem má nejvyšší moc. Mnohdy dokonce může vystupovat v pozici majitele kampeličky a rozhodovat tak i o podílech a vkladech dalších členů.

Všechno je přece pojištěno do 100 tisíc eur! Nebo ne?

Ale ano, veškeré vklady určené ke spoření a zhodnocování jsou i u kampeličky pojištěny na 100 tisíc eur na jednoho klienta. Jenže to se týká pouze vkladů určených ke spoření. Členské vklady sem nepatří, na ně se vztahují zcela jiná pravidla.

Členský vklad musí být vždy peněžitý v minimální výši 1 000 Kč. A vždy musí být v poměru alespoň 1:10, tedy minimálně ve výši deseti procent úložky na termínovaném vkladu nebo spořicím účtu. Přitom se nejdříve splácí členský vklad, pak teprve lze uzavřít smlouvu o finančním produktu. A to je v podstatě popis procesu, jak se stát členem družstva: požádat o členství, splatit členský vklad.

Jestliže kampelička v době trvání termínovaného vkladu nebo spoření na spořicím účtu zkrachuje, pojištění bude vyplaceno pouze z onoho “termíňáku” či spořicího účtu a dále z nasmlouvaných úroků. Členský vklad sice bude také možné alespoň částečně získat zpět, ale to až v insolvenčním řízení. A víme, jak toto řízení v České republice probíhá, respektive neprobíhá.

Členský vklad se stává družstevním podílem

Důležitý je fakt, že členský vklad se stává družstevním podílem. Tedy podílem na majetku družstva, jeho kapitálovou složkou. Proto z pohledu finančního trhu není brán jako vklad určený ke spoření a není pojištěn Garančním systémem finančního trhu. Při výpočtu zhodnocení peněz se tedy musí uvažovat i o možnosti ztráty oněch deseti procent členského podílu.

Abychom ale byli objektivní, tak je nutné uvést, že družstvo se může pravidelně domlouvat na vyplácení podílů na zisku a podílů na nerozděleném zisku z minulých let, které jsou ve výsledku vypočítávány na základě velikosti členských vkladů. Avšak podíly na zisku se jednak nedají předem odhadnout a jednak se ani nemusejí vyplácet pravidelně každý rok.

Kdo už nechce být členem družstva, může z něj vystoupit

Zákon o úvěrních družstvech samozřejmě umožňuje vystoupení z družstva, tedy ukončení členství v něm. Když si převedete peníze ze spořicího účtu, máte je k dispozici hned. Když skončí doba trvání termínovaného vkladu, máte peníze k dispozici po ukončení výpovědní lhůty.

Termínovaný vklad můžete ukončit i předčasně, samozřejmě se sankcemi. A peníze opět máte po ukončení výpovědní lhůty. Jenže jak je to s členským vkladem, který, jak už víme, je podílem na vlastnictví družstva?

Při ukončení členství v družstvu má bývalý člen družstva nárok na vypořádací podíl (návrat členského vkladu i s případným zhodnocením nebo naopak). Jenže situace není tak růžová, jak by se nyní mohla zdát.

Za prvé je výplata vypořádacího podílu během na dlouhou trať, za druhé může být vyplacení vypořádacího podílu dokonce dlouhodobě odloženo, a to až do doby, než pomine situace, kdy se vyplacením členského vkladu sníží minimální kapitál družstevní záložny pod zákonem požadovaných 35 milionů korun, případně než pominou další důvody k nevyplacení členského podílu, stanovené v čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014.

Jak dlouho si na vrácení členského vkladu počkáme?

Zákon č. 87/1995 Sb., o úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících hovoří celkem jasně. V druhém odstavci §4c je stanoveno, že: “Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne schválení řádné účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo.”

Dále se ve třetím odstavci stejného paragrafu dodává, že: “Řádná účetní závěrka družstevní záložny musí být předložena členské schůzi ke schválení do 6 měsíců od posledního dne účetního období.”

Jinými slovy, když ukončíte členství v únoru 2024, účetní závěrka bude muset být hotová do konce června 2025. A od té doby je vypořádací podíl splatný do 3 měsíců, tedy do konce září 2025. I tohle je praxe, se kterou se v souladu se zákonem můžete v záložnách potkat.

Být, či nebýt členem družstevní záložny?

Tohle je otázka, na kterou si musí odpovědět každý sám. Každopádně je vždy nutné vzít v úvahu, že spořitelní družstvo není banka. Je to družstvo se všemi prvky družstevnictví. Je o klub, kde je základem pospolitost a hromadné rozhodování o jeho budoucnosti (pokud jeden družstevník nevlastní více než polovinu družstva). Takže pokud se stát členem záložny, tak tam, kde majoritní vlastníci jednají s ostatními členy družstva dlouhodobě fér.

Pokud se stát členem kampeličky, tak jen v případě, kdy peníze, co chceme spořit a také investovat do družstva v podobě povinného desetiprocentního členského vkladu, nebudeme akutně potřebovat. Výhodné jsou zde totiž hlavně termínované vklady, které musíme mít uloženy alespoň na dva roky. A výplaty členského podílu se můžeme dočkat za další téměř dva roky. Někdy i později, když není kampelička v dobré kondici.