Jak ořezat blumu

Co je potřeba vědět o blumě

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je druh ovocného stromu, který u nás v Evropě již zdomácněl. Původní blumu bychom však v přírodě hledali marně, protože se jedná podobně jako u švestky domácí o „sirotka“, jehož rodiče ani původ neznáme.

Přepokládá se, že se jedná o přírodního křížence třešně (Prunus cerasifera) a naší domácí trnky (Prunus spinosa). Rozdíl oproti švestce spočívá v tom, že k tomuto křížení druhů došlo na jiných místech a tito kříženci se vyvíjeli nezávisle na sobě.

Jedná se o menší, krátkověký strom dorůstající zhruba 5-8 metrů. Kvete jednoduchými, cca 2-3 cm velkými květy, které mají bílou, někdy až bílorůžovou barvu. Plody dozrávají dle odrůdy od poloviny července do konce srpna.

Bluma plodí již jako mladší strom, první plody tvoří zhruba v 5 letech, roubovanci často již po 2 letech od výsadby. Do plné plodnosti však nastupuje zhruba kolem 10-12 roku života. Bluma má ráda slunce, teplo a přiměřeně vlhkou půdu.

Optimum pro pěstování blum se u nás nachází v nadmořských výškách od 300 do 450 m n. m., v méně příznivých lokalitách je nutno blumy pěstovat na chráněných místech a volit ranější a mrazuvzdornější odrůdy. Bluma je citlivá na mrazíky v době kvetení, proto není vhodná do mrazových kotlin.

V příhodných oblastech se bluma vysazuje i jako součást nových lesních výsadeb, remízků a tzv. jedlých smíšených lesů, sadů či alejí.

Jaké jsou odrůdy blumy

V zahradních centrech se setkáte s mnoha perspektivními a ověřenými odrůdami, u nichž byly vegetativním množením zachovány jejich charakteristické rysy.
Jedná se zejména o šlechtění odrůd odolných či rezistentních šárce, s větší velikostí plodu, vyšší odolností vůči mrazu během kvetení, či vyšší cukernatostí.

V současné době se u nás pěstují odrůdy jako jsou Angeleno, Fortune, Friar, Casselman či Black Amber. Poměrně často se lze setkat s nabídkou odrůd švestky vydávaných za blumy a naopak, je tedy dobré si na toto dávat pozor a vyvarovat se nákupu odrůdy, o niž máme pochybnosti.

Proč prořezat blumu

Řez blumy by měl být prováděn nejen za účelem zvýšené plodnosti a adekvátní kvality plodů, ale také za účelem výchovným pro správný tvar korunky a zdravotním pro prodloužení životnosti a zdravotního stavu stromu.

U mladých rostlin (zejména to platí u šlechtěných odrůd) je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost zapěstování korunky. Tvar koruny i vzrůst je odvozen od podnože, nejčastěji se jedná o zákrsky či čtvrtkmeny.

Řez by měl být veden tak, aby rostlině narostlo několik silných hlavních větví (3-5), které budou tvořit základní kostru koruny (tzv. výchovný řez).

Cílem řezu u starších rostlin by mělo být primárně zlepšení stavu stromu, zvýšení kvality a množství plodů a zbavení se přestárlých, zasychajících větví, které mohou být vstupní branou pro nejrůznější choroby. Nebojte se radikálního řezu, blumy jej snáší dobře.

Kdy prořezat blumu

Ideální období řezu blumy je jaro po narašení (většinou duben) a druhá polovina léta až začátek podzimu, ale vždy po sklizni plodů.

Jak prořezat blumu

Technika prořezu v prvních letech po výsadbě (tzv. výchovný řez) je závislá na tom, jakou rostlinu zakoupíte. Zpravidla se kupují cca 1,2-1,5 metru vysoké zákrsky či čtvrtkmeny, které mají nasazenou korunku ve výšce cca 0,7 – 1,2 metru.

Pokud korunku dosud nemáte a jedná se zatím pouze o špičák, zastřihněte rostlině kmínek v místě, kde chcete, aby nasadila korunu, ideálně zhruba ve výšce 1-1,5 metru nad zemí, pokud již máte hlavní kmen rozvětvený tak rovnou přistupte k dalšímu bodu (1. rok po výsadbě).

Ve druhém roce po výsadbě se soustředíme na vypěstování kostry koruny. Po loňském zásahu by nám z místa řezu měly vyrůst 2-3 nové větve. Tyto větve opět zastřihneme a to na 2 očka. (2. rok po výsadbě).

Další rok završujeme tvorbu korunky, před vykvetením odstraníme rostoucí proti sobě do kříže a zaštípneme loňské větve. (3. rok po výsadbě). Nyní už bychom měli mít zapěstovanou základní kostru stromu, kterou budeme po celý jeho život již pouze udržovat.

Technika prořezu u starších rostlin je jednodušší než u mladých rostlin, kde pěstujeme teprve korunku. Strom by měl být seříznut až na kostru koruny (tzv. zmlazovací řez). Důležité je věnovat péči řezným ranám, kde snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění.

Jak ošetřit rány po prořezání blumy

Důležité je věnovat péči řezným ranám, kde snadno proniká infekce. Neošetřené rány jsou častou příčinou rozvinutí houbového onemocnění. Každou ránu po prořezání bychom měli ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub či jiné infekce.

Jak kompostovat blumu

Listí blum lze kompostovat, rozkládá se kvalitní živnou listovku do 2 let. Pouze listy, které jeví napadení chorobami či škůdci raději spálíme. Není žádoucí nechávat pod stromy jakékoliv rostlinné zbytky, proto doporučujeme nejpozději na konci zimy shrabat a uklidit listí, zbytky plodů a větví.

Listí či větve, které vykazují napadená chorobou či škůdci raději ze stromu ihned odstraňujeme. Dřevo lze použit jako otop.

Plody lze zprácovávat vícero způsoby. Snězte je hned jak dozrají, případně si připravte domácí koláč či desert, nebo nejlépe všechny plody odvezte do lihovaru a nechte si vypálit domácí slivovici (či blumovici? 😊 )