Jak ořezat borovici

Co je potřeba vědět o borovici

Borovice je rod jehličnatých dřevin, které jsou rozšířené po celé Severní polokouli. Dosud je známo více jak 100 druhů borovic. U nás jsou pravděpodobně původní pouze 3 druhy.

Nejznámější a nejběžnější je borovice lesní nebo také zvaná sosna (Pinus sylvestris), v horách keřovitě rostoucí borovice kleč (Pinus mugo), na podmáčených rašeliništích se lze setkat s borovicí blatkou (Pinus rotundata). Zejména ve městech a podél dálnic se pro její odolnost často setkáváme s borovici černou (Pinus nigra).

Tento druh je u nás nepůvodní, třebaže již v některých lokalitách zdomácněl, např. v CHKO Pálava. Často se u nás pěstují i nepůvodní borovice vejmutovka (Pinus strobus) a borovice himalájská (Pinus wallichiana).

Jedná se zpravidla o stálezelené keře až statné stromy, u nás nezřídka dorůstající i 50 metrů (krom P. mugo a P. rotundata). Solitérně vysazené borovice mají korunu kuželovitého tvaru. Jedná se o představitele tzv. heliofytů, čili rostlin, které prosperují nejlépe na plně osluněných stanovištích, proto se nejčastěji uplatní jako solitér v zahradách a parcích.

V lesní výsadbě se vysazují přednostně na extrémních stanovištích jako jsou velmi propustné půdy (např. Moravská Sahara), skalnaté podloží, málo úživné půdy, ruderální stanoviště, rašeliniště, horské oblasti nad horní hranicí lesa apod.

Borovice je větrosnubná rostlina, k opylení nepotřebuje včely ale vítr, který roznáší pyl. Plodem jsou známe šišky, které s oblibou používáme jako dekoraci, na mulčování záhonu ale po vysušení jsou vhodné i na otop.

Jaké jsou kultivary borovice

V zahradních centrech se setkáte se stovkami ověřených kultivarů, z nichž si vybere snad opravdu každý. Dle subjektivního hodnocení autora článku je nejhezčí borovice hustokvětá (Pinus densiflora Oculus Draconis), jejíž jehlice jsou kontrastně dvoubarevné, a navíc vzrůst je omezený jen do 3 metrů, takže se vleze na každou zahradu.

Zajímavá je i sloupcovitá borovice lesní (Pinus sylvestris Fastigiana), která roste do výšky ale nikoliv do šířky. Do vinařských oblastí může být zajímavou volbou i středomořská borovice pinie (Pinus pinea), která je nejen krásná a díky své typické deštníkovité koruně poměrně netradiční druh borovice, ale poskytuje i známou pochutinu piniové oříšky.

Milovníci zakrslých borovic by měli sáhnout po sotva metrové borovici kleč (Pinus Mugo Mops). Milovníci obrovských borovic zase po vzrůstné borovici těžké (Pinus ponderosa). Naopak nelze doporučit pěstování jinak velmi dekorativní borovice vejmutovky (Pinus strobus), kterou decimuje rez vejmutovková.

Proč prořezat borovici

Borovice nejsou typicky prořezovou dřevinou. Na vhodném stanovišti rostou přirozeně hustě a nejsou ani příliš náchylné k houbovým chorobám a jiným škůdcům, vyjma zmíněné rzi vejmutovkové.

Prořez by měl mít charakter spíše výchovný, tzn. k zapěstování silného hlavního terminálního kmene, případně k nápravě poškození stromu. Samostatnou kapitolou je zaštipování letorostů, jehož silem je podpořit rozvětvování a hustotu stromu.

Kdy prořezat borovici

Nejlepší období prořezu borovice je v předjaří či v průběhu léta. Vyhýbáme se řezu za extrémních podmínek, jako je sucho, horko či silný mráz.

Jak prořezat borovici

Borovice nelze zmlazovat jako některé druhy listnatých stromů. Nejlepších výsledků dosáhnete, pokud se zejména u zakrslých kultivarů budete věnovat zaštipování nových letorostů.

Provádíme jej dle průběhu vegetačního období zpravidla v druhé polovině června, kdy letorost zhruba v polovině zastřihneme zahradním nůžkami. Cílem je podpoření dalšího rozvětvení. Ze zaštípnutého letorostu zpravidla vyraší 2 nové větve ve druhé polovině vegetačního období.

Výhoda zaštipování je nejen výrazně vyšší hustota stromu, ale i omezení rychlostí růstu a možnost zapěstování kompaktní tvarované koruny. Zaštipování nemá smysl u vzrůstných druhů, ty je nejlépe nechat růst volně a pouze odstraňovat nevhodně rostlé a poškozené větve.

Jak ošetřit rány po prořezání borovice

Třebaže borovice po řezu tvoří typickou ochrannou pryskyřici (lidově „smůla“) je dobré zejména větší řezné rány ošetřit štěpařským voskem či latexem, aby se do ní nedostaly spory hub a aby nedocházelo k zasychání větví a letorostů.

Jak využít borovici

Využití borovice je široké. Kromě estetické hodnoty má kvalitní dřevo. Pro svou odolnost a trvanlivost se dodnes používá borovicové dřevo mimo jiné i na výrobu železničních pražců.

Je ale třeba mít na paměti, že mezi druhy existují rozdíly. Vhodné je rovněž použití borovicového dřeva na otop, které díky pryskyřicích při spalování i hezký voní.

Využití šišek již bylo naznačeno výše, zastavíme se tedy jen u jedné z možností využití a tou je mulčování. Borovicové šišky mají po plném otevření šupin členitou stavbu, díky které je v takové šišce spousta mezírek a děr.

Tato vlastnost je vhodná pro mulčování záhonů rostlin, protože se nejen v těchto mezerách drží vyšší vlhkost a stabilnější mikroklima, ale rovněž se v těchto mezerách muže ubytovat i užitečný hmyz a občas se stane, že si pod hromádkou šišek ustele na zimu i ježek.

Vzrostlá borovice se spoustou šišek se tedy může stát vítaným zdroj bezplatného mulčovacího materiálu, který má navíc vysokou estetickou hodnotu a poměrně vysokou trvanlivost.