Jak pěstovat borůvky

Jak vybrat borůvky

Borůvky jsou na trhu nabízeny v mnoha kultivarech, kdy si můžeme volit rostlinu podle jejího celkového vzrůstu, podle půdy, do které ji chceme umístit nebo podle velikosti budoucích plodů. Borůvky mohou totiž být velkoplodé, s průměrem naší dvoukoruny. Nebo naopak s menšími plody, ale o to borůvkovějšími.

Chuť lesních borůvek nám ty zahradní nikdy nedopřejí, ale obecně platí, že čím menší plody zahradní borůvka má, tím více se blíží chuti těch lesních. Velké plody jsou také vynikající, ale jsou spíše jen sladké, pravá borůvková chuť jim schází. Děti je ovšem ocení vždy.

Borůvky rostou v kyselých půdách. To platí i o většině zahradních kultivarů. A i když dáte k borůvce sebevíc rašeliny a štěpky, nikdy jí v zásadité půdě nenahradíte kyselé prostředí. Jestliže máte zem spíše jílovitou a se zásaditým složením, sáhněte po borůvkách, které kyselou zem nepotřebují. I takové se u nás dají pořídit, nejlépe v zahradnictví ve vašem okolí.

Velké borůvky dorostou do dvou metrů i víc. Koupit ale můžete i takové druhy, které se v růstu zastaví na asi jednom metru, některé i níže. Keř borůvky mívá poměrně velký průměr, takže se při výběru borůvek ptejte i na velikost dospělé rostliny – abyste byli schopní jí poskytnout dostatek místa.

Kam zasadit borůvky

Borůvky vyžadují slunné stanoviště, některé také kyselou půdu. Mohou být zasazeny i pod jehličnaté stromy, ale jen tak, aby na ně dopadalo sluneční záření po větší číst dne. Vždy je pro borůvky potřeba více místa než třeba pro stromečkový angrešt či rybíz, borůvka umí být opravdu velkým keřem.

Takže volte prostorná místa. A ne u plotu, stěží byste pak obírali plody na druhé straně keře. Borůvka musí být zasazena tak, abyste okolo celého keře mohli projít – zejména až bude vzrostlý. Vrchem se totiž na druhou stranu keře nakloníte jen první dva až tři roky, později už ne.

Jak zasadit borůvky

Borůvky do kyselého prostředí

Jestliže sadíte borůvky, co vyžadují kyselé prostředí, je nutné jim pečlivě připravit jejich stanoviště. Pořiďte velké množství rašeliny a štěpky, vyhlubte velké jámy (pro jednu borůvku cirka metr a půl na metr a půl šířky, do hloubky alespoň sedmdesát centimetrů. Vzniklou jámu dokonale prolijte, vysypte rašelinou, zeminou a na jemno nadrcenou štěpkou.

Výsadba borůvek není zrovna snadná, ale jejich pečlivé usazení do vhodného prostředí ponese ovoce několik následujících let. Obsah výsadbové jámy zase dobře prolijte, pak teprve sem saďte borůvku. Nijak hluboko, koření totiž mělce, těsně pod povrchem.

Pak se vyplatí povrch jámy překrýt netkanou černou textilií a zasypat alespoň pěti centimetry štěpky a rašeliny. Když budete mít okraje záhonu ohraničeny obrubníkem (klidně plastovým), uděláte jen dobře, štěpka bude lépe držet na svém místě. Pozor na domácí mazlíčky, hlavně na kočky, rády považují takové místo za svůj záchod.

Borůvky do zásaditého prostředí

Jestliže sadíte borůvky, co nevyžadují kyselé prostředí, vanu s rašelinou a štěpkou jim vytvořte také. Stejně velkou, ale může být i menší. Jen pozor, i když vytvoříte takovou vanu s rašelinou, nikdy se vám nepodaří zajistit borůvkám v zásadité zemině dostatečně kyselé prostředí.

Žížaly a půdní mikroorganismy totiž natolik rychle promíchají rašelinovou vanu s okolní zeminou, že kyselost nevydrží dlouho. Je to, jako byste chtěli v míse s vodou udělat malé množství intenzivně sladké vody pomocí toho, že do ní vložíte kostku cukru. Jenže cukr se promíchá s veškerou vodou a výsledek nebude ani znát. Takže do zásadité země vždy dávejte borůvky, které kyselé prostředí nevyžadují. Postupujte stejně jako v předchozím případě. Borůvka potřebuje nadýchanou zeminu, proto rašelina a štěpka – nikoliv kvůli kyselosti.

Jak zalévat borůvky

Borůvky zaléváme zásadně podmokem, tedy k nim pomalým proudem pouštíme vodu z hadice nebo lijeme z konve z malé výšky. Borůvka vyžaduje více vlhkosti než jiné ovocné keře. Na slunném stanovišti pak štěpka i rašelina rychle vysychají, takže zalévat tu budete častěji než u ostatního ovoce.

Jak hnojit borůvky

Borůvky vyžadují speciální hnojivo na borůvky. Používá se i na azalky a rododendrony. Je nejčastěji v granulích, někdy i ve formě prášku. Na jaře a v létě posypeme pod borůvkami hnojivem, opatrně zapravíme do země (borůvka koření velmi mělce, tak pozor, ať kořeny nepoškodíme) a prolijeme celý záhon s borůvkami. Potřebné množství vždy vyčteme v návodu od výrobce.

Pro hnojení borůvek nikdy nepoužíváme zkvašené slepičince, jsou totiž příliš zásadité, obsahují velké množství vápníku.

Jak se starat o borůvky

Borůvky nevyžadují téměř žádnou péči. Jen na jaře a v létě přihnojit, zjara sestříhnout (ale až ve čtvrtém roce života, dříve ne). Bohatě zalévat a případně koncem jara vyvázat výhony, které jsou příliš obtěžkány úrodou, takže by se mohly ve větru zlomit pod svou vlastní tíhou.

Jestliže máme na zahradě nenechavé ptactvo, bude nutné ochránit borůvky pomocí záclony nebo zahradnické sítě, které se ptáci bojí, tuší totiž, že by se do ní zamotaly. Na borůvky si rády zaletí vosy a včely, pokud je sucho a není v okolí nic jiného k snědku. Proti hmyzu pomůže jedině hustší záclona a velká opatrnost při sběru.

Na podzim přisypeme k borůvkám novou štěpku a rašelinu, abychom vytvořili ochranný polštář pro kořeny, které rostou opravdu mělce pod povrchem. Pokud je zima suchá, občas borůvky zalijeme.

Jak stříhat borůvky

Borůvky se většinou stříhají na jaře, což podněcuje rostlinu k tvorbě květních pupenů. Pokud je budete stříhat na podzim, podpoříte růst nových výhonů. Vždy tedy stříhejte podle toho, jakého efektu chcete dosáhnout.

Borůvky se řežou zásadně až u země, jen výjimečně se odstraňuje pouze část výhonu. Odebírají se výhony nejstarší s nejsvětlejší a nejvíce popraskanou kůrou. Ve výsledku by měl mít jeden keř asi 6 – 12 výhonů – podle stáří a kondice keře, podle kultivaru.

Jak poznáte, že je výhonů mnoho? Urodí se vám spousta menších borůvek, než je velikost, na kterou je váš druh vyšlechtěn. V takovém případě musíte příští jaro ponechat méně výhonů, borůvku případně více přihnojit i více zalévat.

Borůvkám vždy střiháme i malé nerovnocenné výhony, které zůstávají těsně u země. Úroda na nich totiž žádná nebude nebo jen minimální. A odebírají sílu rostlině, musí živit i je, ale zcela zbytečně.

Jak sklízet borůvky

Borůvky dozrávají postupně, takže je tak musíme i sklízet. Z trsu vždy otrháváme ty, co jsou již tmavě modré, tedy i sladké. A jak poznáme zcela zralou borůvku? Podle toho, že místo, kde plod navazuje na stopku, nemá červený okraj, ale spíše růžový nebo bílý. Některé borůvky však umějí být sladké ještě v době, kdy nejsou zcela zralé.

Jak uskladnit borůvky

Když pěstujeme více keřů borůvek, tak je většinou nezvládnete rovnou sníst. A je nutné je nějak uskladnit na zimu. Borůvky se snadno mrazí, po rozmrazení jsou vynikající i bez další úpravy. Z borůvek je vynikající kompot, marmeláda i ovocná omáčka.

Před vařením marmelády se vyplatí borůvky mírně namačkat nebo namixovat, ne všechny kuličky se totiž varem rozpadnou. Borůvky lze též sušit, ale bez sušičky to asi nepůjde, jde o dost masité plody s voskovou slupkou.

Jaké jsou choroby a škůdci borůvek

Borůvky naštěstí netrpí napadením škůdci ani chorobami. Jejich pěstování se zahrádkářům nedaří většinou proto, že nechají borůvky uschnout, vymrznout nebo sadí borůvku s nároky na kyselou zem do země zásadité.